Horní frézka

obráběcí nástroj horní frézka
Horní frézka Narex, foto archiv

Často se zaměňuje fréza s frézkou. Proto sem vnesme trochu osvěty, ačkoliv jsme si vědomi, že právě vy to víte dobře. Berte to proto jako opáčko. Horní frézka je nástroj určený k obrábění materiálu a fréza je ten nástavec, který do frézky upevňujeme. Čili frézy jsou rotační nástroje souměrného tvaru s více břity, které frézka používá. Frézky jsou vhodné zejména na dokončovací práce a úpravu povrchu dřevěných ploch. Výborně se též hodí k drážkování.

Continue reading

Vrtačky a jejich dělení

vrtačka  slouží k vrtání otvorů do dřeva, betonu, omítek, stavebních bloků, cihel, kovu či dalších materiálů.
Vrtačka, foto med

Kdo by neznal vrtačky – slouží k vrtání otvorů do dřeva, betonu, omítek, stavebních bloků, cihel, kovu či dalších materiálů. Proti všem možným druhů vrtáků, svidříků a nebozezů představují neuvěřitelné ulehčení a zrychlení práce. Vrtačky a jejich dělení rozlišujeme podle čtyř základních typů .

Continue reading

Prosil bych bublinu do vodováhy

Pro někoho představuje pokus o narýsování rovné čáry téměř nadlidský výkon. Proto dělá věci „podle voka“ a tak to někdy i ve výsledku vypadá. Zedničtí mistři začínající méně důvtipné učně posílali do skladu, aby tam vyfasovali do vodováhy „novou bublinu“. Tomu, kdo na to skočil, to už zůstalo a smáli se mu dokud na špek neskočil další nešťastník. Vodováha je přístroj jednoduchý, nicméně v základním řemeslnickém vybavení nezbytný a i v naší domácí dílně důležitý.

Continue reading

Drnová chajda pro jedenadvacáté století

Zemnice a polozemnice s dřevěnou nebo nasucho skládanou konstrukcí zdí a střechou z plátů kůry, vyskládaného dřeva nebo z plochých kamenů překrytých drnem si začali budovat lidé hned, jakmile opustili neútulné jeskyně. Nepochybně takové chýše pod zatravněnou střechou žádný luxus nepředstavovaly. Bylo je ale možné vybudovat tam, kde měla tlupa zdroj vody nebo jídla, loviště, pastvinu či základnu pravěkého „průmyslu“ – zdroj keramické hlíny a nebo naleziště pazourků. I ve středověku byla spousta obydlí kryta vrstvou zeminy. Nejdéle se takové střechy udržely na všelijakých polokrechtech a samozřejmě na vinných sklípcích. Izolační vrstva zeminy zajišťovala stálou teplotu, travní pokryv nebo keře se zase postaraly o to, aby déšť zeminu nespláchl a vítr neodvál.

Continue reading

Opravená pohádka, zdravé bydlení a Proč stavět ze slámy

stavba ze slámy

Připomeňme si pohádku o tom, jak si tři prasata stavěla domy: první ze slámy, druhý z klacků a třetí z cihel. První dva domky drsňák vlk rozfoukal jako nic a prasata sežral. Na cihlový dům jeho mocný fuk nestačil, takže se dovnitř chtěl zkusit dostat komínem, spadl do kotle, uvařil se v polévce a prase snědlo jeho. Také vám mile pitomoučká pohádka s nádechem horroru připadá vůči stavbám pocházejícím z materiálu poskytnutého obnovitelnými zdroji nespravedlivá? Domečky ze slámy totiž  v mnoha ohledech splňují požadavky na zdravé bydlení. 

Continue reading

Práce s horní frézkou – drážkování

Většinu poznatků o tom, co všechno s nástrojem můžeme dělat, získáme až během dlouhé praxe. V návodech k použití toho moc nenajdeme. I názory „Franty, kterej to umí“ mohou být cenné. Ale není nad vlastní zkušenost. Obecným pravidlem je, že při každé práci s nástrojem nebo strojem k obrábění dřeva smíme použít pouze materiál, který je ke konkrétnímu zpracování vhodný. Platí to i pro práce s horní frézkou – drážkování.

