Patchworkový polštář

pestrý patchworkový polštář
Patchwork, foto med

Technika patchworku původně vznikla v období osidlování Ameriky, kdy ženy osadníků  několikrát přešívaly každý kousek ošacení, a přesto toužily, aby výsledek vypadal pěkně. Dodnes se vyrábějí – a velké oblibě těší – patchworkový polštář, pé přikrývky, přehozy, závěsy a další bytový textil. Navzdory původnímu smyslu pojmenování této techniky – tedy „záplatování“, jsou pachworkové výrobky vždy originální. Americké tradiční vzory se prosadily i v Evropě a neustále se inovují.

Continue reading

Advent

betlém
Betlém, foto med

„Advent je tady!“ Tohle poselství na nás z výloh obchodních chrámů křičí výhružně s nepříliš skrytým podtónem: „Máš už nakoupeno? A zbyly ti ještě peníze? Tak sem s nimi – splníme ti každé přání. A jestli už nemáš, půjč si. Advent je jen jednou v roce…, a končí Štědrým večerem. Utratils opravdu dost, aby tví blízcí byli opravdu, ale opravdu dost šťastní?“ Tak si povězme, co o adventu víme. Advent (z latinského slova adventus) znamená příchod. Čeho ale?

Continue reading

Ošatka pletená spirálovou technikou

ošatka z lýka spirálovou technikou
Ošatka z lýka upletená spirálovou technikou, foto med

Ze slámy, lýka, prutů nebo štípaných loubků můžeme uplést ošatku, ve které spojením přírodního materiálu a tradiční řemeslné dovednosti dáme vzniknout předmětu, který se nám bude hodit na ovoce, chleba, pečivo, nebo prostě jen tak. Naše ošatka v sobě ponese kousek tisícileté lidské zkušenosti i nekonečnost koloběhu přírody. K osvojení si této techniky budeme potřebovat z počátku trochu trpělivosti, ale jakmile ji „dostaneme do prstů“ pochopíme, proč ji lidé používali bez ohledu na to, kdy a kde žili.

Continue reading

Jak na ozdobné drátování

Drátenictví v minulosti bylo řemeslo užitečné a dráteníci vítáni, neboť prodlužovali životnost nádobí a zvyšovali i jejich funkčnost. Jako řemeslo vzniklo drátenictví v 19. století a zaniklo v polovině 20. století. Tehdy se přerodilo v dekorativní umění a ozdobné drátování se stalo oblíbeným koníčkem, jemuž se lze snadno naučit.  Odrátujeme si hrnec! Drátování kraslic (ZDE) nebo výrobu drátovaných šperků si necháme na jindy (v podstatě jde jen o zminiaturizování týchž úkonů  samozřejmě s titěrnějším nářadím, než použijeme při opravě hrnce). Hrnec nám slouží hlavně na sádlo a z odrátovaném hrníčku káva chutná věru báječně.

Continue reading

Přírodní barviva

Zlatý věk zřejmě domácí barvení prožívalo mezi osadníky v Novém světě, protože země byla izolovaná od zámořských trhů a tedy i v Evropě hojně užívaných exotických barviv. Farmáři museli vystačit s tím, co jim tak říkajíc rostlo za domem. Používali přírodní barviva. Výjimkou zřejmě bylo indigo, ale i to se snažili na jihu země pěstovat. Prý ne moc úspěšně, ale i tak byla tehdejší Amerika především modrá. Další dominující barvou kalhot, košilí, kazajek a sukní byla hnědá z ořechových slupek a z cibule. A třetí – režná, byla přírodní barvou tkanin, které nechali prostě tak, jak vyšly z tkalcovského stavu.

Continue reading

Kobereček z odstřižků

Dříve se šetřilo každým kouskem textilu: z obnošených strakatých košil a šatů se vytvářely technikou patchworku (jak vyrobíme patchworkový polštář píšeme ZDE)  nejrůznější přikrývky a polštáře a z ještě obnošenějšího šatstva nebo starých povlaků koberce hadráky.  Zvláštní kategorii zařizovacích předmětů tvoří copánkové koberečky.  Pomoct vám s jejich výrobou mohou i děti, pro něž pletení textilních „copů“ může představovat fajn zábavu. Udělat kobereček z odstřižků není žádná věda.  

