Zedničina na chalupě

Natahování omítky na zeď
Zedničina na chalupě, foto med

Protože se u toho nechal vyfotit, je známo, že na své „chalupě“ (ve skutečnosti to byl zámek) se zednickou lžící oháněl i sir Winston Churchill, britský premiér. Je tedy zjevné, že podobnými aktivitami se čest netratí, právě naopak. Co je lepšího, než si říct – zvládl jsem to taky (a nechat se rodinou či známými náležitě pochválit. A taky vyfotografovat, protože kdo ví, kdy se k podobné činnosti propůjčíte příště…) Ale vážně. Chalupa občas náš ozdravný zásah potřebuje, a ne na všechno je nutné hned shánět zedníka nebo stavební firmu. Zedničina na chalupě může být i zábavná.

(2020) *** Stavení, v němž se bydlí jen příležitostně, občas se v něm nezatopí a hlavně nevyvětrá, chátrá prostě významněji, než při dokonce dost divokém užívání. Překvapit nás mohou nečekaná vlhká místa, výkvěty solí, plísně a to nás pánbůh ochraňuj před dřevomorkou! Krtince na zahradě, myší cestičky a pavučiny nejsou proti tomu nic. Průběžná údržba je žádoucí a na ni je dobré se vybavit.

S čím se setkáváme nejčastěji

Vnitřní omítka, foto archiv

Tvárnice a cihly pokud nasáknou vodou ztrácejí nejen tepelně izolační vlastnosti, ale i pevnost. Malta a omítky se působením vlhka rozpadají. Proto musíme dbát na čisté okapy se správným sklonem a vodorovné izolace založené ve zdivu chránit je před mechanickým poškozením. Od obvodových zdí vodu odvádíme drenážemi. Aby vlhko nepropouštěly ani fasády, měli bychom je pravidelně kontrolovat. A v případě nutnosti blýsknout se šikovností a ve správnou chvíli pak na své zásluhy poukázat. O co jde? Veškerá odfouklá místa na omítce oklepeme zednickým kladívkem až na zdivo a znovu nahodíme. Pokud jsou i ve zdivu mezi cihlami nesoudržné části navlhlé malty, vyškrábeme je před tím kramlí a úzkou špachtlí, spárovačkou neboli FUGAJZOU do vyčištěné spáry vtlačíme novou maltu. Venkovní cementové omítky se dají tradičním způsobem nahodit březovým koštětem a pak vykartáčovat dřevěným hladítkem se zapuštěnými starými listy z pilky na železo. Tak vzniknou v povrchu jemné pravidelné rýhy a obnaží se slída obsažená v omítce (kartáčujeme vždy jedním směrem).

O základním zednickém nářadí

Zednická lžíce, foto med

K běžné údržbě budeme na chalupě potřebovat několik věcí, na které se pod jejich oficiálním pojmenováním mezi praktiky někdy nedoptáme, protože mají slangové názvy, které nejčastěji – ač ne výlučně – vycházejí z němčiny. To samé platí pro některé technologie. Tak maltu namícháme v deseti až dvacetilitrovém KALFASU, což je truhlík (německy je Kalk vápno a Fass sud), odkud se do džberů, kýblů a škopků (nářečně též FÓGL) nabírá ŠUFANEM. FANKA je zednická lžíce, naběračka na maltu o objemu dva až tři litry. Na Slezsku se jí říká KAČICA nebo KELŇA. Drážka vysekaná majzlíkem například pro elektrické rozvody se nazývá ŠLIC.

Další slovíčka

Hladítko, foto archiv

Pokud budeme teprve stavět, měli byste umět namíchat postřikovou maltu, ŠPRIC, která přijde pod omítku. Nepoužijeme-li hotovou maltovou směs, budeme muset písek do malty PROKATROVAT. Kdo seděl za katrem, ví, že se jedná o mříže, v našem případě drátěné prohazovací síto. Nahozenou jadernou vrstvu co nejdřív zatřeme a strhneme latí, a to odspodu vzhůru šikmými pohyby ze strany na stranu. Strženou omítku vyhlazuje RAJBLÍKEM (česky též KLEŤÁK, ostatně není snad německé glätten – hladit, podobné ruskému gladkoj?), aby byl povrch rovný a bez děr. V rozích – aby dodržovaly pravý úhel a tedy „nešly z vinglu“ použijeme ÚHLOVÝ RAJBLÍK. Rohy zaoblené a také přechod mezi stěnou a stropem, tak zvaný fabion, vykouzlí praktici ve vodě namáčenou flaškou od piva. Nenechte se zmást zdánlivou snadností této operace. Je skoro nemožné udělat to pořádně. Na vyzrálé jádro se zpravidla nanáší štuk, který „stočíme“ a „utáhneme“ filcovým rajblíkem. PUCOVKA je pak konečný štuk.

Radostné finále

Pokud budete přistavovat třeba garáž, nezapomeňte na GLAJCHU. To slovo znamená rovnost – tedy dokončení hrubé stavby do úrovně střechy. Hotovou mezietapu symbolizuje známý stromek s pestrými pentlemi vztyčený ve výši. K oslavě dosažení glajchy se hodí ZEDNICKÉ PIÁNO, což ovšem není nářadí, ale nástroj, který zednické party provázel i na putování za prací, k zábavě po fajrunku. Tedy jinými slovy heligónka, tahací harmonika. Ale to už by bylo jiné povídání. Výsledky své práce ovšem oslavit rozhodně nezapomeňte.