Dekorace se sušenými muškáty

Sušené muškáty ve skjleněných vázách
Skleněné vázy s muškáty, foto archiv

Nebylo by hezké prodloužit si léto? Dekorace se sušenými muškáty umožní užívat si nejkrásnější období roku kdykoliv. Pokud zapojíte fantazii a kreativitu, budou vám tyto letní rostliny dělat radost stále. Odborníci z iniciativy Pelargonium for Europe se s vámi podělí o několik rychlých a snadných nápadů na tvoření a poskytnou tipy, jak se sušenými muškáty dosáhnout těch nejlepších výsledků s kterými zaručeně sklidíte úspěch.

Continue reading

Pět tipů pro milovníky muškátů

barevné muškáty v nádobách
Muškáty, foto archiv

Nevíte, jaké letní květiny si letos pořídit? Pokud hledáte odolné a nenáročné rostliny, kterým se daří na slunných a polostinných místech, jsou skvělou volbou muškáty. Tyto královny letních květin najdete ve všech zahradních centrech již v první polovině dubna. Na co myslet při nákupu muškátů?

Continue reading

Přírodní barviva

Zlatý věk zřejmě domácí barvení prožívalo mezi osadníky v Novém světě, protože země byla izolovaná od zámořských trhů a tedy i v Evropě hojně užívaných exotických barviv. Farmáři museli vystačit s tím, co jim tak říkajíc rostlo za domem. Používali přírodní barviva. Výjimkou zřejmě bylo indigo, ale i to se snažili na jihu země pěstovat. Prý ne moc úspěšně, ale i tak byla tehdejší Amerika především modrá. Další dominující barvou kalhot, košilí, kazajek a sukní byla hnědá z ořechových slupek a z cibule. A třetí – režná, byla přírodní barvou tkanin, které nechali prostě tak, jak vyšly z tkalcovského stavu.

Continue reading

Originální dřevěný šperk

Neopakovatelnou kresbu dřeva využívají nejen sochaři, opracovávající velké kusy měkkého dřeva, ale také šperkaři. Pro ně platí, že naopak čím je dřevo tvrdší, tím jemnější mohou na něm vytvořit řezbu. Lípa, z níž vyřezáváme třeba figurky vánočního betlému, by se nám u práce drobné štípala a trhala po vláknech. Jenže s tvrdým dřevem – ouha – jde práce pomalu. Vytvořit dřevěný šperk dokáže člověk, který umí dřevu naslouchat, svůj záměr mu přizpůsobit a trpělivě ho tvůrčím způsobem vyjádřit.

Continue reading

Jak uvařit vajíčko naměkko a uplést pampeliškový věneček

věneček z pampelišek

Proč tak šílené spojení věcí nesourodých? A jakým oslím můstkem je spojíme? Od vajec k pampeliškám přejdeme po oblouku stížností na pitomou dobu. Problém je ovšem v tom, že dobu tvoříme sami, takže co z toho plyne? Ta doba je zdá se taková, že neprověřuje naše znalosti, ale testuje, zda, jak a kde jsme schopni si konkrétní informaci opatřit. Informace bez souvislostí nás sice může vést k mylnému závěru, ale my na ni spoléháme. Spoustu věcí nevíme, protože si jimi odmítáme zasviňovat mozek, u dalších, zdálo by se notoricky známých, se stáváme nejistí a na netu hledáme oporu. Jak dlouho mám ta zatracená vejce vařit? Jak se plete věneček? Jak, jak, jak…

Continue reading

Drátovaná vejce

Velikonoční kraslice v podobě drátovaných vajíček se v rámci tradiční lidové tvorby vyráběly již v minulosti, ale nikdy ne v takovém množství, jako v dnešní době, kdy tato technika zažívá doslova obří renesanci. Nápad stíhá nápad a už to není jen o kraslicích –  někdo z vaječné skořápky a drátku vyrábí nádherné kočárky, autíčka a mašinky, jiný zdobí nejen drátky nejrůznějších barev, ale i rozličnými korálky. Zkusit si tuto techniku stojí za to, ale je pravděpodobné, že než „snesete“ první drátovaná vejce, vám nejspíš chvilku potrvá. Nevzdávejte to určitě. Jakmile vám totiž princip  přejde do krve, určitě vám půjde tohle drátování opravdu pěkně od ruky!

