Ve starých koupelnách jsme byli tak říkajíc „přivázáni k trubkám“ čili víceméně odsouzeni k dodržení schématu jejího zařízení podle umístění stoupaček a odpadů. Díky předstěnovým instalačním systémům můžeme vést připojovací potrubí o průměru sto deset milimetrů do vzdálenosti až čtyř metrů a pak ho šikovně zakrýt třeba sádrokartonem. Tedy žádné kopání do podlah, žádné drážky ve stěnách. Není to báječné?

Při gruntovní rekonstrukci záchodu nebo přestavbě koupelny je to způsob nejrozumnější – ušetříme jím čas a spoustu nepříjemné práce. Hlavní ale je, že nás systém osvobodí od strnulého dodržení půdorysu těchto místností. V menších bytech sice nepůjdou dělat velká kouzla, protože nové umístění mísy, umyvadla či vany bude představovat nejspíš centimetry, ale díky jím se třeba vejde pračka nebo nějaká další skříňka. Ve velkých koupelnách budeme moct být velkorysejší a přeměnit je v zajímavé relaxační prostory.

Co nakoupíme

Předstěnové systémy bývají obvykle sestaveny z kovové konstrukce, uvnitř které mohou být položeny rozvody pitné vody a trubky pro odvod odpadních vod. Nejdřív samozřejmě musíme odmontovat staré sanitární objekty. Na vybraná místa namontujeme vhodný kovový stojan podle plánku kam co přijde. Radíme si takový plánek načrtnout a s ním se vydat na nákup potřebných dílů. Výrobci běžně nabízejí jednotlivé moduly pro umyvadlo, WC, koupací vanu a sprchu. A protože vpravo a vlevo od těchto dílů se nacházejí různě veliké prázdné prostory, jsou potřeba ještě doplňkové díly – jde hlavně o jednoduché svislé profily, na které přišroubujeme sádrokartonové desky. Měli bychom koupit i dostatek upevňovacích kolejnic na podlahu a na stěnu.

Rozvody a trubky

Pokud chceme k rozvodům teplé a studené vody připojit více rozvodů, potřebujeme dva odpovídající rozdělovače k nimž montujeme krátké odbočky – přívody vody k sanitární technice. Uzavírací kohouty a rozdělovače budou v jedné rozvodné skříňce, kterou zvenčí obložíme dlaždičkami. Pro spojení vanové přípojky a rozdělovače potřebujeme takzvané fitinky s adaptérem, umožňujícím připojení vedení k rozdělovači. Od rozdělovače táhneme rozvody pitné vody v šestnácti milimetrové polyetylénové PE-Xc-trubce. Na odpad použijeme vysoké teplotě dobře odolávající HT-trubky z polypropylénu. Dají se bez problému zasouvat navzájem do sebe. K dostání jsou v různých průměrech – umyvadlo potřebuje průměr čtyřicet milimetrů, kuchyňský odpad padesát, přípojka pračky pětasedmdesát a záchod sto deset milimetrů. Když ale máme v jedné řadě více odpadů, doporučujeme sto desítku a do ní vedoucí padesátkové odtoky a odpovídající odbočky a kolena. Sklon pro bezproblémové odtékání má být dvouprocentní, tedy dva centimetry na metr délky a trubky ústící do ležatého vedení nesmějí být připojeny ve větším úhlu než pětačtyřicet stupňů, přípojky do kolmého vedení mají mít úhel připojení asi osmaosmdesát stupňů.

Jak na to

1. Připravili jsme si potřebný instalační materiál. Pro připojení objímek pro HT-odpadní trubky vyvrtáme v podlaze otvory a zavedeme do nich hmoždinky. Poté objímku závitovým kolíkem zašroubujeme.
2. HT-trubky zavedeme do objímek a pevně utáhneme šrouby na objímkách.
3. HT-trubky lze do sebe jednoduše zasunovat. Trubky jsou vybaveny úsťovým těsněním. Zasuneme je na doraz, uděláme si značku a poté vytáhneme asi o 1 cm.
4. Je-li u rozvodu pitné vody přípojka vystupující ze zdi příliš krátká, použijeme odpovídající distanční kus. Většinou ji můžeme upevnit šestihranným klíčem.
5. Vlastní připojení pro rozdělovač představuje úhlový kus. K utěsnění použijeme teflonovou pásku, kterou navineme na závit. Potom úhlový kus našroubujme do vedení.
6. Na něj našroubujeme rozdělovač a upevníme ho zdvojeným držákem. Na rozdělovač navazují plastové rozvody, které stříháme speciálními kleštěmi.
7. Na PE-Xc-trubku nastrčíme adaptér a našroubujeme k rozvaděči. Na boku nádržky na splachování našroubujeme rohový kus pro přívod vody. Na závit navineme teflonovou pásku. Plastový rozvod nastrčíme do rohového kusu a pak pevně utáhneme matku.
8. Přívody pitné vody pro koupací vanu přišroubujeme k příslušným modulům zezadu.

Na zakrytí použijeme sádrokarton

Pro obkládání hlavních ploch použijeme velké stavební sádrokartonové desky. Práce s nimi je ovšem složitější, než s deskami malého formátu (deskami pro jednoho muže). Zpravidla stačí desky snášející vlhkost a tedy určené do koupelen o síle 12,5 mm. Vyvrtáme do nich děrovkou otvory pro vývody trubek nebo zástrčky. I řezání je jednoduché, použijeme přímočarou pilku. Namontované desky vyspárujeme tmelem, určeným do vlhkých prostor.A pak začneme s obklady. A o to, jak na předstěnový systém jednoduše napojit vanu a závěsné WC si krok za krokem můžete přečíst ZDE.