Mozaiková vejce a trochu slovanské magie

Posted on 2021/04/04 by nh

vejde polepené rozbitými skořápkami — Mozaiková vejce a trochu slovanské magie, foto med

Velikonoce jsou za dveřmi. Uděláme si mozaiková vejce. Na některé dekorace si musíme materiál připravit (například si zvyknout, že nějaký čas budeme vajíčka vyfukovat a ne je jen třísknout o kraj hrnce….). Hledání vhodných přírodnin nám zase zpestří předjarní procházky. Samotné vejce je obyčejná a přitom tajuplná věc. Nemá začátek ani konec – samo je počátkem. Vzejde z něj život – nebo taky ne. Je kulaté, i když zase nikoliv docela: kam jen se valíte, podivné ovály? V magii všech národů a kultur má zcela zvláštní místo. Zaujímá ho i mezi předměty, kterých si naši slovanští předkové zvláště vážili, ctili je, anebo se jich báli.

Continue reading →

Ošatka pletená spirálovou technikou

Posted on 2020/09/26 by nh

ošatka z lýka spirálovou technikou — Ošatka z lýka upletená spirálovou technikou, foto med

Ze slámy, lýka, prutů nebo štípaných loubků můžeme uplést ošatku, ve které spojením přírodního materiálu a tradiční řemeslné dovednosti dáme vzniknout předmětu, který se nám bude hodit na ovoce, chleba, pečivo, nebo prostě jen tak. Naše ošatka v sobě ponese kousek tisícileté lidské zkušenosti i nekonečnost koloběhu přírody. K osvojení si této techniky budeme potřebovat z počátku trochu trpělivosti, ale jakmile ji „dostaneme do prstů“ pochopíme, proč ji lidé používali bez ohledu na to, kdy a kde žili.

Continue reading →

Půvab květomluvy

Posted on 2020/09/14 by nh

Květiny ve vázách — Skrytý půvab květomluvy, foto med

Víte, co je „floriografie“? To slovo znamená, že mnohá kytka není jen tak prostě hezká, ale nese smysl, něco znamená, a to také můžeme jejím prostřednictvím beze slov říct (konec konců, některé květiny přece patří do tajnosnubných – Cryptogamae…). Květomluva prý vznikla v orientálních harémech a po roku 1600 se z Cařihradu rozšířila do východní kultury. V Japonsku se květomluva nazývá Hanakotoba. Vrcholu ale zřejmě dosáhla v romantické Francii a viktoriánské Anglii. U nás byla nejpopulárnější zřejmě v čase národního obrození. Půvab květomluvy se prosadil, protože ani při mávání prapory a plamenných řečech neslábla přitažlivost tajů lásky.

Continue reading →

Dožínky – jablečné polévky a chlodnik

Posted on 2020/08/29 by nh

Jak to hodně dávno vypadalo na konci sklizně veršem zaznamenal roku 1669 učenec a universitní profesor Jakub Jan Václavem Dobřenský z Černého Mostu. Když si v jeho spisku čteme, že „vesele prozpěvují při hojné žni ženci, panoše ozdobují obilnými věnci“, přirozeně nás napadne, zda zvyk dožínek (nebo též obžínek) není ještě starší. Je. Na našem území slavili úrodu nejen Slované, ale před nimi už také keltské kmeny. Jejich dožínky – „Lugnasad“ má na svědomí bůh světla a smrti směřující od vrcholu své vlády k podzimní rovnodennosti: když se dny se krátí, míří zkrátka vozy s úrodou do stodol. V té době dřív nastával čas na jablečné polévky a chlodnik.