Continue reading

Gobelín a tapisérie

gobelínTkaný koberec, gobelín, půvabná tapisérie, předložka či moderní závěs se mohou stát okrasou i praktickým doplňkem každého bytu. Jsou vhodné i jako milý dárek. Tkaní přitom není rukodělná činnost z pohádek či odkudsi z šera věků – soustředěné tkadleny zabrané samotné do práce i spojené v družné besedě jako v kroužku dávných vyšívaček si tímto způsobem krátí čas  nejen v místnosti za zimních večerů, ale třeba pod stromy na zahradě. Je nezpochybnitelné, že při tvorbě libovolných fantazijních motivů touto prastarou technikou si  úžasně odpočineme. 

Continue reading

Jak se slavil strakatý Masopust

Laufr v čele masopustního průvodu

Od Tří králů až do Popeleční středy se počítá rozverné masopustní období, což je čas zabíjaček, hostin, svateb a strakatých průvodů. Vlastnímu Masopustu pak předchází Tučný čtvrtek, což je den koblih. Následující neděle pak patří plesům a tancovačkám. V pondělí se baví ženatí a vdané, a v úterý by měly obcházet dědinu průvody s rozvernými maskami. Na následující zábavě veselí vrcholí, protože o půlnoci ponocný troubením Masopust ukončí. Muzikanti symbolicky pochovají basu a zavřou ji do skříně: následující Popeleční středou totiž skončí veškerá legrace a začne čtyřicetidenní předvelikonoční půst.

Continue reading

Ruční papír: pokus o domácí výrobu

Odborně se ruční papír nazývá čerpaný, tedy nabíraný z čerpací kádě na čerpací formu čili na čerpací síto. Ačkoliv v manufaktuře ve Velkých Losinách se papír vyrábí z textilního materiálu, pro naše domácí papírenské pokusy použijeme výhradně papír. Může být po pravdě jakýkoliv – s výjimkou papíru křídového nebo silně klíženého.

Continue reading

Ruční papír: nejdřív si připravíme rámeček

podhůří Hrubého Jeseníku, jen pár kilometrů od Šumperka leží zámek s mimořádně pěknými arkádami, které se sice vůbec nehodí do našeho podnebí, ale i tak představují mistrovskou ukázku italské renesance. Jmenuje se Velké Losiny, dříve Gross Ullersdorf, a proslul ještě dvojí vazbou na Itálii.  Ruční papírnou (první papírníci vyrábějící ruční papír k nám přišli právě z Itálie) a zdejšími čarodějnickými procesy. Jak známo, inkvizice také vznikla tam.

Continue reading

Ruční papír: něco z historie

ruční papír

V Indii psali na oloupanou březovou kůru, kterou stáhli ze dřeva v metrových pásech, vymáčeli v oleji, usušili a vyleštili. Jinde na palmové listy, vydělanou jelení kůži, a to už nemluvíme o tabulkách hliněných či dřevěných a destičkách z různých kovů, ba i ze zlata. Šáchor, třtina, které se dobře daří i u nás jako pokojové rostlině, byl pro písemnictví nejužívanější rostlinou starověku. Egyptský Cyperus papyrus roste v deltě na Nilu až šestimetrový, a ač náš ruční papír má s původním papyrem už málo společného, dostal jméno po něm.

Continue reading

Pletená mikulášská punčocha

Mikuláš se svými pomocníky čerty a anděly představují v podstatě předehru Vánoc, přičemž dárky v mikulášské nadílce by neměly být příliš hodnotné, ale spíše jen nějaké pamlsky nebo drobnosti pro štěstí. A tyto dárečky se dávají do punčochy, kterou si děti mají nachystat na okno. Zvládneme takovou nefalšovanou mikulášskou punčochu uplést? Pro toho, kdo to s jehlicemi umí, je jen šála jednodušší, pro novopečené pletaře jde nepochybně o výzvu.  I jim se ale nejspíš s trochou rozčilování dílo podaří. Tak do toho – dnes si ukážeme, jak se taková mikulášská punčocha dá uplést na dvou jehlicích.

Continue reading

Barvení vlny (jak to babičky nedělaly)

Dostali jsme pytel angorské vlny. Měkounká, heboučká, jen barva taková nijaká béžová. Výhodou daru bylo i to, že vlna ještě nebyla smotaná do klubíček, její obarvení se proto samo nabízelo. Na první barvení jsme zvolili umělá barviva, jež by měla být, při dodržení předepsaných postupů, zárukou solidního výsledku. Ale příště jsme  se rozhodli jít i do rizika a zkusit „babičkovské“ přírodní barvení.

