Práce na zahradě – září

Posted on 2020/09/01 by nh

Máme tu, nic naplat, podzim. Co na tom, že se meteorologové a astrologové neshodnou na jeho počátku? Ti první ho odpočítávají od prvního září a ti druzí od dekády před koncem měsíce. Dětem je jejich neshoda fuk, protože školní zvonek jim uťal prázdniny a nemilosrdně nahnal žáky a studenty do lavic. Zcela bez ohledu na to, zda se léto (nejdřív tzv. Mariánské, po něm babí a indiánské) snaží chytit druhý dech. Nás čekají práce na zahradě v září. Dny se krátí a rána bývají chladná. To pan Podzim polehoučku vypouští zkušební balonky nastupujícího období nečasu a plískanic.

Continue reading →

Blbouny se žahourem

Posted on 2020/08/31 by nh

Jméno Žahour sice řadí jazykovědci k odvozeným z lidských vlastností, bohužel však nikam nenapsali, jakých. Pravda je, že jako příjmení nejsou Žahourovi zcela neobvyklí. Ale vysvětlení, že tuto borůvkovou (na Slovensku by řekli čučoriedkovou) kaši Jihočeši vařili v kuchyni zemanského rodu Žahourů a tak se dostala pod jejich jménem mezi recepty, je romanticky falešná. První zprávy o žahouru (původně „žahúru“) jsou sice z Jindřichohradecka už ze šestnáctého století. Místní Bílá paní (více o ní ZDE), proslulá svou sladkou kaší, nemá s žahourem nic společného. My ho rádi jíme jako blbouny se žahourem, tedy coby kynuté knedlíky s borůvkovou omáčkou.

Continue reading →

A co švestky s mákem?

Posted on 2020/08/30 by nh

Kombinace dvou odstínů modré návrháře zase až tak příliš nevzrušuje, zato kuchaři, pekaři a cukráři (a především jejich mlsní strávníci) jsou z ní blahem „auf“. Protože zrovna ne moc často přitom na spojení „švestky s mákem“ narazíme v zahraničních kuchyních, mohli bychom si s trochou nadsázky tuto kulinární kombinaci dát v Bruselu patentovat jako regionální zvláštnost. Češi patří k významným pojídačům máku a maková zrníčka se s kdysi zcela pospolitým ovocem z alejí zdaleka nesloužícím jen k výrobě slivovice podivuhodně snoubí v celé řadě pokrmů. Continue reading →

Dožínky – jablečné polévky a chlodnik

Posted on 2020/08/29 by nh

Jak to hodně dávno vypadalo na konci sklizně veršem zaznamenal roku 1669 učenec a universitní profesor Jakub Jan Václavem Dobřenský z Černého Mostu. Když si v jeho spisku čteme, že „vesele prozpěvují při hojné žni ženci, panoše ozdobují obilnými věnci“, přirozeně nás napadne, zda zvyk dožínek (nebo též obžínek) není ještě starší. Je. Na našem území slavili úrodu nejen Slované, ale před nimi už také keltské kmeny. Jejich dožínky – „Lugnasad“ má na svědomí bůh světla a smrti směřující od vrcholu své vlády k podzimní rovnodennosti: když se dny se krátí, míří zkrátka vozy s úrodou do stodol. V té době dřív nastával čas na jablečné polévky a chlodnik.

Continue reading →

Práce na zahradě – srpen

Posted on 2020/08/28 by nh

Srpen na zahradě bývá, až na výjimky, velmi teplým měsícem. Co na tom, že dny se krátí. Zralá krása zahrady je sice už trochu unavená, ale za odměnu za spoustu péče sklízíme množství ovoce – dozrávají rajčata, papriky, okurky, cukety a mnoho dalších druhů zeleniny. Sezona se naplňuje a část rostlin již také částečně omezuje růst. Nelze přehlédnout, že kde neprší, většinou již žloutne tráva.

Continue reading →

Práce na zahradě – červen

Posted on 2020/06/01 by nh

Většinu namáhavé a piplavé práce, jako je setí, sázení, přepichování a protrhávání již máme hotovou, tak můžeme v časném létě sem tam zvednout hlavu a radovat se z krásy zahrady. Mrazíky sice již nehrozí, ale protože dny jsou v červnu nejdelší, rostou i nároky zahradních rostlin na výživu a vláhu. V této době je zeleň listů i trávníků nejsvěžejší a toho bychom si měli před spalujícími vedry užít.

