Pro někoho představuje pokus o narýsování rovné čáry téměř nadlidský výkon. Proto dělá věci „podle voka“ a tak to někdy i ve výsledku vypadá. Zedničtí mistři začínající méně důvtipné učně posílali do skladu, aby tam vyfasovali do vodováhy „novou bublinu“. Tomu, kdo na to skočil, to už zůstalo a smáli se mu dokud na špek neskočil další nešťastník. Vodováha je přístroj jednoduchý, nicméně v základním řemeslnickém vybavení nezbytný a i v naší domácí dílně důležitý.

Práce s ní zdá se snadnou. Když je bublina uprostřed měřítka, je dobře, pokud ne, musíme s ní patřičně manipulovat tak dlouho, až kýženou rovinu dosáhneme. Snadné? Ano…, ale zkuste tyto činnosti provádět třeba ze štaflí a na délku celé místnosti. A tak dále. Platí ostatně pro všechny druhy měření, že kromě základní šikovnosti a pečlivosti chce všechno trochu cviku.

Co je libela?

Pokud by nešťastného učedníka poslali do krámu, nejspíš by mu tam prodali nikoliv samotnou bublinu, ale celou libelu, čili vodováhu. Ta bublinková využívá Archimédova zákona, hadicová princip spojených nádob. Bublinkové vodováhy jsou trubičkové (s nimi se setkáme v praxi nejčastěji), které měří v jednom směru a kruhové či krabičkové, jež ukazují odchylku od vodorovného ve všech směrech. Ve stavebnictví se používá pro větší vzdálenosti přesnější hadicová vodováha, tak řečená šlaufka – zjednodušeně dvě kalibrované láhve spojené hadicí, v nichž by hladina měla být na stejné úrovni.

Jakou vodováhu

Když se vodováha poškodí protože s ní třískneme víc, než je zdrávo nebo nám upadne na tvrdou podložku, opravit se nedá. A dědečkovu dřevěnou mohlo zkroutit vlhko a na její přesnost se spolehnout nedá. Musíme tedy koupit novou, přičemž bychom se měli vyhnout levným plastovým hračkám, na nichž by snad jedinou zajímavostí by mohla být cena – kdyby ovšem měřily. Do naší dílničky většinou vystačíme s vodováhou nejprodávanější: mezi šedesáti až osmdesáti centimetry. Nejmrňavější jsou dlouhé asi tři centimetry. Na stavbě uplatníme vodováhy okolo sto osmdesáti centimetrů s magnetem, které na kovové konstrukci nebo zárubních drží samy, takže nemusíme volat Frantu či s nimi složitě zápasit.

Skládací jako tesařský metr

Zednické vodováhy mohou být i třídílné, s libelou v každé části a dlouhé až čtyři metry. Slouží zároveň jako strhávací latě a aby se lépe držely, mají i úchyty. Nejčastěji má vodováha libely dvě – jednu pro vodorovné a druhou pro svislé měření. Protože potisk sklíčka s bublinou je v našich krajích centimetrový, můžeme ji použít i jako praktický příložník nebo měřidlo. Ač působí masivně, nic s vodováhou logicky nezatloukáme ani ji do skříně s nářadím či na ponk neházíme. Je dobré, když jí najdeme klidné místo, kam ji budeme ukládat. Odmění se nám za to bublinou, na níž je spolehnutí…

Může se hodit

Vysoce praktická věcička je úhelník s libelou, protože nám neocenitelnou službu prokáže například při vytýčení roviny pro obklad nebo stavbu příček. Apak máme i speciální vodováhy s více libelami které se liší po stupních od roviny. Oceníme je třeba u podlah, které mají být mírně vyspádované. Vevnitř se to týká třeba koupelny, prádelny a sprchového koutů, venku terasy nebo balkonu. Pravítkem s dvěma posuvnými libelami a označovacími výlisky zase bezproblémově vyznačíme rovinu pro více obrázků najednou.

A ještě historická poznámka

Za toho, kdo si tak dlouho s bublinami hrál až se stal vynálezcem vodováhy je považován Francouz, jistý pan Thévenot který tom později dotáhl na královského knihovníka. Stalo se to za Ludvíka XIV. zřejmě v roce 1660. Rozšíření se však tato jednoduchá, ale šikovná pomůcka dočkala až v osmnáctém století.

Nová doba čili laser

Ani vodováhám se nevyhnul vstup moderních technologií, takže bublinu doplnil laserový paprsek, který označí čáru opravdu jako když střelí. V interiéru je laserový paprsek vodováhy vidět na třicet až šedesát metrů, venku (a když svítí sluníčko) na deset až dvacet metrů. Laser napájí mikrobaterie.

Nicméně: Když vodováha nestačí

Laser je daleko, stěna je dlouhá, vodováha krátká, motouz se prověšuje a práce je na levačku – to pak babo raď! Co dělat? Je to jednoduché, milý Watsone: prostě vodováhu protáhněte rovnou latí. A je to!