Continue reading

Pokládání plovoucí podlahy

Dříve používaný spoj jednotlivých segmentů plovoucí podlahy na pero a drážku dnes často najdeme už jen u lacinějších výrobků. To bylo nějakého patlání s lepidlem a práce se stahováním dílů k sobě! Dnes máme situaci o poznání snazší, protože řečený způsob často nahradil zámkový systém zaručující kvalitní, rychlou a jednoduchou pokládku. Nespornou výhodou je i možnost takovou podlahu opačným postupem rozebrat a znovu ji – třeba při rekonstrukcích nebo stěhování, znovu složit. Prostě jen tak klik – klak…

Continue reading

Podnájemník dřevomorka

dřevomorka

Druhé jméno má jako nějaký mazlíček, ale radost ze soužití s ní mít nebudete. Ani houbaře nepotěší. Dřevomorka domácí (Serpula Lacrymans) totiž klidně sežere krov a střecha vám spadne na hlavu. Rozhlodá trámy a pohřbí strop. A pustí se i do dřevěných stěn, hryzat přitom bude tiše i pod omítkou. To ani červotoč není tak zákeřný, vrže zcela zřetelně v materiálu, když si v něm hloubí cestičky. S dřevomorkou zkáza postupuje tiše, ale nad vší pochybnost zcela neúprosně. Tahle houba totiž celulózu nejen ve dřevě dokonale rozkládá a pokud se k vám nastěhuje, vůbec není snadné se jí zbavit.

Continue reading

Práce s pásovou bruskou

S nekonečným pásem (spojený je jeho konec a začátek) brusného papíru o šířce 75 nebo 100 mm funguje pásová bruska. Práce s pásovou bruskou jde skvěle, ale protože umožňují větší úběr, při broušení s ní musíme být opatrní. K na stejném principu pracujícím  bruskám patří i čelní brusky, které se dostanou téměř všude, a pro specializované činnosti existuje dokonce pásový pilník.

Continue reading

Stavební jeřáby našich předků

Gdanský Velký jeřáb kolem roku 1850

Kterak ve středověku stavěli hrady, čím vytahovali těžké chrliče pod krovy  katedrál a nebo jak nakládali břemena?  Některé mechanismy byly překvapivě složité.  Materiálem jejich soukolí bylo přitom tvrdé dřevo. Pohon ovšem obstarávala hospodářská zvířata, silní voli, osli, někde koníci. Nejčastějším a zřejmě I nejlevnějším motorem byli ovšem váleční zajatci či k takové úmorné a jednotvárné práci odsouzení vězni. Ti buď přímo otáčeli vrátkem nebo běhali jako veverky v dřevěném bubnu.  Na obrázku je takový stavební jeřáb – stojí v polském Gdańsku. V přístavu na břehu Motlawy, jednom z přítoků ramene Visly před tím, než spojí své vody s Baltickým mořem, jím nakládali kupecké lodi bohaté Hansy a vztyčovali na nich stožáry. Pro zajímavost – je zapsáno, že vynikající pověst pro výrobu stěžňů měly v těch časech borovice od našich Třebechovic.

Continue reading

Instalatérské práce se dělí do tří oborů

Kvalitní instalatér by měl zvládat široké spektrum různých činností. Většina z nás si představí pod instalatérskými pracemi výhradně práci s vodovodními a odpadními trubkami. Ovšem opravdu kvalitní instalatéři nabízí mnohem širší nabídku služeb, než jen pro oblast vody. Podle druhu nabízených služeb se instalatéři ještě dělí na vodaře, plynaře a topenáře.

Continue reading

Úhlová bruska

Další z početné rodiny přístrojů k broušení je úhlová bruska. Pokud jde o výkon, je výrazně výkonnější než bruska kotoučová přímá a také umožňuje práci s většími otáčkami. V čem je nejlepší? Využijeme ji nejen k broušení dřeva, ale i na řezání dlaždic, zdiva, betonu, kamene i oceli. Také s ní snadno odstraníme barvy a laky karoserií i stavebních konstrukcí. Zajímavým použitím je i možnost s ní přebrousit a vyleštit nátěry.