Continue reading →

Rybíz a angrešt čili svatojánské víno a chlupaté jahody

Posted on 2020/03/22 by nh

Pojmenování rostlin dávnými botaniky nás někdy mate. V následujícím textu nebude víno vínem a jahody nebudou jahodami. Půjde totiž o rybíz a angrešt. Toto drobné ovoce dřív bylo bezmála na každé zahrádce i mezi stromy v sadu. S tím, jak se změnila funkce zahrad z produkční na odpočinkovou, přítomnost rybízu a angreštu značně ukrátily bazény a rekreační trávníky. A pro sedláky pěstující ve velkém představují sice nevelké pěstební náklady, ale v podstatě moc práce za málo peněz. Přitom je toto drobné ovoce zdrojem zdraví a také chutí nejspíš nenahraditelných.

Continue reading →

Jak na křížaly

Posted on 2019/11/12 by nh

Už v hodně dávných dobách naši předci oceňovali, že jablko v sklepních podmínkách poměrně dlouho vydrží, některé druhy dokonce přes celou zimu až do jara. Nebo i déle, protože se lidé jablka poměrně brzo naučili sušit na křížaly. Byly nejen pamlskem pro děti, ale i sladidlem a součástí řady receptů podobně jako sušené švestky. Ovšem začali si podle historiků lidé s křížalami už pod Kavkazem – v Persii a v Arménii. A pokud vám vrtá hlavou jejich české pojmenování křížaly, nabízíme vysvětlení hned dvě. Mohlo by vycházet od starého slova „križati“ čili „krájet“, nebo od křížku, který se může objevit po rozkrojení jablka v jeho jadřinci.

Continue reading →

Práce na zahradě v listopadu

Posted on 2019/10/31 by nh

Podzim se někdy rád dlouho ukazuje ve skutečně nádherných zářivých barvách. Zároveň nám je ale jasné, že se situace může změnit velice rychle a příchod sněhu a mrazů na sebe nenechá dlouho čekat. V mnoha místech naší země již máme první přízemní mrazíky za sebou. Ty by nás měly inspirovat k urychlenému dokončení posledních příprav zahrady na zimní spánek.

Continue reading →

Jablko jako pentagram pro štěstí a zdraví

Posted on 2019/10/26 by nh

Když ho příčně rozkrojíte, objeví se vám hvězda, která v magii nese vždy silné poselství – to podle toho, zda stojí na jednom nebo dvou cípech. U rozpůleného jablka to ovšem nepoznáte. Když do něj kousnete, budete osvěženi, zaženete hlad a v soustu obsažené jednoduché cukry probudí vaši energii. Jablko, které utrhnete z větve a nesete si ho v kapse, zároveň může po snědení průjem či zácpu proměnit téměř ve svůj opak, tedy zmírnit zažívací potíže. Má v sobě antioxidanty, takže brání imunitu, a odevzdá nám i relativně málo kalorií.

Continue reading →

Nejen o limounech čili Tajnosti kandování

Posted on 2019/10/25 by nh

Slupky do smetí? Ale kdeže! Vymáčíme je, oškrábeme a prosladíme. Na Vánoce je třeba se připravit, přičemž s některými věcmi je opravdu lépe začít dříve, nežli později, prostě proto, že potřebují čas. Nejen jako osobitá vánoční cukrátka, ale především do pečiva se výborně hodí kandovaná kůra z citronů a pomerančů. Jejich spotřeba v našich domácnostech v době mlh a plískanic zpravidla stoupá. Kandování jako práce je trošku piplavá a lepivá, leč nesporně voňavá.

Continue reading →

Práce na zahradě – říjen

Posted on 2019/09/30 by nh

V říjnu ukončujeme sklizeň a pomalu se připravujeme na zimu. Mnohé rostliny nebo jejich cibule potřebují toto období přečkat na nějakém bezmrazém, světlém a suchém místě. Říjen na zahradě je ale i obdobím výsadeb okrasných keřů, růží, ovocných i okrasných stromů a trvalek, neboť stále mají dost času, aby do zimy pevně zakořenily.

Continue reading →

Jahody a jak na jejich pěstování

Posted on 2019/08/30 by nh

Lahodné plody, červený symbol začínajícího léta, můžeme mít i na té nejmenší zahrádce. Dokonce i na balkonu či terase. I lidé, kteří dávají přednost výhradně okrasným zahradám, někde pro jahodník kousek místečka přeci jen najdou. Jahody a jejich pěstování je možné bezmála všude. Dokonce i ve výšce až 700 metrů nad mořem.

Continue reading →

Závin, štrúdl nebo Strudel über alles?

