Vášně včelích králů

Včela sbírá nektar z pampelišky, foto med

Když se řekne pilný jako včela, znamená to, že jedna bzučící proužkovaná dělnice navštíví při svých cestách za květním pylem a medovicí během jedné minuty deset květů. V úlu, kde sběr proměňuje na med a vosk, vyloučí najednou osm voskových šupinek vážících 1,5 mg. Na kilogram vosku je jich potřeba asi pět milionů. A kvůli kilu medu uletí včela 280 000 kilometrů. Jak jsme si možná zapamatovali ze zeměpisu znamená to, že sedmkrát obletí naši matičku zemi kolem rovníku. Není to všechno úžasné? A co vášně včelích králů?

Continue reading

Rostliny a ryby v jezírku

Mít bazén na koupání a mít jezírko s rybičkami naplňuje u řady majitelů rodinného bydlení a chalupářů do značné míry jejich představu štěstí na zahradě.
Zahradní jezírko, foto med

Mít bazén na koupání a také mít rostliny a ryby v jezírku naplňuje u řady majitelů rodinného bydlení a chalupářů do značné míry jejich představu štěstí na zahradě. Variantu „dva v jednom“ se ovšem daří naplnit nejobtížněji. Ono i ve volné přírodě průzračnou vodu nacházíme jen zřídka – a to pak v ní jsou nejspíš rozpuštěny minerály, a jak známo, v chomutovském kouzelném Kamencovém jezeře toho opravdu moc nežije. A okrasné jezírko? Smiřme se s tím, že tento úžasný šperk naší zahrady s rybičkami a vegetací nejspíš křišťálově průzračné nebude.

Continue reading

Když jezírko potřebuje pomoc

Co dělat, když jezírko potřebuje pomoc? Velká vodní plocha se o sebe zpravidla postará. Malou vypustíme, vyčistíme a hotovo.
Jezírko s potůčkem v tvarované okrasné zahradě, foto med

Co dělat, když jezírko potřebuje pomoc? Velká vodní plocha se o sebe zpravidla postará. Malou vypustíme, vyčistíme a hotovo. Ale okrasné jezírko tak říkající nejobvyklejší, s bahenními rostlinami a rybkami, by měl napájet zdroj tekoucí čisté vody. Protože na potůček nemá každý štěstí (ostatně co to je za štěstí, když v bláznivém počasí nás stále častěji pronásledují přívalové deště a ty i z roztomilé zurčící stružky dovedou v mžiku udělat proud, který vyrazí dveře od chalupy), musíme často použít technické řešení: ne zrovna nejlevnější vodu z vodovodu a její nucený oběh přes filtr. Pak jen doplňujeme, co se vybryndalo a nebo odpařilo.

Continue reading

Včely a med

Včelí úly ve tvaru medvěda a skřátků
Včely a med, foto med

Říká se, že čím je kojencům mléko, tím je starcům med. Když se dětem prořezávají zoubky a jsou protivné, med také pomůže. Lžičkou medu totiž snížíme hladinu fosforu v krvi a tím otupíme vnímání bolesti. My přece jen odrostlejší bychom si po medu měli vždy vyčistit zuby. Med vytváří v ústech prostředí mimořádně milé zubnímu kazu. Včely a med patří k sobě. Kdybychom přepočetli na člověka výživný dopad a hormonální účinky mateří kašičky, kterou vedle vosku a medu včely produkují, žasli bychom. Kašičkou včely krmí královnu. Žena by se po takové stravě měla dožít 2500 roků a denně přitom porodit patnáct dětí…

Continue reading

V proužkovaném trikotu – včelařství

barevné včelí úly
V proužkovaném trikotu – včelařství, foto med

Historii lidské práce se včelami dokládá pravěká skalní kresba v Pavoučí jeskyni u španělské Valencie, stará nejméně patnáct tisíc let. Znázorňuje ženu, vybírající z dutiny stromu med. Tou drzou krádeží rozčílené včely nad vetřelkyní krouží. Před pěti tisíci lety přišli obyvatelé Středního východu s nápadem nabídnout včelám v proužkovaném trikotu – včelařství jako obydlí hliněné hrnce. A staří Egypťané s takovými úly dokonce kočovali: jak po proudu Nilu postupně rozkvétaly medonosné rostliny, měly včely v úlech na lodích zajištěnu snůšku a včelaři, kteří v městech v nilské deltě med nakonec prodali, zase zisk.