Continue reading

Pásová bruska

pásová bruska Narex
Pásová bruska Narex

Při našem volném seznamování s tím, co je co a k čemu to slouží jsme se dostali k pásové brusce. Je to zdatný pomocník – brousí dřevo i jiné materiály brusným pásem. Tím je dáno i hlavní použití. Brousíme jimi desky, trámy, latě a jiné rovinné plochy. Ale také s nimi můžeme odstraňovat rez z kovových ploch. K broušení brusnými papíry nebo plátny používáme podle účinnosti různé druhy brusek, ale právě pásovými bruskami dosáhneme na rovině největšího úběru.

Continue reading

Obyčejná neobyčejná cihla

Historie obyčejné cihly je s jemnou nadsázkou stejně dlouhá, jako neobyčejná historie lidské civilizace. Psali jsme v Našem hobby o vepřovicích a domečcích z hlíny (ZDE) i o alternativních stavbách ze slámy (ZDE), a rozhodně se budeme netradičním stavebním materiálům a technikám věnovat i nadále. Jen jsme tak nějak v hledání alternativ pozapomněli na tisíciletý základ stavitelství, totiž vypalované cihly. Tyto děti vepřovic sušených na slunci jsou z toho – co víme – staré šest tisíc let.

Continue reading

Kotoučová (okružní) pila – lidově mafl

Mafl je ideální pomocník pro dlouhé, přímé i příčné řezy. Tato pila totiž rychle postupuje řezem ve dřevě – a podle typu použitého kotouče také v jiných materiálech. Dokonale zvládá řezání plného dřeva, desek s tvrdými vlákny, třískových desek i laťovek, hliníku i umělých hmot. Výhodné je, že ji můžeme zanořit do materiálu bez předchozího naříznutí a také řezat na pokos, což ocení zejména truhláři. Na rozdíl od pil kmitacích však kotoučový mafl neumožňuje řezy po křivkách.

Continue reading

Takové domácí betonování: kolik čeho přidat a jak to zamíchat

Betonovat stropy nemáte-li patřičnou zkušenost způsobem „udělej si sám“ doporučit nelze. Takové velké akce jsou spíš záležitost pro stavební firmu s náležitým technickým dozorem. Ale drobnějších tvůrčích a stavebních činností, rekonstrukcí a úprav při nichž použijeme beton je hodně. Beton je totiž v mnoha ohledech velmi vděčný materiál. Ale umíme s nim zacházet tak, jak se má?

Continue reading

Montujeme předstěnový systém

Foto archiv

Ve starých koupelnách jsme byli tak říkajíc „přivázáni k trubkám“ čili víceméně odsouzeni k dodržení schématu jejího zařízení podle umístění stoupaček a odpadů. Díky předstěnovým instalačním systémům můžeme vést připojovací potrubí o průměru sto deset milimetrů do vzdálenosti až čtyř metrů a pak ho šikovně zakrýt třeba sádrokartonem. Tedy žádné kopání do podlah, žádné drážky ve stěnách. Není to báječné?

Continue reading

Co se zaplaveným domem po povodni

Z návštěvy velké vody se nejrychleji vzpamatuje příroda, protože potopy všeho druhu jsou součástí opakujícího se koloběhu života. Tam, kde voda nebyla kontaminovaná, si se vzniklou spouští její až neuvěřitelné životní síly relativně rychle samy poradí. Ale pokud zasáhla naše stavby, je už situace složitější.

Continue reading

Jak omítat sádrou

Vnitřní omítka má obvykle dvě nebo tři vrstvy. Tak řečené jádro se nanáší na navlhčené zdivo, případně na postřik neboli „špric“ zvyšující přilnavost podkladu a snižující jeho nasákavost. Na tuto hrubší jádrovou omítku se později nanáší vrstva z jemné malty zvaná štuk. Tak to platilo u klasických omítek – vápnocementových a vápenosádrových.

Continue reading

Drobné opravy fasád

Samozřejmě, že nás zajímá, když už se tak stalo, proč se to stalo – i u nových domů totiž fasádní omítky prostě praskají. A je to k vzteku, když dům ještě svítí novotou. Příčin může být mnoho, například nedodržení technologie, chyby v podkladu, nerespektování časových limitů, práce za špatného počasí, spěch při předávání staveb uživateli. Důležité je ovšem tyto vlasové trhlinky odstranit.

Continue reading