Oprava poškozeného koberce

Poškozený koberec je opravený
Opravený koberec jako nový, foto archiv

Kobercové krytiny stále patří mezi nejoblíbenější textilní materiály. A textil je příjemný, činí místnost hned útulnější, a někdy dokáže i do strohého interiéru vnést zdání luxusu. Prostě pohoda. Třeba v bytě tyto krytiny často pokrývají největší plochu. Co si ale počít, když se poškodí? Při užívání může snadno vzniknout neodstranitelná skvrna. Ať už společenské setkání nazýváme vznešeně večírkem nebo prostě mejdanem, někdo může kobercovou krytinu dokonce propálit cigaretou. V souladu se zákonem schválnosti bude nejspíš na nejvíc viditelném místě. Oprava poškozeného koberce není neřešitelný problém.

Continue reading

Jak vyměnit radiátor

radiátor
Jak vyměnit radiátor, foto med
Continue reading

Fládrování aneb Tak trochu našvindlované dřevo

Kouzlo dřeva spočívá mimo jiné v neopakovatelné kresbě, kterou se nám tento materiál na povrchu předvádí. Fládrování je umí napodobit.
Když stěrkou v plynulém tahu zhoupneme, kresba připomíná dřevo, foto med

Kouzlo dřeva spočívá mimo jiné v neopakovatelné kresbě, kterou se nám tento materiál na povrchu předvádí. Kdo to umí, může na řezné ploše číst jako v knize. Jde o zajímavý příběh o tom, kde dřevo rostlo, kolik na něj a kdy pršelo, jak kmen přírodní podmínky deformovaly a spoustu dalších zpráv. Ale tohle všechno se dá zfixlovat: dřevěnou vizáž můžete dát třeba plechu, pozor na první dojem! Technika fládrování je tak trochu našvindlované dřevo.

Continue reading

Natírání radiátorů

Oprýskané, zažloutlé radiátory, ve spojích žeber mírně prorezlé, rozhodně nedělají našemu bytu dobrou vizitku. Snažíme se je ukrýt za závěsem nebo nábytkem, aby v jinak příjemně vyhlížejícím interiéru zbytečně nebily do očí, čímž se ale poněkud ochuzujeme o teplo. Přitom stačí trochu barvy. Dobře zvoleným nátěrem nejenže radiátorům vrátíme pěkný vzhled, ale zároveň prodloužíme jejich životnost. Záleží jen na nás, chceme-li barvami přítomnost radiátorů v místnosti potlačit, nebo naopak z nich učinit v interiéru zajímavý výtvarný prvek.

Continue reading

Co s křivým stavebním dřevem?

Dřevo na stavbu

Podařilo se vám koupit dřevo na pile za celkem přijatelnou cenu?Zázraky se občas dějí. Štěstíčko ovšem není dokonalé – pořezáním kmenů na prkna a fošny a jejich vysušením, případně protažení srovnávačkou, ještě materiál pro vaši stavbu připraven není. Budete ho muset ohoblovat a zarovnat, neboli kapovat, protože při jeho strojovém zpracování, sušení a skladování vznikly zpravidla i pro nás nežádoucí efekty. Co s křivým stavebním dřevem.

Continue reading

Drnová chajda pro jedenadvacáté století

Zemnice a polozemnice s dřevěnou nebo nasucho skládanou konstrukcí zdí a střechou z plátů kůry, vyskládaného dřeva nebo z plochých kamenů překrytých drnem si začali budovat lidé hned, jakmile opustili neútulné jeskyně. Nepochybně takové chýše pod zatravněnou střechou žádný luxus nepředstavovaly. Bylo je ale možné vybudovat tam, kde měla tlupa zdroj vody nebo jídla, loviště, pastvinu či základnu pravěkého „průmyslu“ – zdroj keramické hlíny a nebo naleziště pazourků. I ve středověku byla spousta obydlí kryta vrstvou zeminy. Nejdéle se takové střechy udržely na všelijakých polokrechtech a samozřejmě na vinných sklípcích. Izolační vrstva zeminy zajišťovala stálou teplotu, travní pokryv nebo keře se zase postaraly o to, aby déšť zeminu nespláchl a vítr neodvál.

Continue reading

Takové domácí dýhování

Především povrchy z překližky, sololitu či nejrůznějších dřevotřískových desek můžeme použít cíleně a těšit se z jejich struktury, ale v klasicky pojatém interiéru působí jako pěst na oko. Tak je natřeme barvou či potapetujeme fólií. Povrch z ušlechtilého dřeva můžeme zafixlovat tak, že dřevotřísku prostě odýhujeme. Investujete-li pečlivost, zhodnotíte takto upravené kusy mimořádně. Naučit se takové domácí dýhování není těžké. Zkoušet to je ale vhodné nejprve na místech skrytých, kde případné začátečnické chyby ničí zrak neurazí.

