Když skončí sezona zahradních párty a grilování, bude lépe to, co jsme celé léto úspěšně odkládali „na zejtra“, konečně udělat. Žádné „zejtra“ totiž nebude. Bude zima. A pokud nejsme tak trochu šílení a nebo recesisté, po venkovním grilu do jara ani nevzdechneme. Výmluva, že mastnota a spáleniny gril celkem solidně zakonzervují, je lichá. Řečeno poněkud drsně, leč popravdě – kdo po sobě před zimou neuklidí, je prase. Bude ovšem nejspíš pramálo těch, kteří se do téhle práce pohrnou.

Po pravdě řečeno, nostalgii přinášející podzimní mlhy znamenají pro zahradní párty poslední zvonění. Víc než vůně masa od sousedů nám chřípí dráždí kouř ze spalovaného listí. Komu by se ostatně chtělo v čekání na voňavé sousto drkotat zuby? Jako fór to jistě možné je, ale k línému klábosení s rodinou či přáteli už nepříliš.

Ulepený gril

Skoro žádnou práci se „zazimováním“ grilu nebude mít ten, kdo ho čistil průběžně tak, jak se to dělat má, ale skupina, která si pohodu po zahradní párty nekomplikuje nějakým velkým čištěním a vychází z toho, že při příštím užití očistný oheň celou práci udělá za nás, je také početná. Nicméně naše úvahy vedoucí k výmluvě, že „se to příště stejně vopálí“, jsou liché. Jedy a kancerogeny ze spálenin se dostanou do jídla, pokazí chuť a špína se na grilu jen ještě víc navrství. Co jsme tedy nedělali během sezony, učiňme alespoň v jejím závěru. Protože se ovšem nejsnáze gril čistí ještě teplý, berte následující řádky jako výzvu k poslednímu sezonnímu grilování.

V čase vinobraní

Stylová je podzimní úprava masa marinovaného ve víně. Orientační množství je jeden šálek marinády na kilogram masa. Z červeného vína (na zvěřinu, vepřové a hovězí) použijeme na půl druhé deci vína, lžíci olivového oleje, lžičku cukru. Z koření dáme bobkový list, jeden rozdrcený hřebíček, barevný pepř a nové koření, nasekanou cibuli a dva stroužky česneku utřeného se solí. Na marinádu ze suchého bílého vína (drůbež, opět hovězí, ryby) přidáváme ocet, lžičku medu, stroužek rozdrceného česneku, snítku tymiánu, bílý pepř, bobkový list a nakrájenou cibuli a mrkev. Maso marinujeme v chladu, nejlépe zatížené, po dobu nejméně dvanácti hodin, zvěřinu déle, ryby kratšeji.

Klasika – dřevěné uhlí

Z grilu voní nejen připravované maso a zelenina, ale také dřevo proměněné v milířích na dřevěné uhlí, které žhne a skoro nekouří. Středem našeho zájmu dnes budou právě grily na dřevěné uhlí, které patří mezi nejrozšířenější. Obecně není ani jejich průběžná údržba složitá, protože základ je v tom, že před i po každém grilování je třeba je vypálit. Jak? Tak dlouho, dokud se z grilu nepřestane kouřit.

Očista ve třech bodech

1. Rošt nebo rožeň v zahradním krbu hned, jak ho opustí připravované maso, zasuňte do ohniště a nechte v něm vyžíhat. Zbytky jídla na nich zuhelnatí a snadno je pak odstraníte suchým drátěným kartáčem, větší nebo houževnatější zbytky špachtlí. Což platí i pro kovové vidlice k opékání buřtů, které po takovémto vyžíhání stačí otřít o trávu. Topeniště nečistěte, mastnota v něm shoří sama během grilování.
2. Vychladlý rošt pak přejeďte speciálním kartáčem. Což se týká i mastných fleků a očouzených míst na víku přenosného grilu, které otřete houbou. Existují na to speciální prostředky, ale obecně stačí voda, jar a už od starověku osvědčený desinfekční prostředek, jehož cena nás nezabije – totiž ocet. Čistý rošt nebo grilovací desku jemňounce potřete olejem. Ten konzervuje proti vzdušné vlhkosti a také se při příštím grilování maso bude méně na rošt chytat.
3. Z topeniště vymeťte zbytky dřevěného uhlí a popel. Pak prostor vytřete vlhkým hadříkem. Menší grily uložte někam pod střechu, velká kovová zahradní monstra přikryjte plachtou, protože budou celou zimu vystavena i extrémním atmosférickým vlivům počasí, které jim mohou zkrátit životnost. Přehnané balení grilů neplatí pro kryté letní kuchyně, protože co když vás z plezíru napadne (jak jsme psali výše) na zahradě si připravit biftek ač zima proklatě poleze za nehty.

Co nabízejí v krámě

Je pravda, že na generální posezónní očistu kouřem a tukem upatlaného grilu většinou houbička nestačí, ale asi je zbytečné, aby se gril leskl jako – však vy už víte. Navíc ani ty nejdražší čisticí prostředky připečené a zaschlé kusy jídel neodstraní samy od sebe, ač se nám to reklama snaží namluvit. Prodává se několik druhů gelů, které nečistoty na roštu (ale též na jiných znečištěných částech grilu, lávového kamene či jiné pečící plochy) změkčí, protože spolehlivě proniknou do struktury zuhelnatělých nečistot. Důležitější než tato chemie je ale speciální kartáč na čištění grilu. Proti obvyklým kartáčům je o hodně a zbytečně dražší, ale je opatřen i škrabkou. Drsnou práci vydrží opakovaně lépe, než kartáč běžný.

Jde to i s octem

Rošt můžeme omýt v myčce – riskujeme ovšem porušení jeho ochranné vrstvy. Lépe je to udělat ručně. Všechno na chvíli potřeme vodou s kapkou jaru a s octem. Větší kusy připáleného masa a spálený tuk změknou a celkem snadno je odškrábneme nožem. Nerez úpravy nebo teflon samozřejmě ne a nedrhneme je ani drátěnkami či hrubými kartáči. Nakonec všechno omyjeme houbou namočeným v octové vodě a otřeme suchým hadříkem. Před sezonou pak gril jenom prohlédneme a voňavé sedánky kolem roštu zase mohou začít.