Mozaiková vejce a trochu slovanské magie

Velikonoce jsou za dveřmi. Na některé dekorace si musíme materiál připravit (například si zvyknout, že nějaký čas budeme vajíčka vyfukovat a ne je jen třísknout o kraj hrnce….). Hledání vhodných přírodnin nám zase zpestří předjarní procházky. Samotné vejce  je obyčejná a přitom tajuplná věc. Nemá začátek ani konec – samo je počátkem. Vzejde z něj život – nebo taky ne. Je kulaté, i když zase nikoliv docela: kam jen se valíte, podivné ovály? V magii všech národů a kultur má zcela zvláštní místo. Zaujímá ho i mezi předměty, kterých si naši slovanští předkové zvláště vážili, ctili je, anebo se jich báli.

Continue reading

Velikonoční dobroty: Co je „hlavička“

velikonoční hlavičkaNejen barvená a nebo jinak ozdobená vajíčka: na velikonočním stole by neměla chybět celá řada pokrmů u nás tradičních. Velikonoční nádivka – hlavička, pečivo pojmenované po zrzavém Kristovu učedníkovi a také klasický mazanec. A co když bude koleda opravdu bohatá? Co pak se všemi těmi natvrdo uvařenými vajíčky? Postupně se pokusíme na tyto otázky odpovědět. Začínáme s mírným předstihem, abyste si mohli rozmyslet, jakou letos jarní svátky u vás budou mít chuť a vůni. Je také dobré si patřičné suroviny včas opatřit. Je přinejmenším rozpačitá chvíle, kdy máte ruce po lokty od těsta a zjistíte, že vám doma chybí sůl!

Continue reading

Chléb náš vezdejší (14) : velikonoční jidáše a mazanec

Když Jidáše vyloučili z kruhu dvanácti učedníků, zbavili se někoho, kdo možná vůbec nebyl – někteří badatelé totiž tvrdí, že do biblického velikonočního příběhu se dostal jenom proto, že bez zrádce nemůže být ani mučedník. A protože zrzavý Jidáš vydal Krista pacholkům za třicet stříbrných, tedy obvyklou cenu otroka, byl vyloučen i z průvodu svatých na pražském orloji. Na druhé straně vedle novozákonních vyprávění sepsaných Markem, Matoušem, Lukášem a Janem existují v řečtině i zlomky Evangelia podle Jidáše. K jeho sepsání by musel mít čas, a nemohl by se tedy záhy po zradě oběsit na osice.

Continue reading

Jako Kolumbovo vejce

španělského dvora jejich katolických Veličenstev Ferdinanda Aragonského a Isabely Kastilské bývalo veselo. Báječné víno teklo proudem. „Jaképak fraky“, rozkládal prý rozjařeně jeden vysoce urozený královský příbuzný. „Místo kolem Afriky a pak na západ plujete furt na východ. Až do té Ameriky. Nedělejte s tím štráchy, je to jednoduchý….“ Kolumbus ukázal, jak vznikají úsloví. Vzal vajíčko uvařené natvrdo a podal ho smíškovi. „Dokážete ho, Milosti, postavit na špičku?“

Continue reading

Ještě pořád ta zatracená vajíčka

batikovaná vejce

Milujeme je všichni, a obzvlášť surrealisté (čehož zářným příkladem je Salvador Dalí), ale nejspíš je nemají rádi ve Velvarech. Tamější slovutné měšťany totiž zvěčnil profesor Jirásek ve Starých pověstech českých jako poplety. Jejich dodávka vajec na stavbu pražského kamenného mostu dojela po klikatých cestách plných výmolů neporušená. Ale ta na tvrdo uvařená zatracená  vajíčka se do malty nehodila. Zedníci a kameníci pak jistě měli nějaký čas poněkud jednotvárný jídelníček. S obdobným problémem se musíme vypořádat, byla-li naše velikonoční koleda bohatá a nebo jsme naopak počet příchozích koledníků poněkud přecenili.

Continue reading

Dejte vejce malovaný (4)

Ale proč by velikonoční vejce muselo být jenom malované? Prostě dejte vejce, a my si s ním už poradíme! Způsobů, jak zpravidla slepičí produkt povýšit a z obyčejného vajíčka udělat kraslici, je spousta, i když k jeho finálnímu ozdobení použijeme techniky s kreslením či malováním jen málo příbuzné. Většinou vajíčku nějakou základní barvu stejně dáme, nejčastěji odstín získaný v cibulových slupkách, tedy od žlutavé přes teplou hněď až k temným barvám s odstíny červené. Pak můžeme vajíčka zdobit třeba drátem, krajkou a nebo slámou, jak to dělali například na Hané.  

Continue reading

Otloukej se, píšťaličko…

Samozřejmě, že píšťalička není žádný velkolepý hudební nástroj, na němž vyloudíte božskou melodii, ale přesto by se obyčejná třeba vrbová píšťalka dala nazvat radostí, co se vejde do dlaně. Patří k Velikonocům a tudíž k jaru, a jaro znamená, jak říkají cynici, že jsme zase přežili… což je zpravidla dobrá zpráva a stojí zato si tedy tak trochu písknout.