Continue reading

Šířkové truhlářské spoje

Řemeslníci vyvíjejí po staletí různé způsoby, jak co nejlépe spojovat kusy dřeva dohromady. Výsledkem je zpravidla zvětšení celkové délky, průřezu či spojení prvků dřevěné konstrukce a tedy větší všestrannost použití dřeva. Jedním z nich jsou šířkové truhlářské spoje. Tak si řekneme co je co, proč a jak se to dělá. Že nevíte, k čemu by vám to mohlo být dobré? Nikdy neříkejte nikdy – i Kristus se kdysi vyučil tesařem!

Continue reading

Truhlářské spoje na čep

spoje na čep

Pokud si troufneme opravit anebo chceme dokonce sami konstruovat nábytek, určitě budeme hledat druh spoje, který bude dobře odolávat tlaku. Truhlářské spoje na čep použijeme především tam, kde potřebujeme dát dohromady svislé a vodorovné části, a pokud ho zesílíme klíny, bude dobře vzdorovat i napětí. Tento způsob truhláři úspěšně používají například pro spojení noh nábytku s příčkou či jiným druhem trnože.

Continue reading

Víte, co je mor cínu?

Zní to dost divně, ale proč by konec konců nemohlo vaše cínové nádobí dostat mor.  Nebo by jeho epidemie mohla zkosit pluk cínových vojáčků či zdecimovat sbírku mincí. Vždyť v dobách, kdy lidé začali kovy využívat, věřili tomu, že rudy postupně zrají v lůně Bohyně Matky země z obyčejného kamení. Kdo se jí tyto poklady snažil z útrob vyrvat a kdo rudu v plamenech proměňoval v kov, měl v kmeni váhu šamana. V asijských primitivních kulturách věřili, že cín chrání duchové a kov sám se může pohybovat a rozmnožovat. Proč by tedy nemohl onemocnět? Mor cínu je vlastně proměna cínu bílého na cín šedý – tedy přesně obrácená metamorfoza, než jaká v tolkienovské sáze potkala čaroděje Gandalfa.

Continue reading

Vaříme jed na červotoče

práce červotoče

Také jste na půdě našli zrcadlo v krásném vyřezávaném rámu? Bylo už docela slepé, proto ho tam také někdo odložil. Takové neodráží nejen upíry, ale nikoho a nic – osleplé zrcadlo je prostě mrtvé zrcadlo. Ale rám? Ten by mohl přinést do moderně zařízeného bytu o patro níž starožitnou solidnost a ukázku řemeslného umu dávných řezbářů: prostě krásu. Jenže takové předměty bývají hostiteli dřevokazů – plísní, hub anebo hmyzu. Škůdci se v příhodných podmínkách dokážou rychle množit a hladový červotoč se klidně pustí i do nového nábytku. Jen žádnou histerii! Poradíme si. Už nás trochu poťouchle vidím, jak vaříme jed na červotoče.

Continue reading

Nová funkce pro staré gatě

Co s džínami, které dosloužily? Už z nich máme různé tašky a vaky a také jsme se se sotva polovičním úspěchem snažili o džínový patschwork. Když náš zrak padl na staré křesílko s ohýbanou kovovou kostrou – typ velmi žádaný kdysi po bruselském Expu v roce 1958 a po padesáti letech znovu objevený designéry jedenadvacátého století – bylo jasné, že to je ono: železo bylo dobré, jen chromování poněkud ošoupané. Odešlo ale zcela čalounění – značně potrhané a celkově ošuntělé. Protože je ale křeslo mimořádně pohodlné, za pokus dát mu nový život to stálo. A při té příležitosti došlo i na sedáky židlí u jídelního stolu.

Continue reading

Odlévání do formy – kopie lepší než originál

Samozřejmě nejde o Monu Lisu. Ani o žádnou z mnoha proslulých Venuší. A tak dále… Může se ovšem stát, že chcete mít nějakou drobnost, která v sobě nese velký citový náboj, ale neříká vám pane. Nebo jste sběratel. A jsou i takové situace, kde se v rámci dělení domácnosti můžete zabít při přetahování o nějakou drobnost… Ach jo. Udělejte si kopii! Vězte, že odlévání do formy není tak těžké.