Continue reading

Korálkování je i pro úplné začátečníky

náušnice z korálků

Udělat si šperk jaký nemá nikdo jiný je výzva, ale náš výrobek se může stát i originálním dárkem. Když se povede, bude radost dvoustranná. Korálkování je tvorba dekorací a šperků, třeba prstenů, náramků, náušnic, náhrdelníků nebo broží. Podle vybraného materiálu můžeme stvořit ozdoby pro všední den i pro svátek. Můžeme si tak opatřit celé sady unikátních šperků třeba na svatbu, promoci nebo životní jubilea. Nikdy nikdo nebude mít stejné… Ačkoliv lidé přistupují k tvůrčí hře s korálky různě – jedny uklidňuje, zatímco druzí se nad nimravou prací a neposlušnými prsty rozčilují – pokud výsledek dopadne podle našich představ, staneme se středem pozornosti a zahřeje nás i uspokojení, že jsme to zvládli. Korálkování je radost!

Continue reading

Dá se zauzlovat přání do náramku?

Tkané náramky z bavlnek nosily nejprve „květinové děti“, které si libovaly ve všem strakatém, jednoduchém a na dotyk příjemném. Jak době hipíků odzvonilo, pozapomnělo se i na tuto jednoduchou techniku původem snad v indiánských kulturách Střední a Jižní Ameriky. Vracejí se ale nejen dobří holubi, ale i jiné dobré věci. Zájem o etnické odlišnosti, jednoduchost zpracování, nenáročnost na materiál a pracovní nástroje a vysoká dekorativnost způsobily, že bavlnkové tkané náramky zdobí i generace dětí a vnuků „mániček“ let šedesátých (a často si říkají, co že to vymysleli za úžasnou novinku).

Continue reading

Paličkování 1. díl

paličkování

Paličkovaná krajka působí na první pohled křehce, ale nenechme se ošálit – látka je překvapivě pevná, a to tak, že se technikou paličkování záplatovalo ošacení a mnohdy záplaty přežily celý oděv a našily se na další díry. Krajkou se dekorovaly především honosné společenské róby, ale aplikovaly se i na ložní prádlo a bytové doplňky.

Continue reading

Výroba týpí (TEEPEE)

Prastará indiánská týpí čili wigwamy zažívají znovuobjevení. Na rozdíl od běžných stanů v nich můžeme koukat do ohně, nebo dokonce pod plátěnou střechou vařit jídlo či něco opékat. Do týpí se také vejde mnohem víc lidí a věcí než do klasického stanu. A co je důležité – je v silách průměrně zdatného jedince si týpí ušít i postavit. Tedy jeho menší verzi, která bezesporu nadchne děti. Při táboření v přírodě nebo jen na zahradě za domem.

Continue reading

Šití kulatého ubrusu

šitý ubrus s krajkou

Jestliže je náš stůl kulatý, máme někdy problém sehnat na něj ubrus, který by ladil s ostatními textilními doplňky v interiéru, anebo měl tu správnou velikost. Přitom není nijak těžké ubrus na kulatý stůl ušít z látky, kterou k tomu účelu vybereme. Může být i taková, z níž jsme již ušili závěsy nebo sedáky na židle.  Kulatý stůl a kulatý ubrus je často součástí slavnostnějšího nebo svátečního stolování. Známe ubrusy háčkované i paličkované. S takovým si poradit není úplně snadné, ale krajku můžeme na ubrusu použít jako aplikaci. Ale ubrus není jen na neděli – i na každodenním stole vypadá jednoduchý originál, jenž jsme zvládli vlastníma rukama, dobře. Šití kulatého ubrusu je snadné.

Continue reading

Mizející řemeslo – provaznictví

provaznictví

Staří latiníci převzali od Řeků úsloví „z písku provaz plést“ jako popis činnosti marné, z níž věru nic nebude. Provaz se samozřejmě plete z gruntovanějších materiálů. Jako nejstarší provazy pravděpodobně složily tenké kořeny stromů a větvičky keřů, lýko zpod kůry a všelijaké kožené řemínky. Pokud měl být prostředek k vázání pevnější, už pračlověk jich vzal víc a tento svazek zkroutil. Tak se vyráběly dokonce provazy z kozí srsti i lidských vlasů. Do smyčky provazu z trávy bylo podle legend možné ulovit jednorožce.

Continue reading

Jak uvařit plastelínu a uhníst křídu

Čmárání cihlou a hňácání bláta patří k nefalšovaným dětským rozkoším v době, kdy o dospělém významu toho slova nemají ještě zdání. Kultivovanější podobu kreslení po chodníku dají křídy a nosit bláto domů také není ono. Proto jsou věčně populární nejrůznější modelovací hmoty. Není těžké ani nákladné si křídy i formelu vyrobit doma.

Continue reading