Continue reading

Chléb náš vezdejší (12): velikonoční pecynek a šoldra

Jarní svátky nemusí na stole výlučně symbolizovat  mazanec. Co si takhle dát  pečivo, které není sladké a navíc obsahuje (jak říkal blahé paměti dědeček) i „něco konkrétního“? Máte, povězeno pěkně  po zaolžansku, pecynek (může být i šoldra) ve špajzce? Jsou to výrobky krajové kuchyně, v které se k pospolitému užitku sešly přinejmenším tři vlivy.

Continue reading

Dejte vejce malovaný (3)

kraslice

Zdá se, že původní význam zdobení vajec byl magický, a z toho by také vyplývalo, že tou první barvou byla červená: patří k archetypům a u většiny národů bez ohledu na vzdálenost a časovou odlehlost se vztahuje k tajemstvím života, plození a zrození. Napříč kontinenty je proto i významným sexuálním symbolem. Bylo ji možné získat z plodů i hlinek, ale i z krve. Dejte vejce!  A malovaný! Později přistoupily ornamenty, které zdobily tváře a těla, jakož i šperky, nádoby, zbraně a zvykoslovné předměty. Nejjednodušší byly spirály a točenice. Také se začaly barvy kombinovat. Geometrické vzory následovaly přírodní motivy. Všechno to můžeme najít na zdobených velikonočních vejcích. Nic proti obtiskům z krámu, ale dobře ručně malované vejce je důvodem k oprávněné pýše.

Continue reading

O vrbách a o tom, jak se plete pomlázka

V Česku se můžeme těšit z osmnácti druhů vrb a zaplať pánbůh za ně, protože na čem by jinak vysedávali při měsíčku naši vodníci? Vrba jako měsíční strom měl prý i své kněžky. Dopravní prostředek čarodějnic – košťata byla zpravidla sice březová, ale svazovaly si je vrbovým proutím. Na Květnou neděli lidé světili v kostele opentlené věnečky z kočiček pro štěstí. A co pomlázka? Ovšem je zde prý i domněnka, že vrba pro jistou mnohoznačnost přináší smůlu – jak zřejmě komu, tak si vyberte.

Continue reading

Dejte vejce malovaný (2)

batikovaná vejce

Co bylo dřív: vejce nebo slepice? Hlavolam, s nímž si o Velikonocích hlavu lámat nebudeme. Ale pravda je, že od nepaměti je vejce symbolem života i vesmíru: ač to zní divně, podle etnologů skořápka značí Zemi, žloutek Slunce a bílek Měsíc. Magický účinek vajec umocňovaly barvy – zelená, červená a žlutá, což jsou odedávna barvy života. Když se s křesťanstvím začala velikonoční vejce vařit ve svěcené vodě, do níž zřejmě kapal vosk z kostelních svící, narodily se kraslice. Takže – pěkně prosím – dejte vejce malovaný!

Continue reading

Velikonoční hnízdo

velikonoční hnízdo

Do zmrzlého ticha sem tam zakrákaly peroucí se vrány. A najednou to venku cvrliká, až uši bolí. Kdo by měl ale výhrady vůči ptačímu zpěvu a datlímu bubnování? Když se lidé svlékají a větvičky oblékají, přichází totiž jaro. Malí ptáčci si vzpomněli, proč je lidé nazvali pěvci. Z cest se vracejí tažné druhy. Zájem o přežití jedince přehlušila starost o pokračování rodu. Tak začíná velké namlouvání, stavba hnízd, kladení vajec a první hodiny výuky umění létat. Velikonoční hnízdo je na sváteční stůl dóóóst dobrá dekorace.

Continue reading

Dejte vejce malovaný (1)

Kdyby přírodní barviva byla opravdu tak ideální, jak se občas dozvídáme ze statí a vystoupení biověrozvěstů a ekovizionářů, asi by se lidstvo po staletí nemořilo s tím, jak vymyslet barvy, které by byly z celé řadě stránek lepší: zářivější, trvalejší, rychleji působící a nebo třeba barvící za studena. Pravdou ovšem je, že v případě tradičních technik zdobení zvykoslovných předmětů spojených třeba s Velikonocemi jsou klasické způsoby dekorování v podstatě nezastupitelné.

Continue reading

Přicházejí velikonoční beránci

velikonoční beránek

Hoj z pastvy domů! Bible je plná úžasných obrazů a jedním z nich je beránek jako symbol nevinnosti. Proč ne? Kdo měl kdy co do činění s velkýma očima jehněte, s kudrlinkami vlny na jeho čele a měkkým pyskem, nemůže přece vůbec o beránčí nevinnosti pochybovat. Ani když se zvíře snaží do naší dlaně trkat hlavou ještě bez růžků. Velikonoční beránci… Kulturní tradici všech tří náboženství lidí Knihy, jak muslimové nazývají Bibli, tedy židovského, křesťanského a vyznavačů islámu, beránek spojuje. Je v něm neposkvrněná čistota i krvavý symbol oběti a také vykoupení.