Posted on 2013/11/04 by nh

Když se někde vine pořádná fronta, říkáme, že ti lidé stojí ve štrúdlu. Vídeňáci praví, že se někdy i čas táhne jako štrúdl a narážejí tak na technologii výroby tradiční pochoutky. Slovo je to původem rakouské a populární tažený závin na sladko má rodokmen vpravdě c.k. rakousko-uherský. Je totiž pečivem ryze středoevropským, na něž by si mohly nárokovat autorská práva Praha (závin), Vídeň (Strudel) i Budapešť (rétestészta). A bez zajímavosti také není, že pekaři nazývají jeden každý závin štrúdl nohavice.

Continue reading →

Rakytník – keř zářivých koní a sibiřských citronů

Posted on 2013/09/27 by nh

Stane se, že rakytníkový keř už ztratil listí a na sněhové pláni svítí neobyčejně jasnou červenou barvou plodů na trnitých větvích. A kolem keře bude určitě hlučno, protože ptáci si kulaté či soudkovité plody nenechají ujít. Ani my bychom určitě neměli otálet. Vždyť například v extrémních podmínkách Sibiře představoval pro domorodce rakytník řešetlákový součást jídelníčku bohatou na vitamíny. Babky šamanky se mu klaněly. V lidové medicíně jím domorodci léčili vředy, žaludek, ženské potíže a dokonce rakovinu.

Continue reading →

Carving – vyřezávání ze zeleniny a ovoce

Posted on 2013/09/25 by nh

Carving znamená ozdobné vyřezávání květinových motivů a trojrozměrných obrazců z nejrůznějších surovin, nejčastěji z ovoce a zeleniny. Toto umění vzniklo v sedmém století v Číně a rozvinulo se v Japonsku a dalších asijských zemích. V současné době prožívá v celém světě nebývalý rozkvět a zároveň je i vyhledávaným oborem v gastronomii. Carvingové květy se mohou stát neotřelou dekorací slavnostní tabule, například svatební či novoroční. Není to snadné. Když ale techniku dostanete „do ruky“, výsledky jsou překvapivé. Continue reading →

Advent s granátovými jablky

Posted on 2011/11/16 by nh

Nebyla to brokolice, ani nějaká hlíza, bylo to ovoce, to víme jistě, ale nikdo nám už neřekne, jaké. Každopádně plod, jenž se stal objektem první krádeže, vyrostl na Stromě poznání dobrého a zlého, Adam s Evou ho ukradli a snědli, a proto podle vyznavačů tří velkých náboženství není lidský život lehký a na jeho konci je smrt. I když se jinak hádají o leccos, v tom jsou židé, křesťané a muslimové zajedno. Malíři z nějakého nejasného důvodu rajský strom malují po staletí jako naši jabloň. Ta je v knize knih skutečně několikrát jmenována, jenže podle biblistů vůbec není jasné, o jaký strom jde. Myslí si převážně, že šlo o voňavou kdouli, případně citron či pomeranč. S granátovými jablky ale jistě ne, protože ta jsou v bibli přesně označena jako jablka zrnatá.

Continue reading →

Vlašský ořech je syn ořešáku královského

Posted on 2011/11/06 by nh

Statných ořešáku a jejich plodů si lidé považovali od pradávna. Galenos jeho listy zastavoval už ve starožitném Římu pacientům krvácení. K nejvyššímu římskému bohu nás ve svém proslulém herbáři odkazuje zase Matthioli: „Vořech v latině slove juglans“, říká a hned vysvětluje: „Jako by řekl Jovi glans, to jest Jupiterův žalud. Neb lidé nejprve toliko žaludy živíce se, nalezše tento ořech, v chuti nad jiné nejlepší, pro vyvýšenost dali mu jméno Jupiterův žalud.“ Zkrátka ořechy chutnaly vždycky a potěší tedy nejen v mikulášské punčoše…

Continue reading →

Fíky- praktické rady a trochu bájesloví

Posted on 2011/06/15 by nh

Co udělali Adam s Evou, když jim v Ráji došlo, že jsou nahatí? Oškubali fíkovník! V Bibli jsou fíky spolu s hrozny vinné révy nejčastěji citovaným ovocem a v Koránu se dokonce jedna súra Fíkovník jmenuje. O fících mluví také Kršna a pod fíkovníkem doznal Buddha osvícení, takže je zřejmé, že fíky v lidské historii sehrály roli náramnou. Divoké fíky jedli podle tvrzení archeologů lidé už před jedenácti tisíciletími a v Mezopotámii je s jistotou před čtyřmi tisíci let cíleně pěstovali. Fíkus v našem pokoji je pak fíkovníku smokvoni (Ficus carica), o němž bude dále řeč, okrasným příbuzným.

Continue reading →