Continue reading →

Vázání ok podruhé

Posted on 2020/06/07 by nh

Utíkají vám z vymezeného kouta v předsíni míče a balóny, zabírají spoustu místa anebo se vám zákeřně pletou pod nohy? Kdo má doma malé či velké milovníky míčových her ví, o čem je řeč. Tohle sportovní nářadí ale nemusí překážet, když ho zavěsíte do sítě v podobě válce, na spodním konci svázané třeba barevným třapcem. Síťovku na nákupy vyrobíte z po bocích sháčkované sítě opatřené uchy z pěti řad krátkých sloupků. A trojcípý šátek nebo klasická šála představují vlastně základní tvary, které na koncích krátkých stran ozdobíme třapci. Vázání ok čili síťování provozovali v historii ženské i chlapi – tak proč byste tento způsob úžasného relaxu nezkusili taky?

Continue reading →

Jako pavouci čili Škola síťování

Posted on 2020/06/06 by nh

Pozorovali jste někde u moře rybáře vyrábějící nebo opravující sítě? Málokterá činnost přináší tolik vnitřního klidu jako právě škola síťování. Vyžaduje ovšem soustředění, protože opravy chyb a špatně uvázaných uzlů jsou obtížné, neřku-li nemožné. Někdo může síťování dokonce považovat za způsob meditace. Proč ne? U Železničního mostu na pražské Výtoni nad náplavkou, kde se kdysi převazovaly vory, sedával Podskalák v placaté čepici se štítkem, cucal viržinko a s nehnutou tváří soukal svou síť. Na co? Kdo ví – vory pod výtoňským vodočtem odpluly do nicoty a vyhlášenou pochoutku – grundle tu do sítí už dávno nikdo nelovil.

Continue reading →

Jak funguje lapač snů

Posted on 2020/06/05 by nh

Začala to prý indiánská babička s kůží scvrklou jako staré jablko, kterou moc zlobilo uvřeštěné vnouče. Nespalo klidně. My bychom mu sahali na bříško a snažili se změřit mu teplotu, ale ta stará Indiánka věděla své a nezpochybnitelným způsobem poznala, oč se jedná : jsou to špatné sny, které na dítě posílají zlí duchové, a s tím je třeba něco udělat. A hned začala hledat kousky kůže, korálky a pestrá pírka. Taková prkotina jako vrtící se budoucí velký lovec není totiž na to budit šamana či dlouze bubnovat na tamtam. Stačí vyrobit lapač snů – a to přece zvládne i stará bába.

Continue reading →

Dejte vejce malovaný (4)

Posted on 2020/04/12 by nh

Ale proč by velikonoční vejce muselo být jenom malované? Prostě dejte vejce, a my si s ním už poradíme! Způsobů, jak zpravidla slepičí produkt povýšit a z obyčejného vajíčka udělat kraslici, je spousta, i když k jeho finálnímu ozdobení použijeme techniky s kreslením či malováním jen málo příbuzné. Většinou vajíčku nějakou základní barvu stejně dáme, nejčastěji odstín získaný v cibulových slupkách, tedy od žlutavé přes teplou hněď až k temným barvám s odstíny červené. Pak můžeme vajíčka zdobit třeba drátem, krajkou a nebo slámou, jak to dělali například na Hané.

Continue reading →

Otloukej se, píšťaličko…

Posted on 2020/04/12 by nh

Samozřejmě, že píšťalička není žádný velkolepý hudební nástroj, na němž vyloudíte božskou melodii, ale přesto by se obyčejná třeba vrbová píšťalka dala nazvat radostí, co se vejde do dlaně. Patří k Velikonocům a tudíž k jaru, a jaro znamená, jak říkají cynici, že jsme zase přežili… což je zpravidla dobrá zpráva a stojí zato si tedy tak trochu písknout.

Continue reading →

O vrbách a o tom, jak se plete pomlázka

Posted on 2020/04/11 by nh

V Česku se můžeme těšit z osmnácti druhů vrb a zaplať pánbůh za ně, protože na čem by jinak vysedávali při měsíčku naši vodníci? Vrba jako měsíční strom měl prý i své kněžky. Dopravní prostředek čarodějnic – košťata byla zpravidla sice březová, ale svazovaly si je vrbovým proutím. Na Květnou neděli lidé světili v kostele opentlené věnečky z kočiček pro štěstí. A co pomlázka? Ovšem je zde prý i domněnka, že vrba pro jistou mnohoznačnost přináší smůlu – jak zřejmě komu, tak si vyberte.

