Profíci z bílých svahů mají na mazání lidi. Servismani udělají z lyží blesk, ale tahle odborná péče může přijít i na tisíce za jedno namazání. I my, kteří neholdujeme přímo vrcholovému lyžování, bychom se nicméně měli při péči o své lyže držet jistých pravidel. Kdo totiž lépe namazal, předjede ostatní: potřebuje k tomu naneseným správným voskem minimalizovat tření skluznice na sněhu a pak voskovat tak, aby se mohl dobře odrážet ze zatížené lyže.

Před sezonou musíme lyže přebrousit jemným šmirglem na rovném (to je důležité!) hranolku. Brousíme podélně od špice ve směru jízdy. Skluznice ale nejdřív umyjeme a pokud jsme je poškrábali na kamenech nebo štěrku, vezmeme vrypy nejdřív hrubším papírem. Přebroušené běžky napustíme parafinem, pak použijeme speciální běžecké nebo sjezdařské vosky. Ty lepší jsou dražší, ale zase déle vydrží. Voskem skluznici cikcak počmáráme a pak žehličkou zahladíme. Její teplota má vosk dobře rozpouštět, ale nepřepalovat ho, protože tím bychom mohli lyže nevratně poškodit. A navíc to dost smrdí… Když se všechen vosk na skluznici vpije, přidáme ho a znovu zažehlíme. Hluboké rýhy, které nešlo sbrousit, můžeme voskem zakapat.

Anatomie“ prkýnek

Nejdřív lyže připravíme mimo voskovou komoru. Odrazová zóna závodních i běžných lyží je překvapivě stejná – pětašedesát až pětasedmdesát centimetrů. A co je ta vosková komora? Jedná se o část lyže pod botou, tedy v jejím vyhnutí. Vosk na skluznici zažehlíme, a aby vrstvička byla stejnoměrná, přeleštíme ji kartáčem s krátkými štětinami. Lyžařští maniaci nakonec použijí dámskou punčochu namočenou ve vlažné vodě, což není lékařsky dosud nepopsaná sexuální úchylka, ale nejlepší způsob, jak docílit skutečně sklovitého povrchu. Základní mazání uděláme doma nebo v lyžárně. Mazání voskové komory si ale necháme až na svah nebo před tím, než se postavíme do stopy. A tady už budeme reagovat na konkrétní přírodní podmínky.

Vosky a klistry

Na mokrý sníh, firn, ale také ledovku, tuhé vosky často nezabírají a měli bychom použít klistry čili vosky tekuté, které jinak používáme i na čerstvý mokrý sníh. Pokud je sníh moc lepivý, tuhý vosk musíme překrýt tvrdší vrstvou, když špatně zvolíme klistr, prostě domažeme měkčí. Barevné pořadí těchto prostředků je od zmrzlého sněhu po ten „nejteplejší“ zelená, modrá, fialová a červená. Odstraňovat z vosků a klistrů původní obal je hloupé, protože základní údaje o tom co je nač bývá totiž právě na nich. A machři vždy doporučují držet se jedné značky a mezi sebou výrobky nekombinovat a nijak je nerozněžňuje ani vynález mazadel ve spreji, která prý trochu pomohou, ale výborných jízdních vlastností se s nimi dosáhnout nedá. Mazací komora pro klistry je kratší než pro tuhé vosky, ale dává se jich víc – rovnoměrně a přímo z tuby. Nastojato si pak lyži opřeme patkou o špičku boty, bokem natočíme a vzdálenější půlku skluznice roztíráme palcem, bližší malíkovou hranou a někdy stačí bříškem palce. V případě kombinace více druhů musíme vosky do sebe dobře vetřít.

U lyží je dobré si to umět vyžehlit

Každý ví, že vosk teplem měkne. A naopak. Starší žehličkou pracujeme oběma směry. Teplotu kontrolujeme raději dřív, než později, protože jakmile se začne z lyží kouřit, vosk se už pálí. Klistry necháme zatuhnout při venkovní teplotě, že vypadají jako glazura, na kterou pak můžeme nanést další vrstvy tekutého či tuhého vosku. Smývač vosků radí odborníci vynechat – nový klistr stejně na čerstvě umytou skluznici nechytá. Vosky ani klistr nesmí přijít do žlábku ani přesahovat na bok lyží. Když je pod nulou, tuhne vosk rychleji, než ho stačíme roztírat a musíme ho nahřát přímo na skluznici nejlépe horkovzdušnou pistolí. Pozor ale, snadno můžeme spálit skluznici (a nebo ruku, – a s puchýři v dlani se móóóc špatně lyžuje).

Co je dobré vozit sebou

Určitě roli papírových utěrek a kovovou škrabku. Přes výše řečené i smývač se hodí. Také Indulona na ruce: když mažete víc párů najednou, čistěte si průběžně ruce ve smývači a Indulonou je namažte až po vyzkoušení lyží na sněhu, aby se nedopatřením krém nedostal na skluznici. Tuhé vosky mažte ve slabých vrstvách, které přeleštěte korkem – takže korek též. Klistry z tuby nanášíme stromečkem, tedy tahy od středu ke kraji skluznice asi co dva centimetry, a na jejich rozetření v ose lyží bychom měli být vybaveni plastovou stěrkou. Všechny tuby pořádně zavírejte, mohly by vytéct. A vyplatí se před cestou domů alespoň nahrubo mazání stáhnout z lyží před jejich uložením do vaku, protože v teple vosky a hlavně klistry povolí a zapatlají všechno na hony kolem.

Co, kdy a kam namazat

Přestože správné mazání je velká alchymie vyžadující odježděné kilometry a dlouhodobou praxi, přinášíme orientační návod kdy a co použít. Na hrubý pytel, hrubou záplatu, na hrubší sníh, tvrdší vosk (a logicky při vlhkém vzduchu, měkčí vosk). Sníh „přefoukaný“ – tedy nesený větrem, je pomalejší. V lese bývá při ochlazení tepleji a také naopak. Jiný sníh je na sluníčku a jiný pod mrakem. Vosky vybíráme podle teploty povrchu sněhu i vzduchu ve stopě, tedy asi pět centimetrů nad sněhem. Když za jízdy začnou lyže klouzat, domažeme měkčím voskem. A když se na ně sníh lepí, oškrábeme je a naneseme tvrdší vosk. A když příjde echt Sibiř? Ve velkém mraze nejsou lyžařské výkony zdravé a navíc nám lyže stejně moc nepojedou.

Zkusme to shrnout

• V teplotě nad pět stupňů použijeme na padající sníh žlutý klistr, na nový žlutý a stříbrný, na starý stříbrný a červený a na firn červený.
• V teplotě nad tři stupně na padající a nový červený a žlutý, na starý jemnozrnný fialový stříbrný a na firn červený klistr.
• V teplotě těsně nad nulou v prvním a druhém případě červený, v třetím fialový, na firn a též na zledovatělý povrch fialový a stříbrný.
• Kolem nuly mažeme fialovým a bílým, na starý sníh, firn a ledovou krustu jen fialovým.
• V teplotě do minus dvou na padající i ležící prašan odborníci radí fialový klistr, na starý sníh, firn a ledovici modrý a fialový klistr.
• poúprzi minus dvěma a pěti stupni mažeme vždycky namodro a v teplotách ještě nižších na padající a relativně nový prašan zeleně, na starý sníh modře i zeleně a na hrubozrnný firn a ledovku modrý klistr (jenže pozor, ne všichni výrobci se už na uvedených barvách shodli).