Adventní věnec na dvojí způsob

adventní věnec

Některé zvyky máme tak hluboko pod kůží, že bychom přísahali na jejich tisíciletou neměnnost. Pravda je ovšem často jiná – kapr na štědrovečerním stole, nazdobený stromeček v pokoji ani adventní věnec nemají tradici tak dlouhou, jak by se mohlo zdát. A to navzdory tomu, že kapr patřil v klášterech spravujících rybníky k postní stravě, že už staří Germáni věšeli na oslavu slunovratu své zajatce za vlasy na jedli, a že jméno svatého Štěpána (první svátek vánoční, tedy ten připadající na 25.12.) řecky znamená věnec.

Continue reading

Svátky nosu: vánoční purpura

potpourri

I čichem se zmocňujeme světa a právě Vánoce našemu nosu nadělí přebohatě. Začíná to mýdlem a leštěnkou z přemíry smýčení, následují vesměs libé kuchyňské pachy a končí jehličím, svíčkami, františky a chybět by neměla ani purpura. Svátky jsou festivalů vůní a historie jejich používání k zvýšení naší schopnosti vnímat a prožívat je opravdu starodávná.

Continue reading

Mech na střeše

Na střechy vystupují hvězdáři a slídilové pronikající svými dalekohledy do vesmíru i do soukromí lidí. Kdysi též půdaři, kradoucí ze šňůr sušící se cejchy a lajnuchy. Dnes blázni, zamilovaní romantici a náměsíčníci. Dvakrát do roka by měl ovšem střechu přehlédnout i majitel rodinného domku, alespoň po skončení zimy chatař nebo chalupář. Není to žádná rozkoš (obzvlášť pokud trpíte závratěmi), ale je to nutné. Jednak získáte průběžnou informaci jak na tom střecha je, jednak můžete zasáhnout, protože mech na střeše může „domácím“ připravit pěknou patálii. Mechové chaloupky jsou půvabné jenom v pohádkách.

Continue reading

Halloweenské dýně

Dýně neboli tykev patří k nejstarším užitkovým a kulturním rostlinám lidstva. Znali ji již v antice a dnes prožívá nečekanou renesanci jako chutná zelenina i jako materiál k podzimním dekoracím. Dobře vypadají samotné dýně seskupené u vchodu do domu nebo na schodech. A chceme-li zvýšit jejich dekorativní účinek, můžeme některé z nich proměnit na strašidla tak, že je vyřežeme a dovnitř vložíme svíčku. Vzniknou halloweenské dýně.

Continue reading

Zvrací nám skoro sedmdesátiletá kočka

Co s tím? Lomení rukama ani lamentování není k ničemu, nakonec je třeba vzít papír, houbu, hadr, případně kartáč. A nakonec octovou vodu. Důkaz toho, že kočičí žaludek je citlivější, než bychom u tvora s příslovečnými sedmi (někdy devíti) životy čekali, musíme bez otálení uklidit. Když byla naše kočka ještě kotě, poprvé se význačněji obrátila naruby pod vánočním stromkem. Nebylo to proto, že by náš zpěv koled byl až tak falešný, ale kočkám nepochybně nedělá jehličí dobře a naše zvířátko bylo ještě tak blbé, že to nevědělo.

Continue reading

Stavba týpí (TEEPEE)

Ušili jsme svůj wigwam – týpí a dopravili je na místo táboření. Tím jsme ale neskončili – čeká nás nasekání tyčí a kolíků a potom samotná stavba tohoto originálního indiánského obydlí. Napoprvé to asi nebude nic snadného. Na druhou stranu ale tento stan běžně stavěly dvě Indiánky a práce jim zabrala sotva čtvrt hodiny. Ženy také celé týpí i většinu vnitřního vybavení vyráběly, patřilo to k domácím pracím, kterých se muži neúčastnili, neboť to bylo pod důstojnost bojovníků.

Continue reading

Výroba týpí (TEEPEE)

Prastará indiánská týpí čili wigwamy zažívají znovuobjevení. Na rozdíl od běžných stanů v nich můžeme koukat do ohně, nebo dokonce pod plátěnou střechou vařit jídlo či něco opékat. Do týpí se také vejde mnohem víc lidí a věcí než do klasického stanu. A co je důležité – je v silách průměrně zdatného jedince si týpí ušít i postavit. Tedy jeho menší verzi, která bezesporu nadchne děti. Při táboření v přírodě nebo jen na zahradě za domem.

