Podnájemník dřevomorka

dřevomorka

Druhé jméno má jako nějaký mazlíček, ale radost ze soužití s ní mít nebudete. Ani houbaře nepotěší. Dřevomorka domácí (Serpula Lacrymans) totiž klidně sežere krov a střecha vám spadne na hlavu. Rozhlodá trámy a pohřbí strop. A pustí se i do dřevěných stěn, hryzat přitom bude tiše i pod omítkou. To ani červotoč není tak zákeřný, vrže zcela zřetelně v materiálu, když si v něm hloubí cestičky. S dřevomorkou zkáza postupuje tiše, ale nad vší pochybnost zcela neúprosně. Tahle houba totiž celulózu nejen ve dřevě dokonale rozkládá a pokud se k vám nastěhuje, vůbec není snadné se jí zbavit.

Zřejmě nejdokonalejším způsobem léčby konstrukcí napadených dřevomorkou je odstranit je a bez milosti spálit. Co na tom, že se mladé plodnice někdy podobají chutným bílým pýchavkám! Nemějte s nimi smilování, houba ho s dřevem, které se rozhodne sežrat, taky mít nebude.

Rezavý mor

Občas se soudí, že klimatické změny provázené záplavami z přívalových dešťů rozšíření dřevomorky pomáhají. Rozhodně opakovaně zaplavované domy bez dostatečného vysušení ji nabízejí dobré podmínky k uchycení, ovšem dál už tenhle nepřítel vlhkost nepotřebuje. Dokáže si totiž vodu ze dřeva sama vyrobit a dokonce ji na svých plodnicích roní jako slzy. Odtud také její latinský přívlastek – lacrymans totiž znamená slzející. Šíří se vláknitým podhoubím i sporami, které její zprohýbané a boulovité plodnice rezavě pokrývají. Tyto výtrusy rozfouká vítr, ale můžeme je po domě roznosit i my sami na bačkorách.

Začíná jako pavučinka

Dřevomorka domácí způsobuje tak zvanou hnědou hnilobu dřeva. Ovšem stejně je její podhoubí nebezpečné látkám, papíru a všem materiálům, které celulózu obsahují. Známé jsou případy cenných obrazů, k nimž se dřevomorka prokousala stěnou a napadla rám i plátno. Nezvaná návštěva se obvykle začíná roztahovat ve vlhkém sklepě – ovšem stejně nebezpečný je opačný směr – tedy střecha, kterou zatéká. Mezi kameny ve sklepě či na omítce se nejdříve objeví pavučinky, nemusíme si jich ani všimnout, připomínají klasickou plíseň. Jde ale o mycelium dřevokazné houby. Boj s ní bude úporný a lacino také nevyvázneme.

Není vybíravá

Podhoubí dřevomorky je věčné, ale její plodnice jsou jednoleté. Najdeme dřevomorky od léta do podzimu na dřevu v budovách. Venku je nenajde ani nejzdatnější houbař. Nečiní rozdílu v dřevu, které napadne, nezáleží ji na tom, je-li z jehličnanu, listnáče a nebo ze dřeva ovocných stromů. Pokud máme dřevo na uzení (ZDE) nebo na otop či jen do krbu uskladněné ve sklepě, možná jsme si nepřítele přinesli do domu sami. Dřevomorka se šíří nejen zmíněnými rezavými výtrusy, ale právě i podhoubím, které tvoří okrouhlé, až nepravidelné, rozmanitě velké ploché povlaky, měkké, na okraji čistě bílé, ve starších částech našedlé, až šedé.

Kde hledat pomoc

Jak se houba rozrůstá a intenzivně rozkládá dřevo vzniká tolik vody, že se na podhoubí vylučuje v kapkách. Dřevo i ovzduší se tak značně zvlhčuje. A to houbě prospívá. Jakmile se u nás usadí, vhodné prostředí si vlastně už vytváří sama. V krátkém čase zničit vše dřevěné v domě. Řeč o červotoči nebyla náhodná, dřevomorka nepohrdne ani nábytkem. Podle plodnic nebo kousků napadeného dřeva ji bezpečně určí odborníci. Obecně je asi nejznámější adresa Mykologické společnosti se sídlem v Praze 1, Karmelitské ulici 14. Konkrétní postupy co a jak včetně popisu hloubkové injektáže proti houbě najdete na webu Vlastníma rukama (ZDE).

Kam s tím fantem?

Pokud se chcete s houbou vypořádat osobně n(v čemž vám držíme palce), je dobré dodržet následující zásady:

  • S napadeným materiálem rychle ven, co nejdál od domu a hned ho zničit, rozhodně nikde neskladovat.
  • Nepálit ho v kamnech, výtrusy a mycelium s kouřem a sazemi odlétají komínem a jsou znovu rozsévány po okolí – padají na střechu, najdou si neimpregnované trámy a hned mají co žrát.
  • Bezmála ohnivzdorné spory jsou nebezpečné i pokud nám popel upadne na podlahu.
  • S napadeným dřevem likvidujte i zdivo tam, kde se dřeva dotýkalo. Možná už v něm jsou provázky podhoubí. Obzvláště složité je to na místě zhlaví stropních trámů.
  • Co tedy s odstraněnými částmi? Dříve doporučovaná léčba ohněm není jak patrno nejbezpečnější. Vykopejte dál od domu v zemi hlubokou jámu, vše do ní naházejte a nakonec ji zahrňte zeminou. Pokud ale tenhle hrobeček nebude od obydlí dostatečně daleko, dřevomorka si už najde cestu „domů“…