Rozebrat většinu věcí není zpravidla tak složité, nicméně provést to způsobem, aby se daly složit zpátky může být nad naše síly, pokud nepracujeme logicky, pečlivě a se smyslem pro pořádek. Logika je v posloupnosti jednotlivých úkonů při rozebírání a opětovném skládání. Pečlivost v tom, že jednotlivé díly pokud možno nepoškodíme a případné repliky provedeme přesně. Smysl pro pořádek se pozná z toho, že stále něco nehledáme a počet zbývajících součástek po opravě bude rovný nule. A nedopadneme jako ten koumes, co po znovusestavení budíku měl koleček na dva, leč nešel ani jeden. V tomto ohledu nás i méně komplikovaný nábytek či jeho součásti – třeba opravy zásuvky (šuple) – mohou škaredě překvapit.
(2012) *** U některých oprav se můžeme celkovému rozebírání úspěšně vyhnout. Například uvolněné rohové spoje lze na nenápadných místech – například na zadní straně poličky na knihy – zpevnit v pravém úhlu malými trojúhelníkovými výztužemi z překližky. Výztuže vyřízneme pilkou a upevníme do všech rohů opravovaného kusu nábytku lepidlem a vruty.
K čemu se také hodí injekční stříkačka
Než se rozhodneme uvolněný spoj rozebrat a překlížit, můžeme se pokusit vpravit do něj lep injekční stříkačkou. Na méně nápadném místě vyvrtáme drobný otvor a plastovou stříkačkou vtlačíme do škvíry lepidlo. Jaké? Nejlépe se k tomuto účelu hodí PVA nebo lepidlo na bázi močovinoformaldehydu. Nesmíme ale zapomenout na dobu potřebnou do zatvrdnutí lepidla uzavřít vyvrtaný otvor kouskem formely nebo sklenářského tmelu.
Uvolnění truhlářského klihu
Pokud už opravdu musíme spoj rozebrat a snažíme se ho uvolnit poklepem riskujeme, že jednotlivé díly poškodíme. Naštstí je starý nábytek většinou lepený tradičním v lihu rozpustným truhlářským klihem, a tak ještě než se uchýlíme k použití radikálnějších metod, pokusíme se na klížené spoje nanést kouskem hadříku denaturovaný líh. Pokud to nepůjde jinak, vyvrtáme v místě spoje drobný otvor a denaturovaný líh do něj vpravíme opět stříkačkou.
Staré spoje očistíme dočista dočista
Pevnost lepeného spoje závisí také na zasáknutí lepu do dřeva. K němu nedojde, je-li fládr uzavřen starým lepidlem, jehož povlaku se musíme zbavit. Syntetické lepidlo je nutné opatrně vyškrabat dlátkem. Jenže tady musíme dávat pozor, abychom spolu s lepidlem nestrhli i vrstvu dřeva: nový spoj by byl příliš volný a dost dobře by nedržel.
Odvrtání hřebíků a kolíků
Technikou samou pro sebe je odvrtávání, jemuž se nevyhneme pokud byl čepový spoj zpevněn hřebíky či kolíky. Jinak ho prostě nerozebereme. Před odvrtáním hřebíku zatlučeme jeho hlavičku pod povrch, aby vrták nemohl sklouznout a nábytek poškodit. K odvrtání starého kolíku použijeme vrták o průměru nového zpevňovacího kolíku. Dobrý způsob na uvolněné nelepených tyblíků je ten, že abychom je dokázali vyjmout z čepového spoje, zašroubujeme do nich vrut a pak kolíček prostě vytáhneme kleštěmi.
Jak na opravy zásuvky (šuple)
Podle poučky od obecného ke konkrétnímu si předvedeme opravu rozviklaného šuplíku, což je nemoc, která není pro často používanou zásuvku výjimečná. Často přitom stačí, když zpevníme její spoje. Znamená to rozebrat zásuvku a spoje a jednotlivé díly zbavit zbytků starého lepidla a pak všechno znovu slepit. Na neuvolněné spoje je ovšem rozumnější nesahat. Čela zásuvek jsou k bokům často připojená spoji na ozub, které se rozebírají jen velmi obtížně, ale pokud není zbytí, vyrazíme opatrně boky dřevěnou paličkou. Dna zásuvek staršího nábytku bývají vyrobena z tenkých slepených prkének, která často sesychají a praskají – výměna přitom nebývá úplně jednoduchá, protože jsou většinou uložena v drážkách v bocích zásuvek.
Dorazy a zarážky
Většinou jsou jejich poškození způsobena uvolněnými nebo prasklými pojezdy. Jakmile začne zásuvka přejíždět přes dorazy, musíme poškození opravit co nejdříve. Vypadne-li totiž z pojezdů, může se vážně poškodit její dno, které se pak opravuje velmi obtížně. Uvolňují se často také madla a úchyty. Utěsňovat je třeba kousky papíru situaci jen z dlouhodobého hlediska ještě zhorší, lépe je zpevnit uchycení madla lepidlem, jež vyplní i drobné škvíry. Jsou-li moc veliké, rozmícháme do něj jemné piliny a mezery vytmelíme. Ulomenou úchytku upevníme vrutem ze zadní strany čela zásuvky a díru po ní vyplníme vhodným kolíčkem.
Zkusme to ve čtyřech krocích
- Spoje lepené kostním klihem či jiným lepidlem živočišného původu uvolníme párou. Nepoužíváme sílu, protože bychom mohli nevratně poškodit ozuby.
- Zbytky lepidla odstraníme hraněným dlátem. Na novém dílu tužkou nebo nožem vyznačíme umístění jednotlivých ozubů, díl přitom pevně tiskneme k čelu zásuvky. U větších dílů použijeme truhlářské svěrky.
- Nejlepším nástrojem pro vyříznutí nových ozubů je lupenková pilka. Řežeme po vnější straně rysek a začišťujeme opět hraněným dlátem. Na to vystačíme s tlakem ruky, paličku nebudeme potřebovat.
- Musíme-li zúžit boky čepů, použijeme nejlépe pilu čepovku a díl řádně upneme do vozíku hoblice. Odřízneme i přebytečné části ozubů, ale dáme pozor, abychom ozuby příliš neztenčili. Když do sebe jednotlivé části spoje dokonale zapadají, natřeme jeho plochy lepidlem (více ZDE), znovu je sestavíme a opravy zásuvky (šuple) máme šťastně za sebou.