Continue reading

Dekupáž čili základy ubrouskové techniky

hodiny s decoupage

Způsob přenášení určitého obrazu na předměty, který později získal pojmenování decoupage (po našem dekupáž), má prý původ na východní Sibiři, kde touto ještě primitivní technikou kočovníci krášlili hroby. Odsud se dekupáž dostala do Číny, kde byla až do dvanáctého století využívána ke zdobení lampionů a nejrůznějších dóz, krabic a krabiček. S evropskými obchodníky jako Marco Polo se dostala nejprve do Itálie, kde čínská inspirace zaujala benátské nábytkáře. Ti začali levnou technikou nahrazovat módní motivy orientálních laků a smaltů pod názvem lacca contrafatta

Continue reading

Jak se slavil strakatý Masopust

Laufr v čele masopustního průvodu

Od Tří králů až do Popeleční středy se počítá rozverné masopustní období, což je čas zabíjaček, hostin, svateb a strakatých průvodů. Vlastnímu Masopustu pak předchází Tučný čtvrtek, což je den koblih. Následující neděle pak patří plesům a tancovačkám. V pondělí se baví ženatí a vdané, a v úterý by měly obcházet dědinu průvody s rozvernými maskami. Na následující zábavě veselí vrcholí, protože o půlnoci ponocný troubením Masopust ukončí. Muzikanti symbolicky pochovají basu a zavřou ji do skříně: následující Popeleční středou totiž skončí veškerá legrace a začne čtyřicetidenní předvelikonoční půst.

Continue reading

Ruční papír: pokus o domácí výrobu

Odborně se ruční papír nazývá čerpaný, tedy nabíraný z čerpací kádě na čerpací formu čili na čerpací síto. Ačkoliv v manufaktuře ve Velkých Losinách se papír vyrábí z textilního materiálu, pro naše domácí papírenské pokusy použijeme výhradně papír. Může být po pravdě jakýkoliv – s výjimkou papíru křídového nebo silně klíženého.

Continue reading

Ruční papír: nejdřív si připravíme rámeček

podhůří Hrubého Jeseníku, jen pár kilometrů od Šumperka leží zámek s mimořádně pěknými arkádami, které se sice vůbec nehodí do našeho podnebí, ale i tak představují mistrovskou ukázku italské renesance. Jmenuje se Velké Losiny, dříve Gross Ullersdorf, a proslul ještě dvojí vazbou na Itálii.  Ruční papírnou (první papírníci vyrábějící ruční papír k nám přišli právě z Itálie) a zdejšími čarodějnickými procesy. Jak známo, inkvizice také vznikla tam.

Continue reading

Ruční papír: něco z historie

ruční papír

V Indii psali na oloupanou březovou kůru, kterou stáhli ze dřeva v metrových pásech, vymáčeli v oleji, usušili a vyleštili. Jinde na palmové listy, vydělanou jelení kůži, a to už nemluvíme o tabulkách hliněných či dřevěných a destičkách z různých kovů, ba i ze zlata. Šáchor, třtina, které se dobře daří i u nás jako pokojové rostlině, byl pro písemnictví nejužívanější rostlinou starověku. Egyptský Cyperus papyrus roste v deltě na Nilu až šestimetrový, a ač náš ruční papír má s původním papyrem už málo společného, dostal jméno po něm.

Continue reading

Odlévání do formy – kopie lepší než originál

Samozřejmě nejde o Monu Lisu. Ani o žádnou z mnoha proslulých Venuší. A tak dále… Může se ovšem stát, že chcete mít nějakou drobnost, která v sobě nese velký citový náboj, ale neříká vám pane. Nebo jste sběratel. A jsou i takové situace, kde se v rámci dělení domácnosti můžete zabít při přetahování o nějakou drobnost… Ach jo. Udělejte si kopii! Vězte, že odlévání do formy není tak těžké.

