Mozaiková vejce a trochu slovanské magie

vejde polepené rozbitými skořápkami
Mozaiková vejce a trochu slovanské magie, foto med

Velikonoce jsou za dveřmi. Uděláme si mozaiková vejce. Na některé dekorace si musíme materiál připravit (například si zvyknout, že nějaký čas budeme vajíčka vyfukovat a ne je jen třísknout o kraj hrnce….). Hledání vhodných přírodnin nám zase zpestří předjarní procházky. Samotné vejce  je obyčejná a přitom tajuplná věc. Nemá začátek ani konec – samo je počátkem. Vzejde z něj život – nebo taky ne. Je kulaté, i když zase nikoliv docela: kam jen se valíte, podivné ovály? V magii všech národů a kultur má zcela zvláštní místo. Zaujímá ho i mezi předměty, kterých si naši slovanští předkové zvláště vážili, ctili je, anebo se jich báli.

Continue reading

Zedničina na chalupě

hlazení nanesené omítky
Zedničina na chalupě, foto archiv

Protože se u toho nechal vyfotit, je známo, že na své „chalupě“ (ve skutečnosti to byl zámek) se zednickou lžící oháněl i sir Winston Churchill, britský premiér. Je tedy zjevné, že podobnými aktivitami se čest netratí, právě naopak. Co je lepšího, než si říct – zvládl jsem to taky (a nechat se rodinou či známými náležitě pochválit. A taky vyfotografovat, protože kdo ví, kdy se k podobné činnosti propůjčíte příště…) Ale vážně. Chalupa občas náš ozdravný zásah potřebuje, a ne na všechno je nutné hned shánět zedníka nebo stavební firmu. Zedničina na chalupě může být i zábavná.

Continue reading

Chvála cihlářského řemesla

Cihlová zeď v zahradě - Chvála cihlářského řemesla
Cihlová zeď, foto med

Chvála cihlářského řemesla je opravdu zasloužená. Cihly vyráběné z jílů a hlíny se po proschnutí vypalují při 1200 stupních, až zvoní. Což není jen básnický slovní obrat, ale pravda. Takovým dobře znějícím výrobkem se staří cihláři rádi chlubili. Nezaměnitelný zvuk správně vypálené cihly byl pro ně stejně důležitý, jako cihlářský podpis, značka čili kolek. Ostatně – víte, že jsou mezi námi tací, kteří právě takové historické „kolkované“ cihly sbírají?

Continue reading

Prohlubování, zesilování a podezdívání základů

úpravy základů jsou prostě nutnost, které se nicméně zhostíme, protože jistota je jistota
Prohlubování, zesilování a podezdívání základů, foto med

Asi jen málo je nás tak čiperných, že podezdívání základů staré chalupy aby nám nespadla na hlavu hned nebo později, až se rozhodneme pro přístavbu, označí za hobby. Může to ale být. Spíš jsou úpravy základů prostě nutnost, které se nicméně zhostíme, protože jistota je jistota a my jsme přece proklatě šikovní!

Continue reading

Pár slov o barevném značení sádrokartonu

Dobrým materiálem pro rekonstrukce bytu je sádrokarton. Je také relativně levný a jakýkoliv ostych před ním je zbytečný, protože práce s ním není těžká ani záludná. Jen je dobré být v práci přesný, měřit dvakrát a řezat jednou, držet se návodů výrobce a zbytečně neexperimentovat. Kdo si netroufne, ať se obrátí na firmu (nechť však stejně vybírá obezřetně – nesvědomité řemeslníky láká snadnost montáže k tomu ji sprostě odfláknout). Vlastní dílo však přece jen nejvíc potěší a máme, co jsme si udělali.

Continue reading

Stavby z gabionové konstrukce

Gabiony (z italštiny gabbione = velká klec) se v určité podobě objevovaly již hluboko před naším letopočtem. V podstatě se jedná o dva paralelně namontované panely se specifickou výplní, často kamením. Gabionové konstrukce slouží k tvorbě stěn pro vytvoření soukromí, plotů a zídek. Jejich obliba významně stoupá nejen v oblasti bydlení.

