Kudy dovnitř, respektive – Kudy ven? To co vyrobíme je zahradní branka k laťkovému plotu. Bude zavěšena mezi dvěma kůly, pole vznikne spojením svislých latěk trojicí vzpěr upevněných ve tvaru písmene Z. Prostě venkovská klasika, srostlá s paměti lidských sídel v české a moravské krajině. Plot nakonec upevníme ke sloupku, na němž branka visí a který je pevně zakotven k zemi. Hosté mohou přijít. Tak vítejte u nás!
Continue reading
Přes plot se skákalo pro pírko, což je dnes navzdory řečem o nutnosti šetření disciplína vcelku zapomenutá. Ploty nicméně nadále slouží vymezení hranic pozemku, ale mohou také zakrývat nevzhledné objekty, oddělit část zahrady, podpírat popínavé rostliny či chránit před větrem. Z dobře oplocené zahrady se neztratí děti ani zvířata a přes plot jen tak někdo na naše území nepoleze. Přitom výroba laťkového plotu, třeba jen z latěk smrkových, vůbec není tak těžká, jak by se snad na první pohled mohlo zdát.
Continue reading
Popínavé rostliny vyžadují ke zdárnému růstu oporu. Často jim poslouží plot, ale ne všechny rostliny sázíme podél něj. Pořídíme si opěrné konstrukce, které podepřou stonky popínavých rostlin a těm, co je mají slabé, umožní vzpřímený růst. Z výroby konstrukcí nemusíme mít strach: jsme přece šikovní a sama výroba navíc opravdu není složitá – hranolky, laťky, prkénka a další prvky musíme jen správně pospojovat, přičemž si konstrukce můžeme podle potřeby přizpůsobovat.
Po časně středověkých hradištích nám zůstaly tu a tam měkce zaoblené příkopy a valy. V takové časem ohlazené podobě by valnou překážku pro útočníky nepředstavovaly. Některé valy ale nebyly jen sypané, ale měly kamenné jádro. Konstrukcí hrázděných nebo zděných hradeb nezbylo moc. Dřevěné prvky, které ztrouchnivěly nebo shnily, umí archeologové zrekonstruovat podle kůlových jam anebo mladších stavebních analogií přežívajících třeba na vesnicích. My se podíváme, jak bychom na zahradě mohli použít tak zvaný „polský plot“.