Asi jen málo je nás tak čiperných, že podezdívání základů staré chalupy, aby nám nespadla na hlavu hned nebo později, až se rozhodneme pro přístavbu, označí za hobby. Může to ale být. Spíš jsou úpravy základů prostě nutnost, které se nicméně zhostíme, protože jistota je jistota a my jsme přece proklatě šikovní!
Nejběžnější základovou konstrukcí u rodinných domků i rekreačních objektů jsou základové pásy, které přenášejí veškeré zatížení horní stavby do základové půdy. Když nejsou izolovány proti zemní vlhkosti, volí se materiál, který je vůči účinkům vlhkosti odolný, tedy lomový ložný kámen, prostý beton nebo prokládaný beton. U starších staveb to dost výjimečně byly někdy i cihly.
Příčiny statických poruch
Dům nestavíme od střechy nebo komínové korouhvičky, protože chodit s hlavou v oblacích ale bos po nejisté zemi je také k ničemu. Nejdůležitější částí každé stavby jsou základy. Je-li stavba špatně založena, čeká nás zpravidla značně nákladná oprava. Nejčastěji problém přinese nestejnoměrné sedání základové půdy, což se ovšem může projevit až mnoho let po dokončení stavby. Jiné poruchy vzniknou vlivem provozu domu. Nejhůř na tom jsou moc mělce založené stavby, protože na základovou půdu působí povrchová voda i mráz a její i nepatrný pohyb se přenáší a násobí v rozsáhlých poruchách horní stavby. Nejčastěji problém prozradí trhliny na vnitřních stěnách nebo na fasádě. Pak návrhu na prohloubení základů musí předcházet statický výpočet.
Střídání teplot
Není pravda, že každé staré venkovské stavení dnes sloužící jako rekreační chalupa, má sklep. Respektive má, ho, ale často zcela mimo budovu, která proto má základy nedostatečně hluboké a půda pod nimi při větších mrazech promrzá, čímž nabývá na objemu a zdivo nadzvedává. Po mrazech zdivo opět klesne do původní polohy a větší či menší trhliny v nadzákladovém zdivu jsou hned patrné. Je dobré takové mělké základy prohloubit do nezámrzné hloubky. Prohloubení základů nás čeká, i pokud chceme dodatečně zřídit výše řečený sklep, nebo navazuje-li na dům novostavba s výrazně hlubšími základy.
Kdy podezdívat
Zdravé staré základy nemusíme podchycovat v případě, že rozdíl mezi patou starého základu a patou základu přistavované budovy je menší než tloušťka starého základu. Co ovšem musíme zabezpečit, je možné vybočení zdi šikmými vzpěrami. Což platí především pro vzepření rohů budovy obecně a kamenného či smíšeného zdiva zvlášť. Důkladně musíme vzepřít i velmi citlivé klenby a také všechny meziokenní pilíře. Pro jistotu vypažíme rovněž dveřní a okenní otvory.
Jak umístit vzpěry
Jejich horní konce umisťujeme do mělké kapsy ve zdivu asi tak v úrovni nadpraží oken. V kapse je utáhneme klínem. Narušenou nebo méně pevnou zeď zabezpečíme raději vzpěrou zdvojenou, přičemž druhá vzpěra podpírá zeď níž. Dole se opírá o se zdí rovnoběžný trámek dlouhý osmdesát až sto padesát centimetrů. Trámek zapustíme do země, zapřeme proti posunutí dvěma až třemi zaraženými kůly a vzpěru s trámkem spojíme kramlemi. Při podepření zdi dvěma vzpěrami se jejich dolní konce opírají o zapuštěný trámek vedle sebe.
Další bezpečnostní opatření
Jámy hlubší nebo jámy v nesoudržné zemině musíme pažit fošnami a kuláči. Podezdívání můžeme kombinovat s litým betonem, když úseky mezi cihelnými podezdívkami opatříme bedněním v líci základu. Bednění vybudujeme z prken mezi zapřenými trámky a novou cihlovou podezdívku.
V pracovní jámě
Je dobré, když se k podchycovanému základu můžeme dostat alespoň z jedné strany. U stojících objektů to jde zpravidla zvenčí, abychom mohli těsně vedle základového pásu vyhloubit pracovní šachtu. Pracovat musíme po kousíčkách – ne hned po celé délce zdi, ale postupně, přičemž střídáme asi metrové úseky vždy vzdálené od sebe asi čtyři metry. Vypadá to neprakticky a zdlouhavě, ale věřte, je to nezbytné z bezpečnostních důvodů.
Postup podezdívání základů
- Zeminu odkopeme v šířce asi dvou metrů do úrovně paty starého základu. Pak vyhloubíme metr široké pracovní jámy na úroveň paty nového základu. Vždy začínáme s podezdíváním rohů budovy.
- Odkopeme starý základ v délce tři čtvrtě metru až metr a terén pro nový základ urovnáme, nejlépe vrstvou betonu. 5. Starý základ očistíme, odstraníme kamení, které v něm nedrží, a spodní líc navlhčíme vodou.
- Na urovnaný podklad vyzdíme z ostře pálených cihel nový základ cementovou maltou. Tloušťka ložných spár má být jen asi pět centimetrů.
- Nové zdivo k spodnímu líci starého základu musíme dobře připevnit a to postupně od vnitřního líce základu k venkovní zdi. Maltu musíme do mezer pečlivě vtlačit.
- Přejdeme na úsek vzdálený asi čtyři metry. Na úsek sousedící s úsekem jedna se vrátíme za pět až sedm dní, kdy malta dostatečně zatvrdne. Jakýkoliv spěch by mohl být nebezpečný.
Samozřejmě chápeme, že ne každý, si na to troufne. Na to jsou tu pak odborníci, kteří vám to dokáží spodní stavbu hydroizolovat.