Sezóna vánočních hvězd

Pryšec nádherný, známější spíše jako vánoční hvězda
Poinsettia, foto archiv
Continue reading

Než nastane Štědrý večer

ozdobený vánoční stromeček
Vánoční stromeček, foto med

Z dvanácti měsíců je prosinec jiný nejen tím, že jím rok vrcholí: naplňují ho především naše očekávání. Pojmenování tohoto času Advent znamená Příchod. Než nastane Štědrý večer, čekáme až klenbu noci spojí symbol nového začátku, betlémská hvězda, a začnou Vánoce. Samozřejmě, nikoliv se založenýma rukama.

Continue reading

Advent

betlém
Betlém

„Advent je tady!“ Tohle poselství na nás z výloh obchodních chrámů křičí výhružně s nepříliš skrytým podtónem: „Máš už nakoupeno? A zbyly ti ještě peníze? Tak sem s nimi – splníme ti každé přání. A jestli už nemáš, půjč si. Advent je jen jednou v roce…, a končí Štědrým večerem. Utratils opravdu dost, aby tví blízcí byli opravdu, ale opravdu dost šťastní?“ Tak si povězme, co o adventu víme. Advent (z latinského slova adventus) znamená příchod. Čeho ale?

Continue reading

Mozaiková vejce a trochu slovanské magie

Velikonoce jsou za dveřmi. Na některé dekorace si musíme materiál připravit (například si zvyknout, že nějaký čas budeme vajíčka vyfukovat a ne je jen třísknout o kraj hrnce….). Hledání vhodných přírodnin nám zase zpestří předjarní procházky. Samotné vejce  je obyčejná a přitom tajuplná věc. Nemá začátek ani konec – samo je počátkem. Vzejde z něj život – nebo taky ne. Je kulaté, i když zase nikoliv docela: kam jen se valíte, podivné ovály? V magii všech národů a kultur má zcela zvláštní místo. Zaujímá ho i mezi předměty, kterých si naši slovanští předkové zvláště vážili, ctili je, anebo se jich báli.

Continue reading

Velikonoční dobroty: Co je „hlavička“

velikonoční hlavičkaNejen barvená a nebo jinak ozdobená vajíčka: na velikonočním stole by neměla chybět celá řada pokrmů u nás tradičních. Velikonoční nádivka – hlavička, pečivo pojmenované po zrzavém Kristovu učedníkovi a také klasický mazanec. A co když bude koleda opravdu bohatá? Co pak se všemi těmi natvrdo uvařenými vajíčky? Postupně se pokusíme na tyto otázky odpovědět. Začínáme s mírným předstihem, abyste si mohli rozmyslet, jakou letos jarní svátky u vás budou mít chuť a vůni. Je také dobré si patřičné suroviny včas opatřit. Je přinejmenším rozpačitá chvíle, kdy máte ruce po lokty od těsta a zjistíte, že vám doma chybí sůl!

Continue reading

Chléb náš vezdejší (14) : velikonoční jidáše a mazanec

Když Jidáše vyloučili z kruhu dvanácti učedníků, zbavili se někoho, kdo možná vůbec nebyl – někteří badatelé totiž tvrdí, že do biblického velikonočního příběhu se dostal jenom proto, že bez zrádce nemůže být ani mučedník. A protože zrzavý Jidáš vydal Krista pacholkům za třicet stříbrných, tedy obvyklou cenu otroka, byl vyloučen i z průvodu svatých na pražském orloji. Na druhé straně vedle novozákonních vyprávění sepsaných Markem, Matoušem, Lukášem a Janem existují v řečtině i zlomky Evangelia podle Jidáše. K jeho sepsání by musel mít čas, a nemohl by se tedy záhy po zradě oběsit na osice.

Continue reading

Chléb náš vezdejší (12): velikonoční pecynek a šoldra

Jarní svátky nemusí na stole výlučně symbolizovat  mazanec. Co si takhle dát  pečivo, které není sladké a navíc obsahuje (jak říkal blahé paměti dědeček) i „něco konkrétního“? Máte, povězeno pěkně  po zaolžansku, pecynek (může být i šoldra) ve špajzce? Jsou to výrobky krajové kuchyně, v které se k pospolitému užitku sešly přinejmenším tři vlivy.

Continue reading

Přicházejí velikonoční beránci

velikonoční beránek

Hoj z pastvy domů! Bible je plná úžasných obrazů a jedním z nich je beránek jako symbol nevinnosti. Proč ne? Kdo měl kdy co do činění s velkýma očima jehněte, s kudrlinkami vlny na jeho čele a měkkým pyskem, nemůže přece vůbec o beránčí nevinnosti pochybovat. Ani když se zvíře snaží do naší dlaně trkat hlavou ještě bez růžků. Velikonoční beránci… Kulturní tradici všech tří náboženství lidí Knihy, jak muslimové nazývají Bibli, tedy židovského, křesťanského a vyznavačů islámu, beránek spojuje. Je v něm neposkvrněná čistota i krvavý symbol oběti a také vykoupení.