Continue reading

Práce na zahradě – červenec

Sklizeň malin na zahradě
Continue reading

Bazalka – svěcená voda, pizza i kloktadlo

bazalka

Bazalka (Occimum basilicum) lidově bazalika, pravděpodobně pochází z Indie, kde se jí dostalo takové úcty, že se na ni prý přísahalo i u soudu. Velmi si jí cenili Peršané, a Egypťané ji používali k balzamování – bazalkové věnce se našly i v pyramidách. Protože prý rostla v okolí Kristova hrobu, u ortodoxních církví slouží k přípravě svěcené vody.

Continue reading

Rozmarýn – z mořské rosy zrozený

rozmarýn

Podle naších lidových písniček není tak úplně jasné, jakého je tenhle keřík vlastně rodu, protože se v nich zpívá o rozmarýnu i o rozmarýně. Každopádně doma je ve Středomoří, a to jak na severoafrickém pobřeží, tak na stráních Korsiky a též u Jadranu. Jmenujeme oblasti, z nichž se složení silic jediného botanického druhu (Rosmarinus officinalis) od sebe poněkud liší.

Continue reading

ZÁZVOR – chvála palčivosti

Neoddělitelně patří k indické a čínské kuchyni, ale i v Evropě je znám od pradávna, protože se dobře přepravuje a nekazí se. Podle všeho pochází z jižní Číny, kde ho jedí nejméně tři tisíce let. Féničané ho rozšířili na Blízký východ, s kupeckými loděmi Benátčanů a arabskými karavanami pak zázvor pokračoval ve vítězné cestě na západ. Znali ho ale už Egypťané, Řekové i Římané. Na černý kontinet ho přivezli Portugalci, do Jižní Ameriky Španělé. Už ve středověkých evropských kuchyních prý byl zcela běžný. První zmínky o zázvoru jsou v Čechách ze 13. století: prodával se sušený nebo kandovaný. Stal se také nedílnou a příjemnou součástí jinak spíše fádní anglické kuchyně.

Continue reading

Mistr malíř a bonsaje

Malíř Kacušika Hokusai (ZDE), syn výrobce zrcadel narozený roku 1760  v Edu (dnešním Tokiu), proslul i jako dřevorytec, který výrazným způsobem zasáhl do vývoje japonského umění, ale svým dílem ovlivnil evropské impresionisty i Ameriku. Jeho záběr byl široký: nesčetněkrát maloval horu Fudži, květiny, zvířata, typické krajinomalby, pornografii blízké erotické obrázky, předchůdce současných komiksů i cykly zachycující smyslnost a prchavý bezstarostný čas hampejzů a čajoven. Byl pilný a vytvořil prý na třicet tisíc ilustrací a barevných tisků. Asi nejznámější je jeho Velká vlna (chybně někdy nazývaná Tsunami). Rozhodně to byl osobitý umělec s mimořádně širokým záběrem.  Nás ovšem z Hokusaiovy tvorby zajímá kapitola Malíř a bonsaje – především její vliv na způsob tvarování těchto miniaturních dřevin.

Continue reading

Práce na zahradě – červen

Většinu namáhavé a piplavé práce, jako je setí, sázení, přepichování a protrhávání již máme hotovou, tak můžeme v časném létě sem tam zvednout hlavu a radovat se z krásy zahrady. Mrazíky sice již nehrozí, ale protože dny jsou v červnu nejdelší, rostou i nároky zahradních rostlin na výživu a vláhu. V této době je zeleň listů i trávníků nejsvěžejší a toho bychom si měli před spalujícími vedry užít.

Continue reading

Proti mšicím můžete bojovat jak přirozenými, tak chemickými prostředky

mšice

Každý pěstitel, který se těší na bohatou úrodu či krásné květy pokojových i venkovních rostlin již určitě zažil situaci, kdy rostliny začaly zdánlivě bez důvodu slábnout a chřadnout. Na stoncích či listech se totiž usadil nepatrný, ale osudový škůdce – mšice. Jedná se sice o nenápadný a drobný druh hmyzu, mšice však dokáží způsobit velké škody.

(2015) *** Pokud se objeví, je potřeba připravit se na dlouhotrvající boj – mšice se mohou vyskytovat všude, a navíc jsou velice vytrvalé. Proto je důležitá častá a pravidelná kontrola rostlin. V počátku napadení si budete stačit s biologicky šetrnými prostředky, při větším rozšíření pak musí nastoupit chemie.

Jak a kde najdete mšice

postřikovačJedinou prevencí proti výskytu mšic je důsledná kontrola a včasný postřik. Jednotlivé mšice je obtížné postřehnout, naštěstí se sdružují do skupin, které jsou lehce viditelné. Mšice se velice rychle množí, je tedy potřeba zakročit včas. Setkat se můžete s mnoha druhy mšic, všechny mají těla hruškovitého tvaru a mohou dorůstat do velikosti až 3 mm. Vyskytují se takřka na všech rostlinách jak v interiéru, tak v exteriéru. Mšice si vždy dokáží vybrat vhodnou rostlinu, většinou začínají s těmi, které jsou nějakým způsobem oslabené, a pak se šíří na jejich okolí. Na rostlinách také přežijí zimní období a na jaře se znovu v plné síle a počtu pustí do pustošení.

