Nejdůležitější zásadou při formování scenérie miniaturní krajiny bonsají je držet se co nejvíce přírody. Bonsaje přitahují pozornost zajímavým kmenem  a rozmístěním větví. Dále dokonale rozloženými kořeny, barvou kůry a hustou korunou s malými lístky. Někdy dokonce květy či plody. Tvar bonsaje by měl ladit s velikostí pěstební misky, s níž by měl být též výškou i plochou v rovnováze. Pro rozložitější stromky vybereme jednoduché, těžší misky. Pro spíš štíhlé typy jsou vhodnější křehčí nádoby.

(2010) *** Nejen v zemi svého zrození, tedy v Japonsku se pěstování bonsají (ZDE) přirovnává k umění. Přesto (nebo proto) má i některá velmi strohá pravidla. Bonsaje dělíme do kategorií podle několika kritérií,  například

• Velikosti – Miniaturní jsou do 15 cm,  malé dorůstají 15 až 30 cm,  střední 30 – 60 cm  a velké 60 – 100 cm.
• Utváření nadzemních kořenů – Pro staré stromy jsou typické nápadně vyvinuté nadzemní kořeny, které pak významně ovlivňují jejich celkovou hodnotu.
• Znaků charakterizujících stáří – Vedle obnažených kořenů se cení i odumřelé části kmene nebo větví a dutiny v kmeni.
• Počtu kmenů – Většina bonsají má kmen jeden, ale z jednoho základu může vyrůstat i více kmenů s rozdílnou tloušťkou.
• Povrchu půdy – Napodobení reálné přírody musí respektovat její zákonitosti. Povrch misek pokrýváme nejčastěji nízkým, hustým mechem. Je to nejen estetické, ale mech navíc zadržuje vláhu. Jako dekorace se používají také kameny, které by měly být řádně omšelé.
• Pěstebních nádob – Pěstební misky by měly být z neporézní, zvenku glazované keramiky (plast je nepřípustný), jejich tvar geometrický (čtverec, obdélník, kruh…), barvy tlumené, dekor nejlépe žádný, případně nápisy v japonštině.

Tvarování

Jak bude bonsaj vypadat nenáleží naší libovůli, ale mělo by být dáno konkrétním stylem. Aby stromek zůstal malý, musíme ho tvarovat. To děláme řezem, drátováním, nebo použitím rozličných závaží a rozporek. Při jakékoli manipulaci s bonsají dáme pozor, abychom nepoškodili kůru kmene stromku. Chceme-li, aby rostlina vypadala staře, budeme tvarovat mimo jiné zčásti obnažené kořeny. Bonsaj může z misky vyrůstat rovně  v libovolném sklonu, důležitá je ale pohledová strana kompozice. Základem kostry bonsaje je celkově vyvážené uspořádání větví. Nejdelší větve by měly být v jedné třetině výšky kmene.

Řez

K docílení zvoleného tvaru a velikosti rostliny dosáhneme zkracováním a zaštipováním výhonů, přičemž letorosty zaštipujeme za druhým až třetím listem. Základním hrubým řezem u nové rostliny vyrovnáme nesoulad mezi kořeny a nadzemní částí a určíme vzhled kmene a větví. Většinu bonsají řežeme v předjaří běžným zahradnickým nožem, některé v srpnu. Rány ošetříme štěpařským voskem. Při základním řezu odstraňujeme větve, které zahušťují korunu, ty, jež se kříží, rostou kolmo, a všechny poškozené nebo nepřirozeně zkroucené.

Vyvazování

Vyvazováním tvarujeme a upravujeme sklon větví u jehličnanů, a to od podzimu do časného jara. Používáme pevný provázek, který poutáme k dalším silným větvím, kmenu nebo nádobě. Dáváme pozor na to, aby se provázek nezařízl do kůry.

Závaží

Vodným závažím jsou např. rybářská olůvka, která věšíme na větvičky. Mnohdy tak ale požadovaného sklonu větví nedosáhneme.

Drátování

Nejčastěji používaná technika je modelace drátem. Toto opatření je dočasné a musíme dávat pozor, aby se drát nezařízl do kůry, neboť taková poranění se špatně hojí. Ideální drát je měděný nebo hliníkový o síle asi šestiny až třetiny průměru tvarované větve. Ustřihneme ho asi o třetinu delší než je délka větve nebo kmenu. Konec drátu zachytíme za kmen a opatrně navíjíme pod úhlem 45 stupňů na zvolenou větvičku tak, abychom nepoškodili pupeny nebo listy. Postupujeme od spodu nahoru ke koruně a od silnějších konců k slabším. Na opadavých stromech necháme dráty tři až šest měsíců, na stále zelených šest až dvanáct. Poté drátek opačným směrem zase odmotáme nebo ho rozstříháme na malé kousky. Větvička by nyní měla držet požadovaný sklon, v opačném případě postup opakujeme.

Přesazování

Smyslem přesazování bonsají je umožnit prořezaným kořenům vytvoření mladých výhonků. Bonsaj opatrně vyklepneme z misky (tu umyjeme) a přiměřeně zkrátíme nadzemní část rostliny. Poté prohlédneme kořenový systém a odstraníme nemocné i poškozené kořeny, a jestliže nechceme, aby bonsaj příliš rostla, odstřihneme i část kořenů zdravých. Do nádoby dáme vrstvu drenáže z hrubších kamínků, nebo keramzitu a nasypeme na ni trochu substrátu. Na něj rozestřeme kořenový bal a zasypeme ho další zeminou. Lehce přitlačíme, urovnáme a zakryjeme mechem. Čerstvě přesazenou rostlinu raději jen mlžíme, zato často. Že se jí daří dobře, poznáme podle toho, že začne rašit.