Continue reading

Branka k laťkovému plotu

laťkový plot s brankou ohrazují pozemek u domu

Kudy dovnitř, respektive – Kudy ven? To co vyrobíme je zahradní branka k laťkovému plotu.  Bude zavěšena mezi dvěma kůly, pole vznikne spojením svislých latěk trojicí vzpěr upevněných ve tvaru písmene Z. Prostě venkovská klasika, srostlá s paměti lidských sídel v české a moravské krajině. Plot nakonec upevníme ke sloupku, na němž branka visí a který je pevně zakotven k zemi. Hosté mohou přijít. Tak vítejte u nás!

Continue reading

Výroba laťkového plotu

Přes plot se skákalo pro pírko, což je dnes navzdory řečem o nutnosti šetření disciplína vcelku zapomenutá.  Ploty nicméně nadále slouží  vymezení hranic pozemku, ale mohou také zakrývat nevzhledné objekty, oddělit část zahrady, podpírat popínavé rostliny či chránit před větrem. Z dobře oplocené zahrady se neztratí děti ani zvířata a přes plot jen tak někdo na naše území nepoleze.  Přitom výroba laťkového plotu, třeba jen z latěk smrkových, vůbec není tak těžká, jak by se snad na první pohled mohlo zdát.

Continue reading

Vázání ok podruhé

Utíkají vám z vymezeného kouta v předsíni míče a balóny, zabírají spoustu místa anebo se vám zákeřně pletou pod nohy? Kdo má doma malé či velké milovníky míčových her ví, o čem je řeč. Tohle sportovní nářadí ale nemusí překážet, když ho zavěsíte do sítě v podobě válce, na spodním konci svázané třeba barevným třapcem. Síťovku na nákupy vyrobíte z po bocích sháčkované sítě opatřené uchy z pěti řad krátkých sloupků. A trojcípý šátek nebo klasická šála představují vlastně základní tvary, které na koncích krátkých stran ozdobíme třapci. Vázání ok čili síťování provozovali v historii ženské i chlapi – tak proč byste tento způsob úžasného relaxu nezkusili taky?

Continue reading

Tady kopejte! čili Jak se stát proutkařem


Tuhle větu známe z našich televizních večerů dobře – na místo, které označil muž mající všecko zjevně na povel, se nahrnou kopáči. A výsledkem jejich přehazování země je poklad nebo mrtvola. Do toho všeho ve filmu zpravidla prší nebo je jinak nevlídno. Možné je ale také vyústění méně (pokud se děj neodehrává zrovna na poušti) dramatické. Kopající nadšeně vykřikne: „Voda!“ Filmově jistě vděčnou scénu můžeme někdy dokonce shlédnout naživo. Na loukách či v zahradách v takovém případě místo, kde by bylo radno kopat, označí muž s tajuplnou virgulí – proutkař.

Continue reading

Drnová chajda pro jedenadvacáté století

Zemnice a polozemnice s dřevěnou nebo nasucho skládanou konstrukcí zdí a střechou z plátů kůry, vyskládaného dřeva nebo z plochých kamenů překrytých drnem si začali budovat lidé hned, jakmile opustili neútulné jeskyně. Nepochybně takové chýše pod zatravněnou střechou žádný luxus nepředstavovaly. Bylo je ale možné vybudovat tam, kde měla tlupa zdroj vody nebo jídla, loviště, pastvinu či základnu pravěkého „průmyslu“ – zdroj keramické hlíny a nebo naleziště pazourků. I ve středověku byla spousta obydlí kryta vrstvou zeminy. Nejdéle se takové střechy udržely na všelijakých polokrechtech a samozřejmě na vinných sklípcích. Izolační vrstva zeminy zajišťovala stálou teplotu, travní pokryv nebo keře se zase postaraly o to, aby déšť zeminu nespláchl a vítr neodvál.

Continue reading

Opravená pohádka, zdravé bydlení a Proč stavět ze slámy

stavba ze slámy

Připomeňme si pohádku o tom, jak si tři prasata stavěla domy: první ze slámy, druhý z klacků a třetí z cihel. První dva domky drsňák vlk rozfoukal jako nic a prasata sežral. Na cihlový dům jeho mocný fuk nestačil, takže se dovnitř chtěl zkusit dostat komínem, spadl do kotle, uvařil se v polévce a prase snědlo jeho. Také vám mile pitomoučká pohádka s nádechem horroru připadá vůči stavbám pocházejícím z materiálu poskytnutého obnovitelnými zdroji nespravedlivá? Domečky ze slámy totiž  v mnoha ohledech splňují požadavky na zdravé bydlení. 

