Březen je tradičním měsícem pro jarní řez růží. V teplejších oblastech s ním sice můžeme začít již koncem února, ale na sklonku března by měl být jarní řez růží dokončen i v oblastech nejchladnějších. Čistě teoreticky platí, že všechny větve, které nesly v minulé sezoně květy, by měly být odstraněny. Jenže v praxi to tak udělat nejde, protože keř musí mít možnost vytvořit si z větví kostru – a to u všech druhů růží bez výjimky.
Continue reading
Nejdůležitější zásadou při formování scenérie miniaturní krajiny bonsají je držet se co nejvíce přírody. Bonsaje přitahují pozornost zajímavým kmenem a rozmístěním větví. Dále dokonale rozloženými kořeny, barvou kůry a hustou korunou s malými lístky. Někdy dokonce květy či plody. Tvar bonsaje by měl ladit s velikostí pěstební misky, s níž by měl být též výškou i plochou v rovnováze. Pro rozložitější stromky vybereme jednoduché, těžší misky. Pro spíš štíhlé typy jsou vhodnější křehčí nádoby.
Jeden ze sedmi divů antického světa byly tak zvané visuté zahrady královny Semiramis. Historici se shodují na tom, že se jednalo o vysoce složitě terasované pozemky, o rostliny pěstované na sloupech a střechách. Klobouk dolů před starověkými staviteli i zahradníky! Není divu, že to, co z našeho pohledu s omezenými technickými prostředky dokázali, jejich současníci nazvali divem. Terasy, jimiž upravíme svah, nikoho až tak nepřekvapí, ale kaskády můžeme navážkou vytvořit i na zahradách rovných. Okrasná zahrádka se stupni osázenými květinami vypadá vždycky dobře. A jejich široký stupeň kde budeme pít čaj vybudujeme s pevným povrchem.
Čmárání cihlou a hňácání bláta patří k nefalšovaným dětským rozkoším v době, kdy o dospělém významu toho slova nemají ještě zdání. Kultivovanější podobu kreslení po chodníku dají křídy a nosit bláto domů také není ono. Proto jsou věčně populární nejrůznější modelovací hmoty. Domácí formela a křídy jsou pro dětskou kreativitu přínosem.
Continue reading
Bonsaje mají zvláštní půvab i vznešenost a jejich pěstování patří mezi nejkrásnější záliby, které posilují zejména naši trpělivost. Název bonsaj pochází z japonského výrazu, kdy bon znamená mělká miska a sai rostlina. Smyslem tvorby bonsají bylo vytvořit přírodní miniaturní a určitým způsobem idealizované krajiny. Bonsaj lze vytvořit z většiny typů stromů nebo keřů a některé exempláře, zvláště pak v Japonsku, se dožívají až stovek let. Na Wikipedii o nich píší ZDE.
Podle severských ság byl muž stvořen z jasanu a z jilmu žena. Ve starověku byl tento strom symbolem smrti, podle Keltů jsou lidé ze znamení jilmu rozvážní a předvídaví, tvrdošíjní v hledání vlastních cest, ale též dost nadutí. Jilm plní úlohu strážce domu a hospodářství i brány mezi světem lidí a světem andělů. Mezi jeho kořeny (jilm je zván elfím stromem) se vchází do pohádky. Není divu, že úloha, kterou v našich zemích plní majestátní dub, v Anglii často patří jilmu: obědvají pod ním válečníci, sepisují se smlouvy, strom skrývá prchající královny a poskytuje stín vladařům.