Znovu a znovu nás vždycky překvapí, jakou návštěvnost mají naše rady, popisujíc í věci známé. Třeba jak se s dětmi skládá papírový parník (TADY), kolik minut vařit vajíčko na měkko (ZDE) anebo co použít na odměření patřičného dílu suroviny na těsto, když zrovna nemáme po ruce váhu (pro změnu TU). Samozřejmě, že to víme. A samozřejmě se jen chceme ujistit o tom, že to víme dobře, protože co je psáno, to je dáno. Stejně tomu nejspíš je i s větráním. Samozřejmě, že větrat správně není žádná věda. Ale…
Tag Archives: čištění
Víte, co je mor cínu?
Zní to dost divně, ale proč by konec konců nemohlo vaše cínové nádobí dostat mor. Nebo by jeho epidemie mohla zkosit pluk cínových vojáčků či zdecimovat sbírku mincí. Vždyť v dobách, kdy lidé začali kovy využívat, věřili tomu, že rudy postupně zrají v lůně Bohyně Matky země z obyčejného kamení. Kdo se jí tyto poklady snažil z útrob vyrvat a kdo rudu v plamenech proměňoval v kov, měl v kmeni váhu šamana. V asijských primitivních kulturách věřili, že cín chrání duchové a kov sám se může pohybovat a rozmnožovat. Proč by tedy nemohl onemocnět? Mor cínu je vlastně proměna cínu bílého na cín šedý – tedy přesně obrácená metamorfoza, než jaká v tolkienovské sáze potkala čaroděje Gandalfa.
Oživování kůže
Již na starobylém nábytku bývala kůže používána jako čalounický materiál na sedáky židlí, křesel a nejrůznějších pohovek a gaučů, ale i jako potah psacích ploch. Kůže je velmi vděčný a trvanlivý materiál, ale i ona postupem času vysychá a křehne, a tak má obvykle kratší život než kus nábytku, který zdobí. A potom přichází na řadu oživování kůže různými prostředky.
Úklid (3) – jak se nezbláznit
„Zrcadlo, zrcadlo odpověz mi, je někde čistěji v této zemi?“ Aby odpověď na změněnou pohádkovou otázku vyslovenou starostlivou hospodyňkou nebyla všude stejná, totiž odraz její uštvané tváře s polopřítomným pohledem a kruhy pod očima, máme radu: prostě se přestaňte ptát. Úklid? Jistě. Ale nehoňte se, bavte se. Svátky mají přinášet radost a byt má být domov, ne donucovací pracovna.
Advent a Velký úklid (2)
Sousedi mají vztek a pěkně po česku nás pomlouvají, že kašleme na tradice a na rodinu. A jiní nám (taky hezky česky) závidí, jak jsme „free“. Nic sice není úžasné, tak jak se zdá, ale pravda je, že adventně vytřeštěný výraz štvanců a na potkání šířené slabomyslné bláboly o tom, jak nestíháme, nějak nemusíme a ani neumíme. Děláme jen to, co je opravdu potřeba, a ještě jsme si práce rozdělili. Náš úklid postupuje po logických etapách a mezi nimi si necháváme dost času na jiné myšlenky anebo prostě zábavnější věci.
Velký úklid (1)
Velký úklid úklidu vychází z běhu dávného hospodářského kalendáře české vsi – z velkých pořádků, na něž byl konečně čas po sklizni a práci venku, a na smýčení v domě před tím, než se jeho obyvatelé vydali opět mimo domácí zdi: na pole, do sadu a k zahradám.
Dušičky – tentokrát zpověď omývače hrobů
Střídání ročních dob, kolísání teplot, kyselé deště, prach a smog, sluneční záření, sníh a hlavně čas. Náhrobky porostou mechem, nápisy na kamenných deskách se stanou ledva čitelné, hřbitovní andělé přijdou o křídla… Je smutný pohled na hrob, a který se nikdo nestará. Stihne ho osud pohřbeného: byl a není. Přijde hrobník, zruší, co z hrobu zbylo, místo se znovu pronajme, bude-li ovšem zájemce. Blíží se vzpomínka na zemřelé, naše Dušičky…
Pravičáčtí švábi a co s nimi
Časopis o chování hmyzu Journal of Insects Behavior se rozepsal o pokusech s americkým švábem, který měl na vybranou jakou cestou se vydat ke zdroji vanilkové vůně ve dvou skleněných trubicích. V sedmapadesáti procentech případů se vydal vpravo. Protože i švábi mají mozek, dokazuje to prý, že jejich hmat a čich je kontrolován pravou hemisférou (převažující vliv na řízení organismu jednou polovinou mozku se nazývá lateralizace). Bylo by však zjednodušující ztotožňovat bažení hnusného hmyzu po vanilce s jeho celkovou politickou orientací. Takové hrátky jsou povoleny jen lidem.