Continue reading →

Drátovaná vejce

Posted on 2020/04/07 by nh

Velikonoční kraslice v podobě drátovaných vajíček se v rámci tradiční lidové tvorby vyráběly již v minulosti, ale nikdy ne v takovém množství, jako v dnešní době, kdy tato technika zažívá doslova obří renesanci. Nápad stíhá nápad a už to není jen o kraslicích – někdo z vaječné skořápky a drátku vyrábí nádherné kočárky, autíčka a mašinky, jiný zdobí nejen drátky nejrůznějších barev, ale i rozličnými korálky. Zkusit si tuto techniku stojí za to, ale je pravděpodobné, že než „snesete“ první drátovaná vejce, vám nejspíš chvilku potrvá. Nevzdávejte to určitě. Jakmile vám totiž princip přejde do krve, určitě vám půjde tohle drátování opravdu pěkně od ruky!

Continue reading →

Budeme čarovat aneb Magické panenky

Posted on 2020/04/05 by nh

Ejhle, jaro je tady, protože síly Dne a Noci se vyrovnaly. Správné datum si uměli z pohybu hvězd spočítat i Keltové, kteří v naší kotlině a úvalech kdysi žili a svátek jarní rovnodennosti nazvaný Alban Eilir, čili Světlo Země, slavili obarvenými vejci zdobenými typickou spirálou nebo vajíčky symbolicky znázorňovanými kruhem s tečkou uvnitř. Židovský Pesach a křesťanské Velikonoce pak přijdou v neděli po prvním jarním úplňku. Doba rovnováhy času, s níž se co rok setkáváme jen dvakrát, je dobrý důvod pro zhotovení magické panenky a rozprávění o čarování. Jaro totiž znamená navíc znovuzrození, vejce jsou znakem plodnosti a láska přeje kouzelníkům.

Continue reading →

Z adventní věštírny

Posted on 2019/12/25 by nh

Ve svátečních dnech se od nepaměti lidé snaží dotknout budoucnosti. Dobře se k tomu hodí čas vánoční či velikonoční, přelom roku, narozeniny a dny spojené s nebeským putováním Slunce, s jeho návraty a rovností dne a noci. S litím olova či vosku se nejčastějí setkáme před Vánocemi. Proroctví z adventní věštírny má váhu. Ale způsobů i času věštění je spousta a je s podivem, že ani v racionálním jedenadvacátém století neztrácí nic ze své atraktivity.

Continue reading →

Slovanská strašidla na počátku Adventu a péřové náušnice

Posted on 2019/12/07 by nh

Šero a stíny vkrádající se do oken už v časném odpoledni otevírají čas Adventu. Honíme se po krámech a sloužíme bohům obchodu – pokud ovšem máme za co. Naši prapředci dělali pořádky v hospodářství, mužští opravovali nářadí a uklízeli v sadu. Ženské měly plné ruce práce v domě a po večerech draly peří už dávno snědených svatomartinských hus. Děti sedávaly pod stolem a tetelily se strachem protože do soumračných koutů zalezla adventní strašidla a další se dozajista honila za temnými okny.

Continue reading →

Svatomartinské podkovy a některé divné zvyky

Posted on 2019/11/10 by nh

To se kdysi v Česku sežralo hus! Jen si to vemte: svatováclavská husa, michalská husa a než se člověk oklepal, husa svatomartinská. Ti, kterým nezbylo než olizovat kosti, si Martina raději spojili se světcem, symbolizujícím svým bílým koněm sníh, mráz a blížící se konec rozvernosti a hodokvasů. Kdo neměl na husu, zadělal těsto a svatomartinské podkovy byly na světě. Je třeba si ještě užít! Přísný adventní půst už byl na dohled.