Continue reading

Vychytávky s vlnovcem

vlnovcem-prasklou-trubku-snadno-nahradite

Vyměnit staré trubky u bojleru nebo převést vývod vody na druhou stranu místnosti – kdo z majitelů domu či bytu tohle někdy neřešil? Jenže se to lépe řekne, než udělá. I když jde o drobnou práci, bez patřičného nářadí ji prostě nezvládnete. A tak nezbývá, než najít šikovného instalatéra a čekat, až na nás v jeho diáři přijde řada.

Continue reading

Vítejte

Tak jsme zase zpátky z prázdnin. Moc jsme si přáli, aby všichni měli léto báječné. Snad tak většině opravdu vyšlo, protože bylo od horka i dešťů pro každého na výběr. Ostatně, co je nám do počasí, když se máme rádi. Léto ale není jen pro lenošení (to spousta z nás ani pořádně neumí), je to také čas, který můžeme vyplnit našimi hobby, ať už jsou jakákoliv. Léto je kouzelník a dokonce dokáže proměnit i věci, které během roku děláme tak nějak automaticky anebo nás dokonce spíš otravují, v jisté dobrodružství. Třeba takové vaření, budovatelské chalupářské aktivity a opravy všeho druhu, zahrada a tvorba a jejím prostřednictvím objevování sebe. Na uvítanou jsme z archivu vyhrabali připomenutí toho, jak vyrobit textilní náramek – ZDE. Dává se jako dárek, ale nikoliv nezbytně k Mikuláši, Vánocům nebo Novému roku. Může totiž být i zajímavou vzpomínkou na léto, prázdniny a dovolenou – vzpomínkou nebo hmatatelným příslibem věcí budoucích. To když se máme, jak už bylo řečeno, rádi.

Koupelna: spárování obkladů

Obklady nejen dobře vypadají, ale usnadňují také úklid a jsou odolné vůči vlhkosti i většině doma používaných chemikálií. Řeč je samozřejmě hlavně o obkladech keramických, čili z nám dobře známých kachliček neboli obkládaček. Výběr barev, vzorů i formátů je skutečně veliký. To se týká i ceny. Ovšem kdo chce sázet na jistotu (skoro), měl by se orientovat na značky osvědčených firem. Tam si zpravidla připlatí. A co je příjemné? Určitě pokládání. Proti dřívějšku je výhodné, že současné kachličky se na podklad v podstatě lepí.

Continue reading

Jak natřít domovní dveře

Dokonale natřené domovní dveře jsou odolné vůči dešti, sněhu i slunečním paprskům. Jak vypadají ty vaše? Jsou okopané, popraskané, zašedlé, a nebo se z nich loupe barva? Nic proti působivé patině, ale pokud se na dveřích čas už stačil podepsat, asi nevypadají zrovna skvěle. Někomu se jistá zdánlivá starobylost líbí. Jenže dveře trpí, materiál postupně degraduje a co má náš domov chránit, bere postupně za své. Hezké venkovní dveře jsou naše vizitka a nátěrem můžeme prodloužit i jejich životnost. A protože to za nás nikdo neudělá, nezbývá, než se dát do práce: natření dveří nakonec přece nemůže být tak obtížné, abychom to nezvládli. 

Continue reading

Pokládání plovoucí podlahy

Dříve používaný spoj jednotlivých segmentů plovoucí podlahy na pero a drážku dnes často najdeme už jen u lacinějších výrobků. To bylo nějakého patlání s lepidlem a práce se stahováním dílů k sobě! Dnes máme situaci o poznání snazší, protože řečený způsob často nahradil zámkový systém zaručující kvalitní, rychlou a jednoduchou pokládku. Nespornou výhodou je i možnost takovou podlahu opačným postupem rozebrat a znovu ji – třeba při rekonstrukcích nebo stěhování, znovu složit. Prostě jen tak klik – klak…

Continue reading

Takové domácí betonování: kolik čeho přidat a jak to zamíchat

Betonovat stropy nemáte-li patřičnou zkušenost způsobem „udělej si sám“ doporučit nelze. Takové velké akce jsou spíš záležitost pro stavební firmu s náležitým technickým dozorem. Ale drobnějších tvůrčích a stavebních činností, rekonstrukcí a úprav při nichž použijeme beton je hodně. Beton je totiž v mnoha ohledech velmi vděčný materiál. Ale umíme s nim zacházet tak, jak se má?