Continue reading

Drátovaná vejce

Velikonoční kraslice v podobě drátovaných vajíček se v rámci tradiční lidové tvorby vyráběly již v minulosti, ale nikdy ne v takovém množství, jako v dnešní době, kdy tato technika zažívá doslova obří renesanci. Nápad stíhá nápad a už to není jen o kraslicích –  někdo z vaječné skořápky a drátku vyrábí nádherné kočárky, autíčka a mašinky, jiný zdobí nejen drátky nejrůznějších barev, ale i rozličnými korálky. Zkusit si tuto techniku stojí za to, ale je pravděpodobné, že než „snesete“ první drátovaná vejce, vám nejspíš chvilku potrvá. Nevzdávejte to určitě. Jakmile vám totiž princip  přejde do krve, určitě vám půjde tohle drátování opravdu pěkně od ruky!

Continue reading

Sváteční žurek čili kyselo ze severu

Sváteční polévka  žurek čili kyselo ze severu

Tak nějak se stalo, že mi nevadí kyselé polévky. V některých případech dokonce jistou kyselost vyžaduji a mám ji rád, ovšem ocet rád nemám a ocet nemá rád mne. Nejsem v tom sám. Naštěstí i v tomhle na nás národní kuchyně myslely. Když s tichým zadostiučiněním v jiné souvislosti říkáme, že na každou svini se už vaří voda, lze konstatovat, že i na banálnější problémy lidé řešení našli. A tak si můžeme uvařit dobrý žurek, který v Polsku patří k tradičním velikonočním jídlům. Základ na něj lze použít i do jiných polévek, případně omáček.

Continue reading

Velký týden čili Velikonoce jsou už opravdu za dveřmi

Ovečky - symbol Velikonoc

Nebudeme se dnes trápit rozvažováním nad tím, co všechno jsme ještě nestačili uklidit a co tedy odložit a nad čím raději zavřít oči. Vždyť tradiční Velikonoce i předsváteční čas plnily jaksi mimoděk hned celou řadu funkcí. Například Půst probíhal v době, kdy toho stejně ve stodole ani ve stájích moc nebylo, mláďata teprve přicházela na náš drsný svět a vítat je ještě s nožem v ruce jistě nikdo nechtěl. A provětrat pořádným průvanem a uklidit dům, všechno na sklonku nebo už po skončení topné sezony vymést a někdy i vybílit, už také bylo potřeba. S tím nepochybně spojené velké prádlo zase vonělo jarním vzduchem. Za podivné vzrušení mohly i prodlužující se dny a probuzené hormony. Vyvrcholením byl tzv. Velký týden!

Continue reading

Budeme čarovat aneb Magické panenky

čáry s mraky

Ejhle, jaro je tady, protože síly Dne a Noci se vyrovnaly. Správné datum si uměli z pohybu hvězd spočítat i Keltové, kteří v naší kotlině a úvalech kdysi žili a svátek jarní rovnodennosti nazvaný Alban Eilir, čili Světlo Země, slavili obarvenými vejci zdobenými typickou spirálou nebo vajíčky symbolicky znázorňovanými kruhem s tečkou uvnitř. Židovský Pesach a křesťanské Velikonoce pak přijdou v neděli po prvním jarním úplňku. Doba rovnováhy času, s níž se co rok setkáváme jen dvakrát, je dobrý důvod pro zhotovení magické panenky a rozprávění o čarování. Jaro totiž znamená navíc znovuzrození, vejce jsou znakem plodnosti a láska přeje kouzelníkům.

Continue reading

Kurnik šopa!

kurník

Když v systému plánovaného hospodářství najednou nebyl k mání hajzlpapír, mohli za to „Rusáci“, vzpomínáte? A když v ekonomické formaci preferující tržní vztahy podraží vejce, může za to zase Evropská unie. Ať už naši iniciativní blbci spáchají cokoliv, co nedopadne dobře, může za to vždycky někdo jiný. „Odkloní“, jak se módně říká, naši vcelku oprávněnou zlobu pokud možno daleko. Kurnik šopa! Vždycky spoléhají na to, že až se vyzuříme, nějak už se z maléru sami vyhrabeme.

