Odborně se ruční papír nazývá čerpaný, tedy nabíraný z čerpací kádě na čerpací formu čili na čerpací síto. Ačkoliv v manufaktuře ve Velkých Losinách se papír vyrábí z textilního materiálu, pro naše domácí papírenské pokusy použijeme výhradně papír. Může být po pravdě jakýkoliv – s výjimkou papíru křídového nebo silně klíženého.
Continue reading
V podhůří Hrubého Jeseníku, jen pár kilometrů od Šumperka leží zámek s mimořádně pěknými arkádami, které se sice vůbec nehodí do našeho podnebí, ale i tak představují mistrovskou ukázku italské renesance. Jmenuje se Velké Losiny, dříve Gross Ullersdorf, a proslul ještě dvojí vazbou na Itálii. Ruční papírnou (první papírníci vyrábějící ruční papír k nám přišli právě z Itálie) a zdejšími čarodějnickými procesy. Jak známo, inkvizice také vznikla tam.
Continue reading
V Indii psali na oloupanou březovou kůru, kterou stáhli ze dřeva v metrových pásech, vymáčeli v oleji, usušili a vyleštili. Jinde na palmové listy, vydělanou jelení kůži, a to už nemluvíme o tabulkách hliněných či dřevěných a destičkách z různých kovů, ba i ze zlata. Šáchor, třtina, které se dobře daří i u nás jako pokojové rostlině, byl pro písemnictví nejužívanější rostlinou starověku. Egyptský Cyperus papyrus roste v deltě na Nilu až šestimetrový, a ač náš ruční papír má s původním papyrem už málo společného, dostal jméno po něm.
Continue reading
Samozřejmě nejde o Monu Lisu. Ani o žádnou z mnoha proslulých Venuší. A tak dále… Může se ovšem stát, že chcete mít nějakou drobnost, která v sobě nese velký citový náboj, ale neříká vám pane. Nebo jste sběratel. A jsou i takové situace, kde se v rámci dělení domácnosti můžete zabít při přetahování o nějakou drobnost… Ach jo. Udělejte si kopii! Vězte, že odlévání do formy není tak těžké.
Dlouho je většina z nás znala jen z knih o pirátech a krvavých dobyvatelích Nového světa, v lepším případě z cestopisů. Tam jsme se dozvěděli, jaká je jejich velikost i jakou mají barvu, že se jedí vařené i pečené a také, že z nich lze vyrobit kořalku. Ale o jejich skutečné chuti jsme jen četli. Na přelomu tisíciletí se konečně ty divné hlízy objevily v nabídce některých obchodů k z počátku ostražité radosti kuchařů dobrodruhů. Batáty. Ale jen málokdo věděl, co s nimi. To už neplatí.
Již na starobylém nábytku bývala kůže používána jako čalounický materiál na sedáky židlí, křesel a nejrůznějších pohovek a gaučů, ale i jako potah psacích ploch. Kůže je velmi vděčný a trvanlivý materiál, ale i ona postupem času vysychá a křehne, a tak má obvykle kratší život než kus nábytku, který zdobí. A potom přichází na řadu oživování kůže různými prostředky.
Rozebrat většinu věcí není zpravidla tak složité, nicméně provést to způsobem, aby se daly složit zpátky může být nad naše síly, pokud nepracujeme logicky, pečlivě a se smyslem pro pořádek. Logika je v posloupnosti jednotlivých úkonů při rozebírání a opětovném skládání. Pečlivost v tom, že jednotlivé díly pokud možno nepoškodíme a případné repliky provedeme přesně. Smysl pro pořádek se pozná z toho, že stále něco nehledáme a počet zbývajících součástek po opravě bude rovný nule. A nedopadneme jako ten koumes, co po znovusestavení budíku měl koleček na dva, leč nešel ani jeden. V tomto ohledu nás i méně komplikovaný nábytek či jeho součásti – třeba opravy zásuvky (šuple) – mohou škaredě překvapit.
Hodné děti, které sedí tiše v autě a soustředěně sledují krajinu, případně vyhodnocují stav vozovky, přizpůsobení rychlosti povrchu a provoz motorových vozidel dalších účastníků silničního provozu, víceméně neexistují. Nehemží se a nevykřikují, jen pokud jsou nemocné, anebo spí. Není ani příliš divu, protože při delších přesunech či na notoricky známé cestě se prostě otravují. Tak jim něco ušijeme. Hračku, která je zabaví a která neublíží ani řidiči, pokud se jí dítě rozhodnou mlátit ho do hlavy.
Bylo zvláštní přirovnání, které použil smuteční řečník, když o člověku, jenž nás opustil řekl: „Byl dobrý jako chleba“. V první chvíli to zaznělo skoro neuctivě, všedně a nezajímavě. Ale jaká v tom prostém a zároveň neobyčejném slově byla vůně a chuť. Správný chléb vlastně vnímáme všemi smysly. Slyšíte, jak správný pecen zvoní při poklepu kotníčky prstů?
Bůh prý vdechl žití hlíně a byl tu člověk, který chtěl jíst. Proto dal člověk život těstu – totiž přidal k němu čilý kvásek, a byl tu chleba. V těch dobách našich prababiček (a my to můžeme dělat taky tak) byl v kvásku chleba věčný. Vždycky při pečení se totiž kus těsta nechal, aby se stal zárodkem dalších bochníků.