Continue reading

Vážeme kravatu: uzel Kent

Máme to světě trápení s feministkami, které bojují i s tím, co není. Ať už si o kravatách myslíte cokoliv, napadlo by vás, že se podle nich jedná o svým způsobem falický symbol? Na pořádném chlápkovi si dobré kravaty jistě všimnete, jenže ta podle novodobých přemoudřelých „modrých punčoch“ ukazuje kam? Aha – na genitálie kravaťáka. Ženské, kterou jste chtěli dostat, už tím pádem dojde, jak jste v trapné pýše samců vlastně ubozí…

Continue reading

Chalupa po zimním spánku

Před první návštěvou chaty nebo chalupy po zimě jsme plní otázek: Zase nás vykradli? Co všechno sežraly myši? A nenastěhovala se k nám smradlavá kuna? Další série otázek se týká toho, co jsme udělat mohli a neudělali, případně zda jsme objekt zazimovali správně. V opačném případě můžeme totiž – samozřejmě podle toho, jak zlá zima byla – čekat potíže s vodou, topením, větráním…

Continue reading

Inženýrský geolog a o zakládání staveb

Na čem dům stojí do značné míry určuje, jak dlouho bude vůbec stát. Protože stavíme od základů a ty základy musí mít nějaké parametry. A to, jak hluboko do země půjdou a jak silné musí být, záleží na druhu podloží. Samozřejmě jde také o to, abychom nestavěli základy silnější, než musíme, protože je to drahé. Když je ovšem postavíme levněji menší a barák nám v krajním případě spadne, ve výsledku se nám také zatraceně prodraží.

Continue reading

Vážeme kravatu: uzel Manhattan

V našich končinách představuje kravata ozdobný doplněk v určitých kruzích či při některých příležitostech téměř neopominutelný. Jsou ovšem i země, kde mají kravaty, které nesou kruté poselství: tak zvaná „kolumbijská kravata“ měla, jako produkt občanské války, vyděsit protivníka. Fungovala jako odstrašení či výstraha, protože se jednalo o způsob popravy, při němž oběti prořízli hrdlo a vzniklým otvorem její jazyk protáhli.

Continue reading

Vážeme kravatu: uzel Windsor

je to tady: společenská sezona je v plném proudu, nás pozvali na bál a my zápasíme s kravatovým uzlem. Pokud zrovna denně nenosíte manažerskou uniformu, může pro vás představovat byť jen trochu nápaditější zauzlování této pánské mašle pod krkem určitou svízel, protože doba stupidních kravat na gumičce minula. A uzel, který nám zavázal otec či kamarád a který jsme pečlivě na povolené kravatě navlékané přes hlavu úpěnlivě udržovali, vzal časem za své. Co si tedy počít?

Continue reading

Kdo maže, ten jede (nikoliv o korupci, ale o lyžování)

Profíci z bílých svahů mají na mazání lidi. Servismani udělají z lyží blesk, ale tahle odborná péče může přijít i na tisíce za jedno namazání. I my, kteří neholdujeme přímo vrcholovému lyžování, bychom se nicméně měli při péči o své lyže držet jistých pravidel. Kdo totiž lépe namazal, předjede ostatní: potřebuje k tomu naneseným správným voskem minimalizovat tření skluznice na sněhu a pak voskovat tak, aby se mohl dobře odrážet ze zatížené lyže.

Continue reading

Větrohrátky aneb Korouhvičky, vraťte se

Sedlák ani nemusel ze světnice: kouknul z okna a podle toho, kam byl otočený plechový kohout na sousedově střeše věděl, co ho čeká. Protože vítr se v naší kotlině po staletí točil stejně, bylo jasné, který vítr přinese nejspíš mraky – zpravidla ten z jihozápadu, západu a severozápadu – a kdy bude třeba vozit vodu z rybníka, protože s tou ze studny bude třeba zatraceně šetřit (to když foukal severovýchodní, východní a jihovýchodní vítr).

Continue reading