Poznat mšici je jednoduché

Většina mšic patří k polokřídlému hmyzu. Barvu těla mohou během života měnit, většinou bývají v odstínech žluté až po hnědou. Zabarvení je ovlivněno okolní teplotou, měsícem výskytu a množstvím mšic ve shluku. Jsou vybaveny tykadly, která mohou být dlouhá skoro jako polovina těla mšice. Jsou to parazité řazení ke škodlivým živočichům. V našich podmínkách se vyskytuje přes 800 druhů mšic. Mšice produkují 6 až 16 generací v jednom období. Pokud je škůdců příliš velký počet, mohou se vyskytnout okřídlení jedinci, kteří zajistí přesídlení na další rostliny.

Poškození rostliny mšicemi je viditelné

mšice na ibiškuKdyž mšice napadnou rostlinu, začnou z ní vysávat šťávu, a tak ji oslabí. Rostlina nemá dostatek živin, její listy ztrácejí barvu, začnou se kroutit, uvadat a později opadávají. Často bývají postiženy i pupeny rostlin, které se nedostatečně vyvíjejí a zasychají. Mšice vylučují sladkou medovici, která láká další živočichy, především mravence, a vytváří na spodní straně listů tmavý povlak. Podle množství mravenců na rostlině lze také poznat, že se na rostlině vyskytují mšice. Ty jsou i přenašečkami chorob, například virových.

Jak zajistit účinnou ochranu proti mšicím

Je několik možností, jak se proti mšicím bránit. Preventivní postřik je poměrně účinný, jeho však potřeba provést na všech rostlinách, což by bez správných pomůcek bylo namáhavé. Určitě se vyplatí pořídit si postřikovač, výběr modelu závisí na počtu rostlin nebo rozlohy plochy, kterou chcete ošetřit. Ekologickou možností je využití přirozených nepřátel mšic, ke kterým patří slunéčko sedmitečné, zlatoočky nebo škvoři. Vytvořte na zahradě úkryt, kde tito predátoři přezimují, a ve kterém je po likvidaci mšic budete moci odsunout, aby se sami nepustili do rostlin.

I chemická ochrana může být přírodní

Pokud požadujte vysokou úspěšnost, budete muset použít některý z chemických přípravků. Ty uplatníte i v případě, že jste nezasáhli včas a vaše rostliny jsou zasaženy větším množstvím mšic. Nejste-li příznivci chemie, sáhněte po přípravcích na přírodním základě. Budete-li ošetřovat větší plochy, určitě si pořiďte přenosný postřikovač, pro ošetření pokojových rostlin stačí ruční postřikovač. Dbejte vždy na bezpečnost, nezapomeňte, že v obytných místnostech se pohybují děti nebo domácí zvířata. Pomoci mohou i lepivé štítky nebo různé výluhy z tabáku, rýmovníku, kopřiv či levandule. Účinné jsou i postřiky olejovými, mýdlovými nebo jarovými roztoky.

Květináče s mozaikou

Snad každý v dětství skládal obrázky z kamínků, a kdo by to chtěl popřít, nejspíš si své období nevinnosti pořádně nepamatuje. My si uděláme mozaikový květináč. Mozaika je zřejmě jen o málo mladší než civilizované lidstvo. Znali ji v Sumeru i staří Egypťané. Dokonalost jí dali v Řecku, kde ji skládali z kamenů stejné asi centimetrové velikosti řezaných do čtverců a trojúhelníků. Tato tesarae (kostičková) technika se dál rozvinula v Říši římské. Nejen v hlavním městě, ale ve všech svých provincích mozaikou (opus musivum) Římané osazovali podlahy a vytvářeli z ní nástěnné obrazy.

Continue reading

Malé mšice – velký problém

Druhů mšic je spousta a tak můžeme vlastně mluvit o štěstí, protože ze známých tří tisíc druhů nám tady ve střední Evropě škodí JEN necelá čtvrtina. Víceméně „mšicíprosté“ jsou tropy. Rod je to jak patrno již na pohled různorodý, některé mšice mají lysé tělo, jiné jsou chlupaté, velké zpravidla od jednoho do tří milimetrů. Tykadla měří asi jako polovina těla. Žijí v koloniích. Nejčastěji jsou zelené barvy, dále ovšem i černé, hnědé, bílé, žluté, červené či oranžové. A existují dokonce i dvoubarevné potvory.