Continue reading

Stavíme hliněný domeček

Současný dům by měl být zdravý. Jeho uživatel bude ve vnitřním prostředí trávit čím dál více času. Také by neměl škodit okolí exhalacemi nebo zbytečnou spotřebou energie. I uhlíková stopa „zabudovaná“ ve stavebních materiálech by měla být  co nejmenší. To jsou zásady pro nízkoenergetické a pasivní domy. Nové materiálů doplňují  tradiční stavební prvky, dřevo, sláma a  materiál nejstarší – hlína.  Postavme si hliněný domeček!

Continue reading

Otloukej se, píšťaličko…

Samozřejmě, že píšťalička není žádný velkolepý hudební nástroj, na němž vyloudíte božskou melodii, ale přesto by se obyčejná třeba vrbová píšťalka dala nazvat radostí, co se vejde do dlaně. Patří k Velikonocům a tudíž k jaru, a jaro znamená, jak říkají cynici, že jsme zase přežili… což je zpravidla dobrá zpráva a stojí zato si tedy tak trochu písknout.

Continue reading

O vrbách a o tom, jak se plete pomlázka

V Česku se můžeme těšit z osmnácti druhů vrb a zaplať pánbůh za ně, protože na čem by jinak vysedávali při měsíčku naši vodníci? Vrba jako měsíční strom měl prý i své kněžky. Dopravní prostředek čarodějnic – košťata byla zpravidla sice březová, ale svazovaly si je vrbovým proutím. Na Květnou neděli lidé světili v kostele opentlené věnečky z kočiček pro štěstí. A co pomlázka? Ovšem je zde prý i domněnka, že vrba pro jistou mnohoznačnost přináší smůlu – jak zřejmě komu, tak si vyberte.

Continue reading

Dětské kraslice aneb Herkulova polepovaná vejce

Požehnané jsou Velikonoce, do jejichž přípravy zapojíme děti, protože všechny nejsou jen vzteklými spratky neschopnými soustředěné činnosti vlastníma rukama. Některé nás dokonce dojmou a překvapí výjimečným soustředěním a pečlivostí. Tak toho využijme. I pro ně budou svátky na nichž se nějakým způsobem podíleli zas o kousek svátečnější. Pokud je ale tvůrčí práce nebaví, nechme je být: z dcerek, které máma nutila jednotit mrkev, zpravidla nevyrostou přesvědčené zahradnice a synkové nedobrovolně s tátou lepící křídlo leteckého modelu nestanou se milovníky balsy. (Ale zkusit dětské kraslice by snad mohly…

Continue reading

Kurnik šopa!

kurník

Když v systému plánovaného hospodářství najednou nebyl k mání hajzlpapír, mohli za to „Rusáci“, vzpomínáte? A když v ekonomické formaci preferující tržní vztahy podraží vejce, může za to zase Evropská unie. Ať už naši iniciativní blbci spáchají cokoliv, co nedopadne dobře, může za to vždycky někdo jiný. „Odkloní“, jak se módně říká, naši vcelku oprávněnou zlobu pokud možno daleko. Kurnik šopa! Vždycky spoléhají na to, že až se vyzuříme, nějak už se z maléru sami vyhrabeme.

Continue reading

Vaříme jed na červotoče

práce červotoče

Také jste na půdě našli zrcadlo v krásném vyřezávaném rámu? Bylo už docela slepé, proto ho tam také někdo odložil. Takové neodráží nejen upíry, ale nikoho a nic – osleplé zrcadlo je prostě mrtvé zrcadlo. Ale rám? Ten by mohl přinést do moderně zařízeného bytu o patro níž starožitnou solidnost a ukázku řemeslného umu dávných řezbářů: prostě krásu. Jenže takové předměty bývají hostiteli dřevokazů – plísní, hub anebo hmyzu. Škůdci se v příhodných podmínkách dokážou rychle množit a hladový červotoč se klidně pustí i do nového nábytku. Jen žádnou histerii! Poradíme si. Už nás trochu poťouchle vidím, jak vaříme jed na červotoče.

Continue reading

Rudý Valentýn

Vzkazy a psaníčka které k valentýnskému svátku zamilovaných patřily nebyly podpisovány a adresát měl hádat, kdo že mu tu “valentýnku” vlastně poslal. Podle dobrozdání odborníků vedle přání (v naší chlubivé době ovšem již podepsaného a nebo prostě ve formě SMS) jsou nečastějším valentýnským dárkem plyšáci, sladkosti a samozřejmě květiny.

Continue reading