Continue reading

Oživování kůže

kožená sedačka

Již na starobylém nábytku bývala kůže používána jako čalounický materiál na sedáky židlí, křesel a nejrůznějších pohovek a gaučů, ale i jako potah psacích ploch. Kůže je velmi vděčný a trvanlivý materiál, ale i ona postupem času  vysychá a křehne, a tak má obvykle kratší život než kus nábytku, který zdobí. A potom přichází na řadu oživování kůže různými prostředky.

Continue reading

Opravy nábytku a jmenovitě zásuvky (šuple)

Rozebrat většinu věcí není zpravidla tak složité, nicméně provést to způsobem, aby se daly složit zpátky může být nad naše síly, pokud nepracujeme logicky, pečlivě a se smyslem pro pořádek. Logika je v posloupnosti jednotlivých úkonů při rozebírání a opětovném skládání. Pečlivost v tom, že jednotlivé díly pokud možno nepoškodíme a případné repliky provedeme přesně. Smysl pro pořádek se pozná z toho, že stále něco nehledáme a počet zbývajících součástek po opravě bude rovný nule. A nedopadneme jako ten koumes, co po znovusestavení budíku měl koleček na dva, leč nešel ani jeden. V tomto ohledu nás i méně komplikovaný nábytek či jeho součásti – třeba opravy zásuvky (šuple) – mohou škaredě překvapit.

Continue reading

Když sprcha zlobí

Sprcha je vynález prastarý a ve své jednoduchosti geniální. Na jeho podstatě nemění nic přelomové technologie, i když se jimi sprchy stále vylepšují. Je praktické a pohodlné pouhým pootočením sprchové hlavy měnit sílu a způsob proudu vody, kterou se oplachujeme anebo masírujeme. A jako sprchy jedenadvacátého století jsou označovány sprchy vybavené LED osvětlením, které podle teploty vody mění barvu, takže ve sprše zažíváte hotový karneval a ještě máte jistotu, že si třeba při mytí vlasů neuvaříte mozek, protože i blb ví, že červená znamená nebezpečí.

Continue reading

Dušičky – tentokrát zpověď omývače hrobů

Anděl

Střídání ročních dob, kolísání teplot, kyselé deště, prach a smog, sluneční záření, sníh a hlavně čas. Náhrobky porostou mechem, nápisy na kamenných deskách se stanou ledva čitelné, hřbitovní andělé přijdou o křídla… Je smutný pohled na hrob, a který se nikdo nestará. Stihne ho osud pohřbeného: byl a není. Přijde hrobník, zruší, co z hrobu zbylo, místo se znovu pronajme, bude-li ovšem zájemce. Blíží se vzpomínka na zemřelé, naše Dušičky…

Continue reading

Ještě jednou o štětcích

Zatímco ve vztahu k výtvarnickým štětcům přepadá nás zpravidla špetka posvátné úcty z umění, k těm, jimiž zkrášlujeme své okolí se dost často chováme hůř než macešsky. Válí se nám halabala ztvrdlé jeden přes druhý někde pod ponkem a nebo trčí ze zavařovačky, v níž už dávno vyschlo ředidlo. V krámě je vybíráme podle ceny a nebo prostě jak se nám líbí. Zcela bez ohledu na to, co umí a co nedovedou, a nebo jaké skryté zrady mohou představovat.

Continue reading

Vržou mi dveře

vržou mi dveře

… a ani v barabizně rodiny Adamsů nevržou tak působivě. Na co rádi koukáme v bedně, nebo zvuky šimrající celkem příjemně naši fantazii na dovolené či o prázdninách, v běžném životě brzy začne lézt na nervy. Takže JENOM vržou dveře? Vrzání ztíží možnost soustředění stejně, jako věčně opakovaná věta vrtající do mozku: „Kdy už s tím konečně něco uděláš?“ Dveře  oddělují i spojují, a jenom záleží na tom, zda jsou zavřené, otevřené, kdo chce ven, kdo dovnitř a na které jejich straně vlastně stojíme. Jako s předmětem filozofických mudrování se dveřmi můžeme zabývat dlouze a příjemně, zatímco zcela reálné potíže s nimi nám nesporně ztrpčují život.

Continue reading

Základní nářadí v malém bytě

Kdo si chce doma zařídit dílničku, bude asi s následujícími řádky hrubě nespokojen, ale ony mu nejsou po pravdě řečeno určeny. Jsou pro toho, kdo chce vědět, co potřebuje pro řešení běžných situací, které mohou v domácnosti nastat. S každou blbinou není potřeba hned otravovat souseda. Na druhé straně věci, které nebudeme víceméně pravidelně používat, je zbytečné shromažďovat a zakrámovat jimi náš často nevelký byt. Základní nářadí se nám vejde do šuplete.

Continue reading