Na čem dům stojí do značné míry určuje, jak dlouho bude vůbec stát. Protože stavíme od základů a ty základy musí mít nějaké parametry. A to, jak hluboko do země půjdou a jak silné musí být, záleží na druhu podloží. Samozřejmě jde také o to, abychom nestavěli základy silnější, než musíme, protože je to drahé. Když je ovšem postavíme levněji menší a barák nám v krajním případě spadne, ve výsledku se nám také zatraceně prodraží.

Ten, kdo nám řekne co a jak, je jako druh jakýsi stavařský kříženec – inženýrský geolog, tedy člověk, vyznajíce se v tom, co geologické podloží pod uvažovanou váhou domu udělá i v tom, jak na něm stavět, aby neudělalo nic. On totiž dům nemusí rovnou spadnout, stačí aby se „hnul“, posunul se či praskla stěna, a už to je malér velmi znepokojivý, k sanaci drahý a v případě uvažovaného prodeje dramaticky snižující cenu objektu.

Poraďte se s odborníkem

Inženýrsko geologický průzkum by měl prostě projektu předcházet, pokud ovšem později nechcete řešit problémy, k nimž vůbec nemuselo dojít. Dokonce vás ten správný člověk může od koupě pozemku odradit či vyzbrojit relevantními argumenty pro jednání o výhodnější ceně. Dodržte pár jednoduchých zásad:

1. Dejte pozor na pozemky, které nelze odvodnit

Nejlépe problém poznáme na konkrétním případu. Vezměte si stavbu rodinného domku. Probíhá hloubení základů. Břidlice není zrovna soudržná a náhle z ní začne vytékat podzemní voda. Stavbyvedoucí navrhne kolem domu obvodovou drenáž vedoucí vodu do sběrné jímky. Protože je pozemek na rovině, museli bychom vodu z jímky nepřetržitě čerpat a odvádět do dešťové kanalizace, což je daleko a po pozemcích, které nám neříkají pane. Poradí proutkař? Navrhl vrtat studnu v místě křížení pramenů pod domem. Stálo to spoustu peněz, ale samozřejmě nepomohlo, protože voda po skále pod dům stékala stále. Drahé řešení, které navrhl stavař, bylo sice lepší, než proutkařovo, ale nejlepší by bylo se s odborníkem poradit ještě před tím, než jsme pozemek s úmyslem postavit na něm domek koupili.

2. A co tepelná čerpadla?

Je to dobrá věc a v době energetických úspor jistě vítaná. V promrzající hlíně se vytvářejí ledové čočky. Led se roztahuje a zvedá základy. V létě zem zase poklesne a to zdivu rozhodně neprospívá, takže praská. Objem mrazem zvyšují i mnohé skalní horniny, doporučuje se proto vrty pro kolektory tepelných čerpadel zřizovat co nejdále od domu a u domu jejich přívodní trubice dobře tepelně izolovat.

3. Pozor i na stromy a kotelny

Jílovitá půda se zase vysycháním smršťuje a na osluněných stranách domu a na nárožích stěny praskají. Pod domem je půda vlhčí, takže základy se rozestupují. Zeď se trhá svisle na výšku či šikmo. Podobně fungují kořeny stromů – dokud ty stojí, cucají vodu, když stromy porazíte, kořeny v zemi zetlí a mohou vytvořit dutiny. Takže na jílu by vzrostlé stromy měly být alespoň sedm metrů od domu. Sklepní kotelna také půdu prohřívá a tak vám nejspíš inženýrský geolog poradí právě zde základy založit hlouběji.

4. Jak zasypat stavební jámu

Když vám zdi podmáčí voda a také vám teče do sklepa, nemusí to být náhle se objevivší pramen spodní vody. S trochou nadsázky si za to někdy stavebníci mohou sami. To když byla stavební jáma mizerně odvodněná. V jílu a jílových horninách je jáma jako nádoba, z které dešťová voda nemá kudy odtéct. Proto prostor mezi stěnou jámy a stěnou domu musí být zasypáván po tenkých vrstvách a každá z nich dobře zhutněna. Dno jámy by mělo být opatřené obvodovou drenáží s odtokem. Prostor jámy nelze rozhodně jen tak zahrnout a uplácat lopatou: to je rychlé, ale na nic a ještě to smrdí pěkně mokrým průšvihem.

Pomůže i u soudu

Průzkum inženýrského geologa průšvihům předejde. Dohlédne na stavbu, drenáž, základovou spáru i hutnění při zásypu. A tam, kde potíže průběžně vzniknou, může najít jejich správné řešení. Průzkum ve vztahu k tomu, jakým nákladům může zabránit, ani není drahý. Z výsledného dokumentu by měla být zřejmá použitá metodika průzkumu, typy zemin na budoucím staveništi a jeho inženýrsko-geologický stav, radonové riziko a hydrogeologické poměry. Poslouží jako důležitý podklad pro rozhodnutí zda koupit či nekoupit, stavět či nestavět a pokud ano, i pro projektanta (a, nedej bože, může pomoct i při reklamacích či dokonce případných soudních sporech).