Continue reading

Trochu o půstu

půst

Půst je záležitost dobrovolná, tedy nikoliv vynucená okolnostmi. Když vám kručí v břiše a polykáte naprázdno, až se vám hýbou uši, dumáte nad tím, co byste si dali a myslíte žaludkem, správný půst to tedy rozhodně není. Hladovění byste neměli vnímat – dokonce si ho máte užívat! Tvrdí to nejen vyznavači řady religií,  jejichž je půst součástí: i když se vzájemně často „nemusí“, křesťani všech směrů, židé, muslimové i buddhisté v názor na užitečnost dobrovolného hladovění jsou zajedno. Dietologové až tak ve vyznáních o půstu unisono nezní, ale o důležitosti nějaké formy střídmosti pro naše zdraví nepochybují.

Continue reading

Den žen čili Chleba a růže

kytice k MDŽ

Svůj svátek slavily již provdané antické Řekyně a to v říjnu krátce před setím ozimů. Podobný římský svátek – Matronalie – se odehrával počátkem jara. Jednalo se vlastně o oslavu Junony Luciny spojený s květinovými oběťmi pro dobro rodinného krbu a zdárné porody, ostatně básně ke cti této události psal i Ovidius. My máme Mezinárodní den žen, ale víte jak se slovo ŽENA napíše opravdu mezinárodně? Osvěžte si pro jistotu paměť: německy je to Frau a anglicky woman, francouzsky femme a italsky donna. Finsky nainen, polsky kobieta, maďarsky , španělsky mujer, holandsky vrouw a dánsky? To byste nejspíš neuhodli – kvinde!
Continue reading

Masopustní kynuté zelňáky

zelňáky

Ačkoliv začátek rozverného masopustního období nebývá přesně vymezen, všechno neúprosně směřuje k posledním šesti dnům počínajícím koblihovým čtvrtkem.  Ale ostatky (jak se jim někde také říká) nejsou jen svátky „velkého žrádla“, kam patří i kynuté zelňáky. Patřily sem také tancovačky a průvody s celkem ustáleným programem a maskami. V mikroregionu Hlinsko na Vysočině, kde nebyla kontinuita masopustní tradice nikdy zcela přerušena, se masopustní průvody zasloužily roku 2010 o zápis do seznamu světového kulturního dědictví – nehmotných památek UNESCO.

Continue reading

Jak se slavil strakatý Masopust

Laufr v čele masopustního průvodu

Od Tří králů až do Popeleční středy se počítá rozverné masopustní období, což je čas zabíjaček, hostin, svateb a strakatých průvodů. Vlastnímu Masopustu pak předchází Tučný čtvrtek, což je den koblih. Následující neděle pak patří plesům a tancovačkám. V pondělí se baví ženatí a vdané, a v úterý by měly obcházet dědinu průvody s rozvernými maskami. Na následující zábavě veselí vrcholí, protože o půlnoci ponocný troubením Masopust ukončí. Muzikanti symbolicky pochovají basu a zavřou ji do skříně: následující Popeleční středou totiž skončí veškerá legrace a začne čtyřicetidenní předvelikonoční půst.

Continue reading

Někdo to rád horké aneb Valentýnský masakr

Na vchod do skladiště a garáže v protějším domě s číslem 2122 bylo přes úzkou uličku ležící kolmo k North Clark Street dobře vidět. Nejdřív přišel muž s chlupatým psiskem. Po jednom se pak do skladiště trousili další chlápci. Poslední do garáže vstoupil ramenáč  v zimníku se světle šedou kožešinoua v klobouku, jaký u nás nosili v šedesátých letech minulého století straničtí tajemníci.  Člověk, jenž  vchod do skladiště sledoval, rychle vytočil telefonní číslo.  Sluchátko někdo zvedl okamžitě. “Přišel,” oznámil muž do telefonu. A hlas na druhém konci drátu řekl: „Spusťte to“. To byl signál pro tzv. „Valentýnský masakr“ .

Continue reading

Rudý Valentýn

Vzkazy a psaníčka které k valentýnskému svátku zamilovaných patřily nebyly podpisovány a adresát měl hádat, kdo že mu tu “valentýnku” vlastně poslal. Podle dobrozdání odborníků vedle přání (v naší chlubivé době ovšem již podepsaného a nebo prostě ve formě SMS) jsou nečastějším valentýnským dárkem plyšáci, sladkosti a samozřejmě květiny.

Continue reading

Už chystáte „valentýnku“?

Podle jedné legendy bojechtivý císař Claudius II. neměl dost vojáků pro své výboje, protože Římané se do legií zrovna nehrnuli. Císař to přičítal tomu, že se nechtěli odloučit od manželek a rodin a tak zakázal všechna zasnoubení a svatby. Nicméně kněz Valentýn nařízení nedbal a tajně zamilované páry oddával, což mu vyneslo soud a nejvyšší trest, který byl vykonán 14. února roku 296. A že to v té době s celibátem nebylo tak vážné, ještě před smrtí prý napsal zamilovaný list své milé, což vlastně měla být první „valentýnka“, jak říkáme přáním, toho dne adresovaným člověku sobě nejmilejšímu.

Continue reading