Z návštěvy velké vody se nejrychleji vzpamatuje příroda, protože potopy všeho druhu jsou součástí opakujícího se koloběhu života. Tam, kde voda nebyla kontaminovaná, si se vzniklou spouští její až neuvěřitelné životní síly relativně rychle samy poradí. Ale pokud zasáhla naše stavby, je už situace složitější.

Pomineme skutečnost, že některé domy jsme postavili na vyloženě nevhodných místech, že přirozený tok potoků a řek jsme mnohdy ne právě šťastně změnili a také skutečnost, že ani klimatické změny nám nejsou zrovna příznivě nakloněné: neprší sice v průměru víc, ale jinak, prudčeji a často zcela nečekaně.

Příroda tíhne k rovnováze

Ať už musíme řešit škody vzniklé povodně s více méně předvídatelným průběhem a nebo bleskové průtrže mračen, některé věci platí stejně. A je jedno, zda zasáhla trvale obývanou nemovitost a nebo chalupu, kam chceme jezdit za odpočinkem. Rozhodně si při odstraňování škod budeme muset vyhrnout rukávy. Není pravda, že dům prostě sám uschne jako lajntuch na prádelní šňůře. Příroda nám nepomůže – vychýlené misky vah srovná a dům, který jsme ji vnutili, si bez našeho zásahu postupně vezme zpátky.

Čistá voda by byl zázrak

Chalupu nezachráníme, pokud bezprostředně po povodni v poškozeném domě nevytrháme podlahy a neosekáme omítku nad pruh, kterým se úroveň vody na domě podepsala. To platí pro omítky vnější i vnitřní. Pokud se jedná o stavbu na kterou byly použity nepálené cihly (tak zvané vepřovice), musíme je v mokrých zdech vyměnit. Jinak nejspíš domek nezachráníme. Vlhkost vytvořila ideální podmínky pro vznik a růst hub a plísní. Cítíte tu zatuchlinu ve vzduchu? To se hlásí přicházející nemoci a zrádné alergie, o nichž jste dosud neměli ani potuchy. A voda, která do konstrukce stavby pronikla také po cestě spláchla kde co a nejspíš byla bakteriálně silně znečištěna.

Otevřete okna dokořán

Než dům dokonale vyschne, může trvat i rok. Po celou dobu je dobré vysychání usnadnit trvalou výměnou vzduchu, normálně řečeno větráním. Což může být u rekreačních chalup při nenechavosti některých našich spoluobčanů a při zvýšeném výskytu bezdomovců poněkud problematické. V sevřené zástavbě a dobrých sousedských vztazích se lze domluvit s místními nebo podobně postiženými na nějakých hlídkových službách, otevírání oken a podobně. Myslete na to už dopředu a nehádejte se kvůli větvím přesahujícím na váš pozemek nebo podobným prkotinám. Pro toho, kdo rád citáty, klasik praví: „Člověk byl stvořen k vzájemné podpoře!“ (Seneca)

Příkop stáhne vodu a zeď bude dýchat

Staré chalupy měly často značně přesahující střechy, což nebyl prvek nějaké marnivosti našich předků, ale cosi odkoukané z přírody. Vždyť i klobouky různých hub jejich třeň přesahují, chrání tak výtrusy zrající na spodku klobouku a déšť ukotvení nohy v půdě méně ohrožuje hnilobou. Chalupu také chránil sokl a velkými placáky vydlážděný pás kolem stěn. Dnes jde často tráva a zeleň až ke zdi: vyřežte ji, vykopejte ji, spalte ji! Kolem zaplavených stěn, respektive venkovních zdí, je dobré otevřít na čas, než stavba vyschne, odvětrávací rýhy.. Udělejte to určitě, třeba dodatečně, stojí to za to proces to urychlí.

Kvůli trhlinkám na fasádě dům ještě nespadne

Nicméně praskliny mohou signalizovat problém. Poté, co naši chalupu navštívila velká voda a zase odešla, vytvořila v podloží možná dutiny. Také rozmáčený svah se mohl pohnout a klouzat po nepropustném podloží. A nelze vyloučit, že se změnil i režim podzemních vod. Často to jsou věci, kterých si sami ani nevšimneme, ale poruchy na domě je celkem jasně signalizují. Zkušenost praví, že sedání domu v důsledku snížení únosnosti podkladu po potopě může trvat i tři roky. Drobné trhlinky nic moc neznamenají, pokud se jejich prohlubování a větvení samo zastaví. Je to kosmetická vada s kterou si poradíme snadno (o tom píšeme ZDE). Pokud se ale poruchy zvětšují, bude třeba stavbu staticky zabezpečit. Demolice a nová výstavba jsou opravdu až poslední možnost.