Bazalka (Occimum basilicum) lidově bazalika, pravděpodobně pochází z Indie, kde se jí dostalo takové úcty, že se na ni prý přísahalo i u soudu. Velmi si jí cenili Peršané, a Egypťané ji používali k balzamování – bazalkové věnce se našly i v pyramidách. Protože prý rostla v okolí Kristova hrobu, u ortodoxních církví slouží k přípravě svěcené vody.
(2015) *** Basileus znamená řecky král a jako na královskou by na bazalku jistě mohli přísahat kuchaři. Nabízí totiž výjimečnou chuť a nezaměnitelnou vůni, ostatně v Německu a Francii se silice z ní zmocnili i voňavkáři. Některé odrůdy mohou překvapivě vonět po citronu , perníku či skořici. Za časů nedostatku během poslední války se mleté listy pod názvem „německé koření“ nabízely jako kuchyňská náhražka. Bazalka u nás vzácně i zplaňuje, z Afriky a nebo Mexika však známe i víceletou bazalku, kterou můžeme zkusit pěstovat v přenosných nádobách.
Roste jako z vody
Na zahradě by měla bazalka obsadit slunné místo s půdou lehčí a dobře propustnou. Takže kde máme půdu těžkou a hlinitou, vysadíme ji do svahu, odkud voda odteče: bazalka by totiž měla mít vláhy dost, ale nesmí zase ve vodě stát. Nezaléváme ji zvečera, protože by mohla ztratit listy. Semínka můžeme vysévat od půle března do konce dubna do květináčů a po „zmrzlých“ přepíchneme sazenice na záhony asi 25 cm od sebe. Pokud se ovšem nechceme piplat se setbou, jež zabírá spoustu místa a konec konců je vždy ve výsledku nejistá, koupíme vzešlé sazenice. Bazalka se nejen na pizze, ale i na záhonu dobře snáší s rajčaty, s nimiž má podobné požadavky na živiny i vláhu, jinak není nijak náročná a vydrží nám až do prvního mrazu. Tip na zimu – koncem léta můžeme rostlinky vyrýt a přesadit do menších květináčů. Světla by měla mít bazalka i v zimním období dost a teplo do patnácti stupňů, takže pokud zrovna nemrzne, bude jí dobře i v kuchyni mezi okny. Při troše štěstí ji budeme moct používat až do jara. Bazalka prodávaná mimo její přirozené vegetační období v supermarketu sice hezky vypadá, většinou však dlouho nevydrží a rozhodně bývá méně aromatická.
Uštipujeme lístečky
Pro voňavé vaření bazalku neřežeme těsně nad zemí, příliš dlouho by totiž trvalo, než by znovu obrazila. V kuchyni používáme pouze snítky a listy. Květy (jsou i odrůdy dekorativní, u nichž co následuje samozřejmě nepraktikujeme) včas vyštipujeme, takže bylinka se dobře rozkošatí. Těsně před květem je navíc nejvoňavější. Trháme buď jednotlivé větší a vyvinutější lístky, nebo celé mladé výhonky. Pokud tak budeme činit pravidelně, budou stonky jemné a nebudeme se muset v kuchyni trápit odstraňováním silnějších stopek se sklonem k dřevnatění. Víte, že v nejznámější pizze Margareta vedle červených rajčat a bílé mozarelly zastupuje bazalka zelenou z italské trikolory? Alespoň bez pár jejich lístků si tenhle slaný koláč lze jen těžko představit. Přidává se i do zapékaných těstovin, brambor, k ochucování polévek, zeleninových a míchaných salátů, nakládaných sýrů i na maso. Pozor ale: ve větším množství je velmi aromatická, což ne každý dobře snáší (tepelnou úpravou o část vůně přijde). Lístky používáme celé nebo nasekané či rozdrcené v hmoždíři.Pokud ji necháme například v salátech proležet, její vliv zesílí. Ne každému pak vyhovuje.
Jak bazalku uchovat
Nejlepší je samozřejmě bylina čerstvá a při troše šikovnosti ji skutečně můžeme využívat celý rok. V letním čase hojnosti přebytky sklizně usušíme rychle ve stínu při teplotách do 35 °C, protože ale sušená voní méně, je asi lepší bazalku jemně nasekat a pak zmrazit. Zmrazit lze i jednotlivé snítky natřené olejem. Lístky můžeme také oprat, nechat okapat, nasekat a pak smíchat ve skleněné lahvi s dobrým olivovým olejem, jemuž bazalka odevzdá svou nezaměnitelnou vůni.
Bylinková lékárna
Nemusíme se hned kroutit v žaludeční křeči, dost nepříjemný je i pocit přeplněnosti, které nám může jídlo způsobit. Bazalka nejen pod nos voní a na jazyku chutná, ale vydatně pomáhá i žaludeční činnosti, omezuje například nepříjemné nadýmání. Naši předkové například po vydatném jídle pili vinný odvar z jejich listů. Komu je vína škoda, nechť použije bílý krabičák. Bazalka usnadňuje dále odhleňování a působí protizánětlivě a mírně antibioticky – například na podrážděná a opruzená místa, záněty a nebo těžko se hojící rány můžeme zkusit šťávu z čerstvé bazalky jako obklad. Používá se proti nespavosti, vyčerpání i depresím v jídle i jako nálev. V ústech léčí afty. Lze ji dvakrát týdně přidat do zklidňujících koupelí a na slabé srdce je prý dobré dýchat páry vařící se bazalky.
Zahrádka za oknem
Bazalku můžeme úspěšně pěstovat v truhlíku, ideální je kulatá keříčková forma COMPACT s drobnými zelenými lístky nebo odrůda SIAM QUEEN s lesklými tužšími listy a tmavě fialovými květy. Na okně, jak věděly už naše prababičky, bude bazalka zároveň působit coby přirozený repelent a účinně odhánět mouchy. Zaléváme ji rozumně, ale rozhodně by nikdy neměla zcela vyschnout.