Continue reading →

Dá se zauzlovat přání do náramku?

Posted on 2019/09/29 by nh

Tkané náramky z bavlnek nosily nejprve „květinové děti“, které si libovaly ve všem strakatém, jednoduchém a na dotyk příjemném. Jak době hipíků odzvonilo, pozapomnělo se i na tuto jednoduchou techniku původem snad v indiánských kulturách Střední a Jižní Ameriky. Vracejí se ale nejen dobří holubi, ale i jiné dobré věci. Zájem o etnické odlišnosti, jednoduchost zpracování, nenáročnost na materiál a pracovní nástroje a vysoká dekorativnost způsobily, že bavlnkové tkané náramky zdobí i generace dětí a vnuků „mániček“ let šedesátých (a často si říkají, co že to vymysleli za úžasnou novinku).

Continue reading →

Paličkovaní pro samouky (3)

Posted on 2019/09/15 by nh

paličkované Velikonoce

V naší Škole paličkování pro samouky oživujeme dávnou lidovou techniku. Zajímavým pohyblivým svátkem českého roku na vsi byly Velikonoce. Budeme proto paličkovat obrázek s jejich motivem – a to pomlázku. Upaličkovat můžeme i kraslice, beránka nebo kuřátka, jak je komu libo. Všechno záleží na podvinku (výtvarném návrhu) a na naší šikovnosti.

( 2012) *** Pomůcky, které potřebujeme k paličkování, jsme vyjmenovali v 1. díle (ZDE) a v 2. díle (ZDE). Přidali jsme i informaci, kde je lze koupit. Tedy krátké opakování. Potřebujeme herduli a stojánek, paličky, lněné nitě, špendlíky, háček, ostré nůžky, papír, tužku, čtvrtku, pauzovací nebo průhledný papír na podvinek. Vzor překreslený na pauzovací papír podkládáme čtvrtkou a připevňujeme ho na herduli lícem dospod. Návrh je stranově převrácen a paličkujeme vždy naruby.

Continue reading →

Paličkování 2. díl

Posted on 2019/09/14 by nh

Paličkování je natolik stará technika, že v podstatě ani není možné zjistit, kdy vznikla. Archeologické pátrání je ztíženo tím, že jen málokteré předměty z textilu přežily staletí. První krajkářská škola byla založena ještě za Rakouska-Uherska u nás ve Vamberku v roce 1889. Škola měla za cíl obnovit ruční výrobu krajek poté, co v důsledku rozvoje její strojní výroby v 19. století došlo v ručním krajkářství k útlumu.

Continue reading →

Paličkování 1. díl

Posted on 2019/09/12 by nh

Paličkovaná krajka působí na první pohled křehce, ale nenechme se ošálit – látka je překvapivě pevná, a to tak, že se technikou paličkování záplatovalo ošacení a mnohdy záplaty přežily celý oděv a našily se na další díry. Krajkou se dekorovaly především honosné společenské róby, ale aplikovaly se i na ložní prádlo a bytové doplňky.

Continue reading →

Stavba týpí (TEEPEE)

Posted on 2019/06/24 by nh

Ušili jsme svůj wigwam – týpí a dopravili je na místo táboření. Tím jsme ale neskončili – čeká nás nasekání tyčí a kolíků a potom samotná stavba tohoto originálního indiánského obydlí. Napoprvé to asi nebude nic snadného. Na druhou stranu ale tento stan běžně stavěly dvě Indiánky a práce jim zabrala sotva čtvrt hodiny. Ženy také celé týpí i většinu vnitřního vybavení vyráběly, patřilo to k domácím pracím, kterých se muži neúčastnili, neboť to bylo pod důstojnost bojovníků.

Continue reading →