Continue reading

Slovanská strašidla na počátku Adventu a péřové náušnice

mlha v lese

Šero a stíny vkrádající se do oken už v časném odpoledni otevírají čas Adventu. Honíme se po krámech a sloužíme bohům obchodu – pokud ovšem máme za co. Naši prapředci dělali pořádky v hospodářství, mužští opravovali nářadí a uklízeli v sadu. Ženské měly plné ruce práce v domě a po večerech draly peří už dávno snědených svatomartinských hus. Děti sedávaly pod stolem a tetelily se strachem protože do soumračných koutů zalezla adventní strašidla a další se dozajista honila za temnými okny.

Continue reading

Svátky nosu: vánoční purpura

potpourri

I čichem se zmocňujeme světa a právě Vánoce našemu nosu nadělí přebohatě. Začíná to mýdlem a leštěnkou z přemíry smýčení, následují vesměs libé kuchyňské pachy a končí jehličím, svíčkami, františky a chybět by neměla ani purpura. Svátky jsou festivalů vůní a historie jejich používání k zvýšení naší schopnosti vnímat a prožívat je opravdu starodávná.

Continue reading

Dušičky – tentokrát zpověď omývače hrobů

Anděl

Střídání ročních dob, kolísání teplot, kyselé deště, prach a smog, sluneční záření, sníh a hlavně čas. Náhrobky porostou mechem, nápisy na kamenných deskách se stanou ledva čitelné, hřbitovní andělé přijdou o křídla… Je smutný pohled na hrob, a který se nikdo nestará. Stihne ho osud pohřbeného: byl a není. Přijde hrobník, zruší, co z hrobu zbylo, místo se znovu pronajme, bude-li ovšem zájemce. Blíží se vzpomínka na zemřelé, naše Dušičky…

Continue reading

Dá se zauzlovat přání do náramku?

Tkané náramky z bavlnek nosily nejprve „květinové děti“, které si libovaly ve všem strakatém, jednoduchém a na dotyk příjemném. Jak době hipíků odzvonilo, pozapomnělo se i na tuto jednoduchou techniku původem snad v indiánských kulturách Střední a Jižní Ameriky. Vracejí se ale nejen dobří holubi, ale i jiné dobré věci. Zájem o etnické odlišnosti, jednoduchost zpracování, nenáročnost na materiál a pracovní nástroje a vysoká dekorativnost způsobily, že bavlnkové tkané náramky zdobí i generace dětí a vnuků „mániček“ let šedesátých (a často si říkají, co že to vymysleli za úžasnou novinku).

Continue reading

Vánoční dekorace

Do velechrámů konzumu se vplížily již koncem srpna a jen zbytky studu zadržely manažery maxihypersuper marketů, aby v třicetistupňových vedrech pouštěly koledy. Pak tu infekci chytli i menší obchody. Vánoční trh vypukl naplno a v nákupní sháňce a cinkání rolniček (spíš nežli ze saní zdá se znít z bláznovské čepice) se tradiční způsob a hlavně původní smysl svátků zcela ztratil. Pokud ho chceme zase najít a pokusit se o  renesanci některých vánočních zvyků, měli bychom si včas připravit přírodní materiál na dekorace. .

Continue reading

Zkuste slepou ražbu čili slepotisk

Tato speciální technologie ražby se v profesionálním vydání dělá razící formou za vysokého tlaku, a to buď do kvalitního (často ručního) papíru, nebo do dobře vydělané kůže. Tisk je tedy bezbarvý, ale plastický. Nejčastěji se jedná o jednoduchý motiv, ozdobný prvek, ornament či logo. Aby byl slepotisk výraznější a svým způsobem slavnostnější, můžeme ho oživit třeba glitry.

Continue reading

Razítková bramboryáda pro děti čili bramborová tiskátka

Kdysi to byla zcela nenáročná zábava, při dnešních cenách brambor se s trochou nadsázky jedná o docela luxusní kratochvíli. Brambory mají nejen mnoho jmen (namátkou zemák, kobzole či erteple), tvarů, chutí a možností kuchyňského zpracování, ale i vlastností ne k zahození pro jiné způsoby použití. Například se hodí k výrobě nenáročných hraček a k prvním pokusům našich malých o vlastní tvorbu. Zkusme bramborová tiskátka! Když se jim výrobek zrovna úplně nepovede, žádná zásadnější škoda nevznikne, hodíme ho do hrnce a sníme.

Continue reading