Continue reading

Dětské kraslice aneb Herkulova polepovaná vejce

Požehnané jsou Velikonoce, do jejichž přípravy zapojíme děti, protože všechny nejsou jen vzteklými spratky neschopnými soustředěné činnosti vlastníma rukama. Některé nás dokonce dojmou a překvapí výjimečným soustředěním a pečlivostí. Tak toho využijme. I pro ně budou svátky na nichž se nějakým způsobem podíleli zas o kousek svátečnější. Pokud je ale tvůrčí práce nebaví, nechme je být: z dcerek, které máma nutila jednotit mrkev, zpravidla nevyrostou přesvědčené zahradnice a synkové nedobrovolně s tátou lepící křídlo leteckého modelu nestanou se milovníky balsy. (Ale zkusit dětské kraslice by snad mohly…

Continue reading

Drátovaná vejce

Velikonoční kraslice v podobě drátovaných vajíček se v rámci tradiční lidové tvorby vyráběly již v minulosti, ale nikdy ne v takovém množství, jako v dnešní době, kdy tato technika zažívá doslova obří renesanci. Nápad stíhá nápad a už to není jen o kraslicích –  někdo z vaječné skořápky a drátku vyrábí nádherné kočárky, autíčka a mašinky, jiný zdobí nejen drátky nejrůznějších barev, ale i rozličnými korálky. Zkusit si tuto techniku stojí za to, ale je pravděpodobné, že než „snesete“ první drátovaná vejce, vám nejspíš chvilku potrvá. Nevzdávejte to určitě. Jakmile vám totiž princip  přejde do krve, určitě vám půjde tohle drátování opravdu pěkně od ruky!

Continue reading

Sváteční žurek čili kyselo ze severu

Sváteční polévka  žurek čili kyselo ze severu

Tak nějak se stalo, že mi nevadí kyselé polévky. V některých případech dokonce jistou kyselost vyžaduji a mám ji rád, ovšem ocet rád nemám a ocet nemá rád mne. Nejsem v tom sám. Naštěstí i v tomhle na nás národní kuchyně myslely. Když s tichým zadostiučiněním v jiné souvislosti říkáme, že na každou svini se už vaří voda, lze konstatovat, že i na banálnější problémy lidé řešení našli. A tak si můžeme uvařit dobrý žurek, který v Polsku patří k tradičním velikonočním jídlům. Základ na něj lze použít i do jiných polévek, případně omáček.

Continue reading

Věnec tentokrát velikonoční

Ať už prožíváme Velikonoce jako křesťané či jsme vyznavači pohanských kořenů těchto svátků, jsou pro nás synonymem jara. Lidem na jižní polokouli, kteří jako protinožci z našeho pohledu musí už tak chodit hlavou dolů, s Velikonocemi zase nastává podzim. Není pak ten náš svět arci bláznivý? To nevyřešíme. upleťme si raději velikonoční věnec! 

Continue reading

Velký týden čili Velikonoce jsou už opravdu za dveřmi

Ovečky - symbol Velikonoc

Nebudeme se dnes trápit rozvažováním nad tím, co všechno jsme ještě nestačili uklidit a co tedy odložit a nad čím raději zavřít oči. Vždyť tradiční Velikonoce i předsváteční čas plnily jaksi mimoděk hned celou řadu funkcí. Například Půst probíhal v době, kdy toho stejně ve stodole ani ve stájích moc nebylo, mláďata teprve přicházela na náš drsný svět a vítat je ještě s nožem v ruce jistě nikdo nechtěl. A provětrat pořádným průvanem a uklidit dům, všechno na sklonku nebo už po skončení topné sezony vymést a někdy i vybílit, už také bylo potřeba. S tím nepochybně spojené velké prádlo zase vonělo jarním vzduchem. Za podivné vzrušení mohly i prodlužující se dny a probuzené hormony. Vyvrcholením byl tzv. Velký týden!

Continue reading

Budeme čarovat aneb Magické panenky

čáry s mraky

Ejhle, jaro je tady, protože síly Dne a Noci se vyrovnaly. Správné datum si uměli z pohybu hvězd spočítat i Keltové, kteří v naší kotlině a úvalech kdysi žili a svátek jarní rovnodennosti nazvaný Alban Eilir, čili Světlo Země, slavili obarvenými vejci zdobenými typickou spirálou nebo vajíčky symbolicky znázorňovanými kruhem s tečkou uvnitř. Židovský Pesach a křesťanské Velikonoce pak přijdou v neděli po prvním jarním úplňku. Doba rovnováhy času, s níž se co rok setkáváme jen dvakrát, je dobrý důvod pro zhotovení magické panenky a rozprávění o čarování. Jaro totiž znamená navíc znovuzrození, vejce jsou znakem plodnosti a láska přeje kouzelníkům.

Continue reading