Continue reading

ŠŤOVÍK – když už kyselé, tak pořádně!

šťovík na louce

Nenápadná rostlina, do které by leckdo ani nekopl, jeden čas aspirovala na úlohu energetického spasitele, pak zase svět měla chránit před hladem. Její osobitou chuť zná každé dítě zvyklé žvýkat různá stébla a listy – je kyselá, až se z toho mhouří oči. Nevysloužila si žádnou slávu v lidové magii. Kdysi ji používali ranhojiči a v omezené míře nacházela uplatnění v naší kuchyni, kde se ze spousty existujících druhů používá jen šťovík kyselý (obecný) a nebo šťovík menší – ten první roste hlavně na vlhčích lukách a v příkopech, ten druhý na sušších mezích či ve vřesovištích.

Continue reading

Zahradní skříň

Rozkvetlé mrňavé zahrádky v koloniích jsou pro mnohé z nás azylem klidu a ostrovem blaženosti. Kam ale se všemi těmi pytli se substráty, s hnojivy a osivem, s postřiky a jedy, lískami, bednami, bedničkami a květináči, bez nichž všechna ta krása pod našima rukama prostě nevznikne? A nářadí – jak to udělat, abychom stále něco nehledali a o něco nezakopávali? Pro toho, komu už nezbývá místo v zahradním domku nebo aspoň kůlničce (či své vášni holduje jen na balkoně) skoro drama… Vyrobíme si zahradní skříň.

Continue reading

ČESNEK – nepraktické příběhy a praktické rady

česnek

Spousta lidí i v naší racionální době věří na upíry. A  spousta lidí nemá ráda česnek. Nicméně protože mast proti upírům k mazáním prsou se prý skládala z vepřového sádla, špíny sebrané mezi prsty nohou, smůly, slin a dětských výkalů, bylo obranné užití česneku přece jen méně odporné. A tak se věšely jeho svazky v bytech, nebo paličky či jen stroužky nosily ve váčku na těle.

Continue reading

Barevný déšť čili Vistárie, štědřenec a akát

fialové květy popínavé rostliny Vistárie
Vistárie, foto med

Dnes si představíme trojnásobný deštíček přepůvabných květů v bohatých hroznech. Budou to popínavka, keř a strom vzájemně spřízněné, totiž soukmenovci z čeledi bobovitých a taky původem cizinci, kteří v naší přírodě nalezli zalíbení, takže se v některých případech nestydíme mluvit dokonce o invazivních druzích. Akát je z Mexika, zlatý déšť pochází z jihu Evropy, přešel Alpy a snadno u nás zplaňuje, a vistárie rodem z Číny (jiný druh zase z Ameriky) se v Česku objevila až kolem roku 1913. Všechny tři jsou krásné, ale pozor – jejich toxicita může být nebezpečná.

Continue reading

Napršelo a už lezou – slimáci

Není to radostný pokřik houbařů natěšených z pořádného hřibobraní, je to zoufalý hlas ze zahrad. Opanovali je neobvyklí slimáci. Cizokrajná náplava. Prostě invaze.  Krajinou se totiž ozývá mlaskání nenasytných slizounů, rozlezlých po všem, co jde sežrat. Jazyky hrbolatými jako rašple strouhají nejen zeleninu, ale pustoší už i květinové záhony, trnité růže nevyjímaje.  Slimáci jsou pohroma, kterou nedokáží jako pochoutku zpracovat ani kuchyňsky mimořádně vynalézaví Francouzi. Bohužel boj s plzáky se zdá být marný, ale bez něj by tihle rezaví hnusáci nejspíš zaplavili svět.

Continue reading

Janovec metlatý – problematická léčivka

 janovec metlatý

Když dostane tmavý borovicový les zářivě žlutý krejzlík, znamená to, že na jeho okrajích a na pasekách rozkvetl janovec (Cytisus scoparius). Nepříliš pohledné zelené pruty rostoucí na prosluněné písečné půdě a tak trochu připomínající košťata se rozdrnčí pilnou prací včel. V barevných kultivarech jim zdobíme naše zahrady, ale ve volné přírodě ho najdeme zpravidla ve větších porostech – a to je pak teprve krása. Nejúžasnější janovcová krajina se nám nabídla tam nahoře, na nejsevernějším polském mysu Rozewie (o tamním majáku více píšeme ZDE), na úbočích písečných roklí ústících svou křivolakou cestu v moři. Mezi zlatými keři se tam pasou ojedinělé kusy černobílých krav, to je prostě paráda. U nás janovec kvete v květnu a červnu, na severu přesahuje jeho „zlaté období“ někdy i do července.

Continue reading