Co s džínami, které dosloužily? Už z nich máme různé tašky a vaky a také jsme se se sotva polovičním úspěchem snažili o džínový patschwork. Když náš zrak padl na staré křesílko s ohýbanou kovovou kostrou – typ velmi žádaný kdysi po bruselském Expu v roce 1958 a po padesáti letech znovu objevený designéry jedenadvacátého století – bylo jasné, že to je ono: železo bylo dobré, jen chromování poněkud ošoupané. Odešlo ale zcela čalounění – značně potrhané a celkově ošuntělé. Protože je ale křeslo mimořádně pohodlné, za pokus dát mu nový život to stálo. A při té příležitosti došlo i na sedáky židlí u jídelního stolu.
(2011) *** Naše zkušenost s čalounickými opravami nebyla sice jen teoretická, nicméně s obavami vnímané vyhlídky jak všechno dopadne, jevily se spíše skličující. Není to ale tak složité. Paradoxně více práce nám daly židle, u nichž nešlo jen o potah. Hmota, jimiž byly sedáky vyplněné byla jaksi hrbolatá, místy propadlá – zkrátka posedět se na nich dobře nedalo. Rozhodující bylo, že naštěstí židle měly pevnou a stabilní kostru, a tak jsme do toho šli. Zkusíte to taky?
Oprava sedáků židlí
Nebudeme potřebovat velké množství látky, vypočteme ho změřením šířky sedáku, k níž připočteme výšky po obou stranách a k tomu ještě po 2,5 cm na založení. Spodní část sedáku je pokryta technickým plátnem, aby kryla vycpávku a popruhy. Molitan se v obchodech nabízí v různé síle – vybereme ten nejpevnější. Při připevňování popruhů do rámu napřed přitlučeme tři malé hřebíčky do jedné řady jen s malými mezerami mezi sebou, a až budeme mít upevněné všechny popruhy, přitlučeme do mezer ještě další dva hřebíčky. Takže co budeme potřebovat? Z nářadí kladívko, malý špalík dřeva, nůžky na textil, krejčovský metr, krejčovskou křídu a sponkovačku. Z materiálu čalounické popruhy (pokud nebude možné použít staré), hřebíčky, pevný molitan, polystyrenový vatelín, látku, technické plátno. A kolik? Podle toho, na kolik židlí si troufneme, rozměry potřebného materiálu vynásobíme počtem židlí.
Nové čalounění židle krok za krokem
1. Pokud sedák nejde jednoduše vyjmout, rázně do něj zespodu klepneme. Odstraníme látku. Jsou-li popruhy opotřebované, vyjmeme z trámu čalounění, náplň i popruhy. Vše změříme a vypočítáme množství potřebného materiálu.
2. Na rámu naznačíme střed každého popruhu. Jeho konec připevníme k rámu hřebíčkem. Na protější straně rámu napneme pomocí dřevěného bloku popruh a připevníme jej. Ale popruh ustřihneme o kousek delší, abychom okraj mohli zahnout.
3. Připevníme všechny popruhy vedoucí přes rám jedním směrem a pak připevníme ty kolmé. Propleteme je pod a nad příčnými popruhy a na koncích je přehneme a přitlučeme.
4. Podle rámu ustřihneme potřebný díl molitanu a položíme ho na popruhy. Díl vatelínu by měl být dost dlouhý na to, aby pokryl horní část i strany molitanu – ale už ne rám!
5. Látku střihneme tak, aby přesahovala molitan až na rám a dala se zastrčit 2,5 cm po všech stranách pod něj. Zespoda rámu narýsujeme u zadní části tužkou linku 2,5 cm od okraje a podél ní látku připevníme sponkovačkou.
6. Natáhneme látku k střednímu bodu předního okraje a přisponkujeme, pak od středu ke krajům. Látku stále lehce natahujeme ke stranám a střídavě vpravo a vlevo připevňujeme, skončíme vždy 2,5 cm od rohu.
7. V rozích látku natáhneme ke středu rámu a zajistíme sponkami šikmo k rohům, přebytečnou poskládáme a připevníme, přebytečné části odstřihneme (ale ne moc blízko sponek).
8. Nastřihneme kus technického plátna do velikosti rámu. Okraje složíme dovnitř a přisponkujeme ke spodní části rámu, přičemž sponky mohou být dál od sebe, protože technické plátno vlastně žádnému napětí vystaveno nebude.
Zpátky k džínovému křeslu
Křesla s ohýbanou kovovou kostrou se zpravidla dají snadno demontovat. Nejprve jsme odšroubovali područky a poté rozebrali zbytek křesla. Bylo jasné, že sedací část už potřebovala vyztužit a doplnit vycpávkou. Z džínsů jsme nastříhali pruhy a ty sešili tak, že v horní polovině vznikl pytel rozměrů, odpovídajících šíři křesla, v dolní části ale volný, s přidáním na založení. Opěradlovou část jsme nasoukali na kostru. Sedací část jsme přišili zespodu k původnímu čalounění čalounickou jehlou. Nový potah jsme opatrně nastřihli v místě, kde bude potřeba obě části křesla sešroubovat a křeslo smontovali. Starou látku z područek jsme použili jako střih pro jejich nový potah: džínovinu jsme podložili vlizelínem a malými čalounickými hřebíčky s velkou hlavou ji zespoda přibili k dřevěným područkám. Ty nakonec přišroubujeme zpátky na kostru křesla.