Nejdůležitější zásadou při formování scenérie miniaturní krajiny bonsají je držet se co nejvíce přírody. Bonsaje přitahují pozornost zajímavým kmenem a rozmístěním větví. Dále dokonale rozloženými kořeny, barvou kůry a hustou korunou s malými lístky. Někdy dokonce květy či plody. Tvar bonsaje by měl ladit s velikostí pěstební misky, s níž by měl být též výškou i plochou v rovnováze. Pro rozložitější stromky vybereme jednoduché, těžší misky. Pro spíš štíhlé typy jsou vhodnější křehčí nádoby.
Někdy to vypadá, jakoby se hodinové rafije otáčely nazpátek a my couvali v čase. Například takový pekařský obor se od očouzených placek pečených na kamenech přes pecny z jednoduchých vesnických pecí dostal až k průmyslovým šiškám z pekárenských továren. O unifikované chutě ale moc nestojíme. Continue reading
V této části roku se na zahradě rozhodně nepředřeme. Spíš tak dokončujeme, co jsme dosud nestihli, to znamená, že uklízíme a opravujeme podle potřeby nářadí, ploty, zahradní stavby … Pokud bylo počasí štědré na těžký mokrý sníh a ohýbá větve, setřeseme ho. Období je příhodné i pro řez některých stromů a ke kácení těch přestárlých. Pokud je venku, že by psa nevyhnal, můžeme si pěkně v teplíčku plánovat, kam co letos zasejeme nebo zasadíme, případně co hezkého si na zahradě postavíme a vybudujeme.
Aloe vera je poměrně nenáročná pokojová rostlina, jejíž léčebné účinky bývají považovány přímo za zázračné. Je známá odedávna, začátkem našeho letopočtu již byla používána jak k léčení ran, tak i k balzamování. V Egyptě ji považovali za lék zajišťující nesmrtelnost. Je pravda, že šťáva Aloe vera obsahuje řadu minerálů, vitamínů, enzymů, biostimulátorů a dalších zdraví i kráse prospěšných látek. Droga je také součástí známých švédských kapek.
Continue reading
Sprcha je vynález prastarý a ve své jednoduchosti geniální. Na jeho podstatě nemění nic přelomové technologie, i když se jimi sprchy stále vylepšují. Je praktické a pohodlné pouhým pootočením sprchové hlavy měnit sílu a způsob proudu vody, kterou se oplachujeme anebo masírujeme. A jako sprchy jedenadvacátého století jsou označovány sprchy vybavené LED osvětlením, které podle teploty vody mění barvu, takže ve sprše zažíváte hotový karneval a ještě máte jistotu, že si třeba při mytí vlasů neuvaříte mozek, protože i blb ví, že červená znamená nebezpečí.
V řadě oblastí jsme si ke své škodě zvykli, že význam slov může být jiný, než býval. V politice třeba přímo opačný. Ve vztazích dvouznačný. Oblast reklamy tvoří kapitolu samu pro sebe a také v kuchyni se nemusí pojmenování označující to, co chceme pozřít, krýt s tím, co opravdu jíme. A co s tím má zázvor? Když už jakékoliv šťávě říkáme limonáda, nálevu z kopřivy čaj a z bezinek děláme šampaňské, proč bychom tradičnímu nápoji ze zázvoru nemohli říkat zázvorové pivo? V Anglii se tak jmenuje zcela oficiálně – i když se jedná spíš o (pardon) limonádu.
Poinsettia neboli pryšec nádherný bývá nazýván i Vánoční růží nebo Betlémskou hvězdou a pochází z Mexika. Pověst praví, že krvavě červenou barvu získala z krve, která prýštila ze zlomeného srdce aztécké královny. Ať tak nebo tak, v mnoha zemích se stala od padesátých let minulého století neodmyslitelnou součástí Vánoc. Vedle notoricky známé červené narůstá obliba i jiných barevných variet – lososově růžových, oranžových, bezmála fialových, žlutých a bílých vánočních hvězd.
Aby nový rok nebyl horší, než ten odcházející…
Věříme, že se vám Vánoce povedly. I my měli prázdniny (nebo dovolenou – jak je komu libo) a dneškem se s Našimi hobby vracíme. Ať se vám i letos tady líbí. Budeme přinášet nové věci a staré stránky opět postupně aktualizovat, protože v každém oboru je spousta novinek a občas se něco nového naučíme nebo objevíme věc, postup, místo, příběh nebo recept, o kterém doufáme, že vás může zajímat a nebo inspirovat. A samozřejmě děkujeme za dosavadní přízeň. Je fajn vědět, že co děláte, má smysl.
Aby mohl nový rok začít, musí ten předchozí skončit. Ať už se to sběratelům medailí líbí čili nic, je relativní důležitost prvního a posledního vlastně stejná, což je zajímavý námět k přemýšlení pro chvíle, kdy bychom se snad chtěli nechat unést pýchou a nebo přezíráním. Nostalgické loučení s tím, co už se nevrátí a sláva a radost nad přicházejícím, o kterém toho zatím moc nevíme, je pravidelně se opakujícím bláznovstvím spojeným s výměnou kalendáře. Ale kde se vlastně vzal silvestr a proč nový rok začíná prvním lednem?
Continue reading