Hodné děti, které sedí tiše v autě a soustředěně sledují krajinu, případně vyhodnocují stav vozovky, přizpůsobení rychlosti povrchu a provoz motorových vozidel dalších účastníků silničního provozu, víceméně neexistují. Nehemží se a nevykřikují, jen pokud jsou nemocné, anebo spí. Není ani příliš divu, protože při delších přesunech či na notoricky známé cestě se prostě otravují. Tak jim něco ušijeme. Hračku, která je zabaví a která neublíží ani řidiči, pokud se jí  dítě rozhodnou mlátit ho do hlavy.

(2011) *** V automobilové sedačce je dítě pohybově i prostorově omezené a tak mu mimo vlastního klína zbývá na hraní jen boční sklo auta. Přesto i zde mu můžeme nabídnout činnost, která ho zabaví. Pomůže vlastnortučně náými ušitá hračka do auta. Uděláme mu legrační žábu podobnou té, kterou navrhla textilní výtvarnice a tvůrkyně spousty milých hraček Marie Hozmanová.

Soumrak českých hračkářů?

Její hračky v minulosti vyráběly velké hračkářské podniky. Většinu z nich převálcoval laciný dovoz lepších i horších příšerek z Asie, což nic nemění na vysoké úrovni českých hračkářů, kteří navrhují opravdu dobré věci.  I výtvarnice Marie Hozmanová získává doma a v zahraničí řadu ocenění. Díky spolupráci s odborníky v motolské nemocnici a na psychiatrii ve Strašnicích, kde působila jako art-terapeutka, mohla pozorovat děti přímo na odděleních a poznat jejich potřeby. Hračka je tak trošku věda a při jejím navrhování je potřebný dialog výtvarníků s lékaři pediatry, psychology i speciálními pedagogy. Jen možnosti tuzemské výroby jsou omezené. Hračku třeba do auta ale dětem můžeme „spíchnout“ sami.

 Hračka do auta – legrační žába

Na obojživelníka s přísavkami budeme potřebovat bavlněné plátno 30×60 cm. Stejně ale můžeme ušít plyšového žabáka do postýlky, to ale střih zvětšíme na dvoj až trojnásobek původní velikosti. Na oči použijeme kousek bílé plsti o průměru 2,4 cm, a kousek černé plsti o průměru 1,5 cm, na hubičku kousek červené plsti, dále prádlovou gumu, větší dřevěný korálek, měkkou vycpávku (rouno, nebo vycpávkovou vatu), dvě přísavné úchytky, tužku a krejčovskou výbavu – jehlu, nitě, nůžky, špendlíky, šicí stroj není nezbytný, ale práce s ním ubývá lépe.

Jak na to

1. Střih podle sítě zvětšíme tak, aby čtverečky sítě měřily 3×3 cm. Pozor: pokud ušijeme žábu moc velikou (anebo ji vycpeme příliš těžkým materiálem), neudrží se přísavkami na skle – ideální je asi pětadvaceticentimetrová velikost. Pokud střih budeme zvětšovat na kopírce, odpadne překreslování podle sítě. Jednotlivé překreslené díly vystřihneme, přiložíme na látku, obkreslíme měkkou tužkou.
2. Na vystřižený čelní díl našpendlíme vystřižené nebo raznicí vyražené oči z černého a bílého filcu, poté je přišijeme. Sešijeme přední tlapky a v místech oblouků nastřihneme až ke švu a obrátíme na líc.
3. Přední tlapky lehce naplníme měkkou vycpávkou. Sešijeme všechny díly těla žáby a zároveň přišijeme přední končetiny hned od krku. Na spodní díl těla vybereme jinou barvu látky, třeba s pruhy – žábě na kalhotky.
4. Sešijeme záševky na hlavě, potom čelo s obličejem, dále díly hlavy na bradě. Nahoru k zadnímu švu hlavy přišijeme prádelní gumu. Všijeme obličejovou část do hlavy i s červenou plstí tak, abychom vytvořili hubičku.
5. Sešijeme nohy – střední šev vede přes koleno – a přišijeme spodní díl – tlapku. Takže žábu máme ve třech kusech: hlavu i s obličejovou částí, tělo s předníma nohama a nohy samotné.
6. Jak postupovat při vycpávání? Vycpávku nejprve koncem vařečky napěchujeme do tlapek a do celých nohou, potom vycpeme hlavu, přitom dbáme, abychom nezdeformovali obličej a nakonec napěchujeme tělíčko. Otvor v zadečku nakonec ručně zašijeme. Doplníme detaily – prošijeme tlapky na dvou až třech místech tak, abychom na nich naznačili prsty.
7. K tělu přišijeme hlavu, došijeme střední šev těla na zádech, všijeme nohy do těla a nakonec sešijeme zadní šev a tlapky.
8. Zůstane jen otvor na zadečku, kterým hračku vycpeme. Před tím ale musíme všechny oblouky nastřihnout až ke švům, aby se figurka nezkroutila, a potom ji obrátíme na líc. Použijeme na to kuchyňskou obracečku, nebo druhý konec vařečky.
9. škonec k předním končetinám přišijeme přísavné úchyty (dají se koupit samostatně nebo s ručníky, které použijeme jinak) za které si děti mohou žábu přilepit na okno auta, nebo na plochy ve svém pokojíčku. Na konec gumičky přiděláme velký dřevěný korálek, aby se hračkou lépe poskakovalo, pokud z nějakého důvodu nechceme mít na konci korálek, ukončíme gumičku poutkem na prst.