Kámen v domě
Naši předci stavěli své domy z lomového kamene i přitesaných kvádrů. Takový dům neshořel, ale zase byl studený. Ale i v pozdějších budovách z cihel se z kamene používaly schody a nějaký čas i překlady nad okny či ostění dveří. Byl ovšem těžký, no – jako kámen. Tak se z našich domovů vytratil, aby se k nám dnes kámen vracel jako vítaný přírodní materiál – používáme ho při rekonstrukci bytových jader, v kuchyních, koupelnách, kryjeme jím podlahy a stavíme z něj krby. Nechodíme pro něj do lomu, ale do prodejen stavebnin nebo hobby marketů.
Marinády na grilovaná masa a čištění grilu
Když skončí sezona zahradních párty a grilování, bude lépe to, co jsme celé léto úspěšně odkládali „na zejtra“, konečně udělat. Žádné „zejtra“ totiž nebude. Bude zima. A pokud nejsme tak trochu šílení a nebo recesisté, po venkovním grilu do jara ani nevzdechneme. Výmluva, že mastnota a spáleniny gril celkem solidně zakonzervují, je lichá. Řečeno poněkud drsně, leč popravdě – kdo po sobě před zimou neuklidí, je prase. Bude ovšem nejspíš pramálo těch, kteří se do téhle práce pohrnou.
Babské rady na fleky a špínu
O tom, že předsváteční čas, ať už se jedná o Vánoce či Velikonoce, provází zvýšená uklízecí aktivita, ví každý. Někde to kromě hysterie přerůstající v agresivitu vůči okolí vede i k patologickým stavům, kdy postižený(-ná) opakovaně z nábytku utírá prach, který tam není…, a tak podobně. Stejně ovšem podle všeho před svátky blbly babičky a babičky babiček, jenom k úklidu používaly méně rafinovaných prostředků. Osvěžme si některé jejich rady.
Jak ušetřit v koupelně
Přestože při četbě statistik přemítáme, zda je či není průměrný občan někdo jiný, než příjemce průměrného platu, používání zprůměrňovaných hodnot nám má zjednodušit svět. Tak se také dočteme, že ročně doma spotřebujeme asi dvě stě krychlových metrů – tedy dvě stě tisíc litrů – vody.
Continue readingŠetření aneb Kapka ke kapce
Vzpomínky z časů, které byly: na východočeské faře připadalo velké rodinné mytí s pravidelností rovnou zákonu na sobotu, aby byla v neděli rodina jako ze škatulky. V létě vytáhli chodbou probíhající napříč domem necky na zahradu a vodu už od rána hřálo sluníčko. Pokud bylo pod mrakem, večer necky dolili z hrnců, ohřátých na plotně. Pořadí v jedněch neckách bylo: starý pán, dva bratři, nejmladší sestra, matka. Děti si moc vody neužily, protože nemohly rušit starého pána, který jako první osvěžen koupelí přepisoval do konečné podoby ranní kázání. Navíc co by vyšplíchaly, dolilo by se vodou studenou.
Velké prádlo
Dřív se říkalo, že kdo šetří, má za tři. Tak jednoduchá aritmetika to sice není, protože záleží na celé řadě komplikovanými vztahy provázaných dalších dat, ale jasné je, že žádný bohatý jen tak nerozhazuje (svoje) peníze. Plýtvání čímkoliv je obecně zhoubné a i malé úspory mohou v součtu dát sumu, která nás překvapí. Odpověď na otázku, zda lépe je ji mít, či nemít, bude zřejmá. V domácnosti je míst, kde ušetřit lze, spousta: v průměrné domácnosti dnes prý spotřebujeme asi pětasedmdesát gigajoulů energií. Můžeme toto číslo snížit bez investic, jen změnou chování?
Opravy a čištění vany
Pokud nás trápí poškozený lak na vaně, nemusíme hned rekonstruovat celou koupelnu. Do takové investice se pustíme v případě, že už nám opravdu vadí i zubem času poničené obklady, nefunkční umyvadlo či toaleta, nebo chceme celou místnost upravit dispozičně. Ale kvůli škrábancům na vaně? Nepotřebujeme na ně objednávat odborníka a zvládneme to rychle a za snesitelné peníze.
Jak se zbavit graffiti
Graffiti-art neboli umění graffity vůbec jako umění nezačínalo. Poprvé se objevilo už začátkem dvacátého století v USA ve formě značek, kterými si na zdech domů značkovaly gangy mladistvých Afroameričanů svá teritoria. Pak dlouho nic a potom v šedesátých letech ruku v ruce s výrobou barev ve sprejích následuje brutální nástup tohoto způsobu výtvarného vyjádření. Z Ameriky se rozšířil do Evropy i Asie. V určitém smyslu se stal ikonický pro hiphopovou generaci. Některá grafity se sice dostala až do galerií, ale málokdo z nás je ochoten tolerovat, natož pak ocenit, trénování klikyháků na nákladně pořízených fasádách našich domů. Můžeme se proti nechtěným čmáranicím bránit a umíme se jich zbavit?