„Kocurník od toho slove, že kočky a kocouři jej velmi milují, jedí ho a po něm se válejí… Všecka bylina jest silné vůně, až i hlavu uráží, v chuti jest kousavá a dobře hořká… Trhají jej, když kvete, a suší v stínu – toho však pilně šetřte, aby kočky k němu nemohly. Kocurník dobrý jest proti všem nedostatkům hlavy, prsí, žaludku, dává se v pití proti zastaralému bolení hlavy, proti závrati, shánlivosti, ztrnutí a šlaku, játra, ledví otvírá, průduchy jich vyčišťuje…“, psal blahé paměti botanicus Matthioli, protože kocurník, po našem dnes šanta kočičí (a latinsky Nepeta cataria), je kytka starobylá.
(2011) *** Šantu nemají v oblibě komáři, švábi a prý také myši, zatímco na většinu koček má bezmála euforický účinek. Dost rádi šantu mají i třepetaví motýli, což je jistě půvabné, ale kočky, po nichž má druhové jméno (ale jsou výjimky), bývají z ní celé divé. A víte proč? I nám šanta nese – byť v míře pranepatrné – halucinogenní látky, takže lidé ji dříve sušili, přidávali do machorky a tou si pak vykuřovali mozek z hlavy. Je také psáno, že jeden kat, aby se mu netřásla ruka, se nikdy nepustil do krvavé práce, aniž ponejprv nesežvýkal něco kořene šanty. Čaj kocurníkový pak zklidňoval hysterky a z téhož důvodu se bláznivým ženským odvar přidával i do koupelí.
Šanta kočičí je naše domácí kytka
Ačkoliv šanta kočičí je doma v Evropě, rozšířila se úspěšně i v části Asie a v severní Americe. Prvně popsána byla roku 1597 jako léčivka pro bolest hlavy, zubů a žaludku. Je to trvalka ne o moc vyšší než půl metru a roste v trsech. Od července do září bíle, lila a nebo narůžověle kvete, zahradní vlastně okrasné kultivary mohou být i modrofialové. Latinské jméno Nepeta je od stejnojmenného italského města a slovo cataria má co dělat s kočkami. Další lidové názvy jsou kočičí dunda (bůhsuď co ta dunda vlastně je, ale nezní to pochvalně), koprník nebo kočí máta.
Kočky šňupalky
Šantě se dále také říká kočičí kokain, protože obsahuje silici nepetalakton. To je feromon (více ZDE). Další složkou je halucinogenní alkaloid aktinidin beta-fenylethylalkohol. Některé kočky se těmito složkami zfetují tak, že nějakou chvíli budou nev\ypočitatelné a pak usnou. které společně způsobují u koček krátkodobé nevypočitatelné chování. Jak se v ní kočky válejí, uvolňují ho do vzduchu, což kočičím nosům dělá móóóc dobře. V nemilosrdném světě přírody, kde přežití je výsledkem toho, jak mazaně dokážou rostliny zajistit své rozmnožování a najít další vhodná stanoviště, je i přitažlivost pro kočky vysvětlitelná – když totiž v porostu fetují, což činí velmi náruživě, odnesou na chlupech svého kožichu nejedno semínko šanty a tak se kocurník dál rozšíří. Sušené rostliny a nebo výtažky z čerstvých rostlin se přidávají do všelijakých kočičích polštářů nebo na jejich škrabadla (což prý není vynález naší doby tak nestydatě „mazlíčky“ hýčkající, protože svým posvátným kočkám to dělali už staří Egypťané).
Euforie a útlum
Kočky jsou čichačky (šantu ve vzduchu ucítí při koncentraci jedna ku milionu): o rostlinu se rozblázněná zvířata otírají a mazlí se s ní, nakonec ji však sní, což je rychle uspí – nejdéle do deseti minut se stočí do klubíčka. Na malá koťata ovšem šanta nepůsobí a, jak už řečeno, popravdě nepetalakton nezabírá zdaleka na všechny kočky. Podobně ostatně ne každému z nás šanta kočičí pomůže od bolestí hlavy. Obecně podle bylinkářů čaj ze dvou polévkových lžic drogy louhované dvacet minut ve čtvrtlitru vody dále snižuje riziko šedého zákalu, působí potopudně a mírní horečku i krevní tlak, uvolňuje ucpaný nos. Euforii nám sice nezpůsobí, ale stejně jako u koček usnadní usínání. A ještě jeden účinek může bylina mít – šantu rozmělněnou na kaši lze přikládat na podlitiny a řezné rány.
Na záhonku
Na záhonku šantu pěstujeme na slunci či v polostínu a to ve sponu asi třiceticentimetrovém. Nikoliv na přímém slunci vrcholkem dolů usušenou šantu skladujeme ve vzduchotěsné nádobě na mrazáku. Rostlina kromě nepelaktonu obsahuje thymol, citran, hořčiny a karvakrol, také vitamín C. Použít ji čerstvou můžeme i do salátu, není však chuťově příliš zajímavá. Žvýkat kořeny po způsobu v úvodu zmíněného kata s rukou roztřesenou 
doporučit nemůžeme.
Nikotin a šanta
Ale našli jsme pro toho, kdo neví, jak se zbavit nikotinové závislosti, snad užitečný předpis. Jsme sice už v tomto ohledu za vodou, ale protože každý způsob je dobrý, předáváme dál: to vezmete tři díly meduňky, jeden kořene kozlíku lékařského, tři díly kořene pampelišky, dva díly listů divizny, dva listů jetele lučního, dva listů maliníku, dva máty, dva vojtěšky a jeden díl šanty kočičí. Kořeny vařte deset minut a vývar slijte do hrnce s odměřeným listím. Společně luhujte čtvrt hodiny a lokněte si vždy, když dostanete chuť na cígo…
Trochu čarování
Pokud jde o magické využití šanty, (kdo nevěří, ať to zkusí) můžeme prý nepoškozenými pilovitými vylisovanými listy přitáhnout do své aury dobré duchy. Dále se listy používají jako záložky do knih, třeba i veršů, ne nutně jen čarodějnických lexikonů, protože už po staletí je dobře známo, že řečený kocurník je nikoliv jen kočkám, ale povšechně, bylinka nejen starobylá, ale též milostiplná. V tomto směru je úspěch úměrný přání a síle autosugesce.
