Nosíte v peněžence lístek máty? Pověrčiví Angličané prý ano, to proto, aby nezůstali bez peněz. Jméno rostliny prý souvisí s pověstí o starořeckém milostném trojúhelníku, na jehož vrcholech stáli vládce podsvětí Hádes, jeho žena Persefona a nymfa Minthó. Aby ji uchránil před žárlivými scénami proměnil Hádes milenku v nenápadnou rostlinu ne nepodobnou kopřivě.

(2012) *** Římané párou z máty léčili migrény a jejich filosofové nosili na hlavách čerstvé mátové věnce, protože Plinius tvrdil, že povzbuzují myšlení. Egypťané ji používali při balzamování a Židé jejími listy vysypávali podlahu synagog. Od středověku, kdy ji doporučoval Avicenna, má i uplatnění v magii:  z živlů je přiřčena Vzduchu a jinak Venuši. Pomáhá nám najít ztracený klid, v čaji slouží koncentraci před meditacemi.

Není máta jako máta

Rostlina zřejmě pochází z východní Asie, odkud se půl druhého tisíciletí před našim letopočtem dostala do Egypta, kde o ní máme zprávy z hrobky z Karnaku. Ta ovšem s mátou, kterou dnes užíváme, má společného málo, protože nejrůznější druhy se mezi sebou ochotně samovolně kříží. Máta peprná (Mentha piperita) tak vznikla asi před 350 lety v Anglii zřejmě z máty vodní a máty zelené. Poznáme ji snadno podle chuti – divoká máta na jazyku trochu štípe, zatímco máta peprná charakteristicky chladí. Druhů je ovšem spousta, liší se tvarem, barvou i chutí – máta marocká, korsická, citronová i jablečná…

Roste skoro sama

Můžeme sbírat mátu rostoucí divoce, ale chuťovou jistotu budeme mít u pěstovaných rostlin, pokud budeme květy hned odstřihávat, podaří se nám zabránit nežádoucímu křížení, stejně je totiž lepší množit mátu řízky a odnožemi. Rostlina je vysoká až kolem tři čtvrtě metru. Stonky jsou čtyřhranné a mají fialové vybarvení, květy světle růžové nebo fialkové. Je to trvalka. Máta obsahuje siličnaté látky za něž vděčí její typické aroma a chuť. Nejdůležitější složkou je menthol, i když mnohé další silice charakteristickou vůni mátových lístků spoluvytvářejí. Nechybí ani třísloviny. Vyžaduje půdy hlinitopísčité až hlinité, humózní, s dostatečnou zásobou vody, takže v společném truhlíku s typickým středomořským kořením se jí dařit nemusí. Plné slunce ale miluje.

Pěstování a sklizeň

Mátu rozmnožujeme vegetativním způsobem, rozdělujeme starší rostliny na více trsů s několika výhony a oddenky, ale je možné také zakořeňovat pouze menší části stonků s oddenkem. Důležitá je příprava záhonu, odplevelení a vyhnojení. Jenom ne hnojem, ale za rozleželý kompost bude vděčná. Příliš dusíku ji nesvědčí, ale bude dobře, když mátě pravidelně přilepšíme některým plným hnojivem s obsahem všech základních živin. Ohrožuje ji především houba, rez mátová, která na listech vytváří hnědé skvrny. Napadené rostlině zpravidla není pomoci a nezbývá, než ji spálit. V předjaří mátu seřízneme a odstraníme zaschlé části výhonů. Sbíráme listy nebo celé mladší výhonky jen co začne nakvétat, ideálně  před polednem. Sušíme nejlépe průvanem v tmavých prostorách, správně usušená nať se drolí a při ohybu praská, jen tak zůstane droga aromatická.

Radost v kuchyni

Čerstvou mátu přidáváme vcelku hojně do různých míchaných zeleninových, ale i ovocných salátů. V menším množství ji lze použít do nádivek k zvěřině i rolád z různých mas. Nezvyklá, ale dobrá je na rybách a jako osobitá a chutná dekorace talíře. Čistá mátová silice (olej) se používá v likérnictví, při výrobě cukrovinek nebo do zmrzliny. V letním období je velmi osvěžující jemně nasekaná do míchaných nápojů– kdo by neznal dnes tak módní mojito? Už v antice bylo společensky na pováženou, když z bohatých patricijek už dopoledne táhlo víno, a tak Římanky vylepšovaly svůj dech kousáním lístků máty a nebo kuliček z nich. My na to dnes máme peprmintové žvýkačky a zubní pasty, což už je vlastně další kapitola.

Ze zelené lékárny

Účinky máty jsou dezinfekční. Také podporuje tvorbu žluči a tím napomáhá trávení, což užíváme hlavně v kuchyni. Zmírňuje nadýmání a uvolňuje křeče v žaludku i ve střevech. Pomáhá i při nachlazení, rýmě a kašli. Čaj z ní nesladíme. Siličnaté páry můžeme také inhalovat, mají výborné uvolňující a dezinfekční efekty. A můžeme se v mátě i koupat, protože dobré věci v ní obsažené zklidňují a omezují různé kožní ekzémy.

Zahrádka za oknem

Nejlépe bude mátě samotné, a to i s ohledem na její případné spolubydlící v truhlíku, protože není to kytka skromná a dobře odnožuje, takže pěstební nádoba jí bude po jedné sezoně nejspíš plná. Jak již řečeno – netrápíme ji suchem, ale pozor na zmíněné houbové onemocnění, jemuž přemíra vlhkosti svědčí. Zejména v létě je dobré mít pár svěžích lístků vždycky po ruce – zvláště je-li v dosahu něco ledové tříště a rum, abychom byli styloví nejlépe kubánský, nikoliv však nezbytně!