Dřív se říkalo, že kdo šetří, má za tři. Tak jednoduchá aritmetika to sice není, protože záleží na celé řadě komplikovanými vztahy provázaných  dalších dat, ale jasné je, že žádný bohatý jen tak nerozhazuje (svoje) peníze. Plýtvání čímkoliv je obecně zhoubné a i malé úspory mohou v součtu dát sumu, která nás překvapí. Odpověď na otázku, zda lépe je ji mít, či nemít, bude zřejmá. V domácnosti je míst, kde ušetřit lze, spousta:  v průměrné domácnosti dnes prý spotřebujeme asi pětasedmdesát gigajoulů energií. Můžeme toto číslo snížit bez investic, jen změnou chování?

Ze statistiky získané hodnoty naší energetické spotřeby připadá prý v průměru na praní prádla 2,7 a jeho žehlení 0,8 procenta. Málo? Odpověď najdete, pokud vezmete loňské účty, přičtete aktuální zdražení (ano, už zase!), a odečtete předpokládanou částku, k níž můžete dojít při změně stereotypů svého chování. To, zda se vám začít dělat běžné věci jinak vyplatí, je pak už jen na vašem úsudku – a nemusíte zrovna hned propadat ekologickému praní mýdlovými ořechy, či shánět valchu .

Praní

Statisticky průměrná česká rodina používá automatickou pračku čtyřikrát týdně. Při vyprání čtyř až pěti kilogramů prádla spotřebuje sedmdesát až 100 litrů vody (ta taky zdražila – a ne málo) a jednu až dvě kilowatthodiny. Týdně je to při současných cenách částka v řádu pár desetikorun. To vypadá docela směšně, ale promítnuto do roční spotřeby to znamená 1,9 GJ čili 529 kilowatthodin a 22 000 litrů vody. A tady je dobré si připomenout, že na výrobu jednoho gigajoulu je třeba buď třiceti krychlových metrů zemního plynu, nebo sedmdesáti tří kilogramů hnědého či čtyřiceti kilo černého uhlí.

• Spotřebu samozřejmě ovlivňuje především typ pračky – v těch moderních je spotřeba vody snížena do čtyřiceti litrů a elektřiny do necelé kilowatthodiny.
• Tak zvaný „úsporný režim“ nebo naplnění pračky sotva zpola velké snížení nákladů neznamená – pračka spotřebuje vody a energie téměř stejné množství. Měli bychom si praní zorganizovat tak, aby kapacita pračky byla vždy plně využita.
• Omezením teploty nic nepokazíme. S výjimkou ložního prádla většinou stačí teplota šedesát stupňů. Její snížení z devadesáti na šedesát můžeme ušetřit až čtvrtinu použité energie. A s novými pracími prostředky (nejsou ovšem levné) spoustu prádla dobře zvládneme i na čtyřicet.
• S tím samozřejmě souvisí i volba pracích prostředků (viz výše). Když si dobře přečtete jednotlivé návody k použití, zjistíte, že rozdíl v dávkování i teplota, doporučená k optimálnímu účinku, je někdy hodně rozdílná. Obecně lze paradoxně říci, že použitím dražších prášků můžete ušetřit.
• Tam, kde máte možnost vybrat si z různých sazeb elektřiny, přesuňte velké prádlo do doby platnosti nejnižší sazby – tzv. nočního proudu.
• Pamatujte na to, že sušičkou prádla dobře vyřešíte krizové situace časové tísně nebo sušení prádla v malém bytě v zimním období – ovšem za cenu značné spotřeby elektřiny. Nejlepší sušičkou je slunce a vítr.

Žehlení

1. Průměrná česká domácnost týdně „prožehlí“ tři až čtyři hodiny. Pokud budeme počítat s příkonem žehličky jednu kilowatthodinu, snadno spočítáme, nač nás tato nemilovaná činnost vyjde za rok: bude to 0,6 gigajoulu čili sto šestašedesát kilowatthodin krát aktuální cena, kterou po nás náš dodavatel elektřiny chce.
2. Už při nákupu tkanin preferujte ty, které mají nežehlivou úpravu.
3. Ušetřit lze užíváním nových typů žehliček: prostudujte si proto důkladně návod k použití nebo energetický štítek. Na tržištích můžete narazit na výrobky levné, ale často nejen energeticky náročné, ale přímo nebezpečné.
4. Napařovací žehličky významně spotřebu elektřiny snižují, protože víc energie spotřebujete při žehlení přesušeného prádla, proto babky dřív prádlo ze šňůry kropily. Nezdá se to, ale při optimální vlhkosti ušetříte elektřiny až čtyřicet procent.
5. Peníze investované do prachobyčejných kolíčků se vám rychle vrátí – přes šňůru ledabyle přehozené prádlo nebo prádlo po vyschnutí příliš pečlivě složené zvyšuje spotřebu při žehlení o deset až dvacet procent.
6. Na jemné tkaniny, které jste si nechali na konec, použijte zbytkové teplo žehličky po jejím vypnutí. Můžete tak ušetřit až čtvrtinu spotřebované elektřiny.
7. Pokud vás zajímá rozdíl v spotřebě energie čtyř kilogramů prádla činí u žehlení půl a při mandlování až jednu kilowatthodinu.

Dvanáct do tuctu

Dodržení tuctu předchozích rad bychom měli u praní ušetřit deset až patnáct procent spotřebované energie, a při žehlení dokonce dvacet až třicet procent. Pokud by průměr měl představovat polovinu, přičemž na ekonomy pravidelně zveřejňovaný průměrný plat rozhodně ani polovina obyvatel nedosahuje, bychom ani tato zdánlivě malá čísla úspor neměli nechat bez zřetele.