Požehnané jsou Velikonoce, do jejichž přípravy zapojíme děti, protože všechny nejsou jen vzteklými spratky neschopnými soustředěné činnosti vlastníma rukama. Některé nás dokonce dojmou a překvapí výjimečným soustředěním a pečlivostí. Tak toho využijme. I pro ně budou svátky na nichž se nějakým způsobem podíleli zas o kousek svátečnější. Pokud je ale tvůrčí práce nebaví, nechme je být: z dcerek, které máma nutila jednotit mrkev, zpravidla nevyrostou přesvědčené zahradnice a synkové nedobrovolně s tátou lepící křídlo leteckého modelu nestanou se milovníky balsy. (Ale zkusit dětské kraslice by snad mohly…
(2013) *** Stalo se, že mému známému závodníkovi na veteránech jeho automechanik na dotaz, proč mu seřizování mašiny trvá tak dlouho, jen řekl suše: „Málo chválíš…“ Nešlo o peníze – šlo o pozitivní podnět tak říkajíc nemateriální povahy, který obecně celkem spolehlivě funguje a u dětí platí dvojnásob. Pokud se jim nechce podílet se na našich domácích výtvarných aktivitách, nemusí být konec konců problém v nich. Možná jsme je jen neuměli správně motivovat. Nebo jsme byli zbytečně přísní a práci neproměnili v hru. Nebo jsme si s nimi přitom prostě málo povídali.
Všecko, co potřebujeme, máme doma
Vyfouknuté vaječné skořápky, zkráceně vejdumky, jsme prostě schovávali už nějaký čas před Velikonocemi, stejně jako odkládáme cibulové slupky představující v naší domácnosti vynikající přírodní barvivo nejen na kraslice (ZDE). Ostatní věci bývají zpravidla po ruce: kousky vlny nebo vyšívací či štupovací bavlnky, nějaký mák a sézam jako v našem případě, hořčičná semínka co zbyla po loňském nakládání okurek v jiném. Asi budete mít doma i papírové ubrousky. A samozřejmě lepidlo. Nám dobře slouží Herkules, který drží dobře a je po vyschnutí transparentní. Dětský dotyk dokáže být velmi jemný, ale zvláště menší děti občas nemají v prstech správnou míru citu. Aby se jim vyfouknuté skořápky lépe zdobily a Herkules po jejich tvorbě nebyl všude, navlékli jsme je na špejli a tu umístili do kompotové misky. Ještě jsme použili štětec z vodovek.
Trochu ušmudlané, nicméně originální
Herkules bude nejspíš i tam, kde by být neměl, ale jinak škody nehrozí:dítě i stůl se bez problému umyjí, tričko vypere. Dokonce i při práci z vejdumků opadaný máček můžeme nasypat sýkorkám.
1. Vlněná kraslice vznikne, když po částech natíráme vejdumek po obvodu a ovíjíme ho materiálem. Pro dítě bude snadnější začínat od středu a postupovat ke koncům.
Ty dokončíme většinou raději sami, protože jinak dítě zapatlanými prsty již hotovou točenici snadno zničí.
2. Budoucí sypané kraslice natřeme lepidlem a prostě obalíme ve vybraných zrnech. Tímto způsobem lze vytvářet dokonce vzory. My jsme udělali jednobarevný základ – na jednom vejci z máku a na druhém ze sezamu, po uschnutí skořápku znovu natřeli…, a co spadlo, smíchali jsme a vejdumky tím ještě jednou posypali. Nakonec jsme jeden konec kraslice ozdobili vlepenou mašlí. Nebo uděláme obě špičky, necháme je zaschnout a pak kraslici svěříme dítěti.
3. Jediná potíž u kraslic s dekupáží (decupage čili ubrouskovou techniku jsme popsali ZDE je mezi ubrousky, které máme doma, najít takové, jejichž obrázky jsou dostatečně drobné, aby je šlo vystřihnout, stáhnout obě podkladové vrstvy a na skořápku nalepit. Tento způsob, asi nejbližší klasickým obtiskům, zvládnout děti nejsnáze.