Většinu namáhavé a piplavé práce, jako je setí, sázení, přepichování a protrhávání již máme hotovou, tak můžeme v časném létě sem tam zvednout hlavu a radovat se z krásy zahrady. Mrazíky sice již nehrozí, ale protože dny jsou v červnu nejdelší, rostou i nároky zahradních rostlin na výživu a vláhu. V této době je zeleň listů i trávníků nejsvěžejší a toho bychom si měli před spalujícími vedry užít.

 (2011) ***  Už i většina skeptiků připouští, že vedle cyklických změn které vedly k vzniku takových forem života, jaký nás obklopuje, katastrof kosmických rozměrů, vymírání druhů a jejich transformace, se o to, že se zbláznilo počasí, svým dílem též účastní člověk. Sucha jsou delší a deště prudší, vítr divočejší a zimy jednou tak a příště jinak. Na zahradě bychom v červnu měli hlídat hlavně správnou míru vody. Pokud bude v tomto směru příroda skoupá, měli bychom ji rostlinám dodat, a kde to v případě spalujícího žáru jde, je přistínit.

Sklizeň

• Z ovocných druhů dozrávají jahody, třešně a rybíz, začíná angrešt.
• Sklízíme kedlubny, ředkvičky, salát, hrášek, první karotku.
• Sbíráme právě kvetoucí léčivky, jako je bez černý, lípa, akát a levandule.
• Seřežeme první výhony meduňky a máty, znovu obrostou a zesílí.

Stromy a keře

• U jádrovin začíná propad plůdků, což není žádná vada, ale jedná se o samoregulaci násady, kterou si stromy zajišťují optimální poměr mezi listovou plochou a výnosem. Již bez odkladu ošetřujeme plůdek proti strupovitosti přípravkem s dlouhou ochrannou lhůtou.
• Preventivně postřikujeme ovocné stromy proti padlí, strupovitosti a rzi hruškové.
• Postřiky aplikujeme i proti pilatce, která způsobuje červivost jablek, hrušek a švestek. Stříkáme i proti obaleči jabloňovému.
• Na kmeny stromů upevníme lepové pásy, které zabrání mravencům vynášet na strom mšice, a dalším škůdcům vylézt do koruny.

Okrasná zahrada

• Ze země vybíráme cibule odkvetlých tulipánů, narcisů a dalších na jaře kvetoucích cibulovin. Dobře je osušíme a uskladníme.
• Ještě sázíme další trvalky a květiny kvetoucí pozdě v létě až na podzim.
• Rostliny pravidelně zavlažujeme, ale nepřeléváme. Do každé zálivky přidáváme slabé dusíkaté hnojivo.
• Růže a další popínavé rostliny upevňujeme ke konstrukci.
• Kaly (Zantedeschia aethiopica), které kvetly ve skleníku, vysadíme do zahrady nebo je zde uložíme v květináči na stinné místo, aby si přes léto odpočinuly.
• Vysadíme hlízy begonií a jejich zakořeněné kořenové řízky z dubna na zahradu i do pěstebních nádob.
• Vysadíme fuchsie do pěstebních nádob a již je dále nezaštipujeme.
• Hrachory během horka postřikujte vodou, nejlépe dešťovou, a to pozdě večer nebo brzy ráno.
• Většina rostlin ve skleníku nebo za oknem potřebuje stínit. Skleníky navíc musíme větrat.
• Posečenou trávu kompostujeme nebo ji použijeme na mulčování rostlin.
• Jestliže za horka zežloutne nebo zhnědne trávník v důsledku nedostatku vláhy, zůstane po zbytek léta vyprahlý. Jakmile však nastanou podzimní deště, rychle se opět zazelená.
• Hřišťový trávník sečeme na výšku tří centimetrů, okrasné trávníky na dva centimetry, v období sucha raději nastavíme sekačku o něco výš.

Užitková zahrada

• Rostlinám nejlépe vyhovuje týdenní hnojení zálivkou. Nižší koncentrace hnojiv lépe vyhovuje jemnému kořenovému vlášení. Nehrozí blokáda při příjmu živin kořeny, ani popálení listů při kropení.
• Po začátku tvorby plodů snížíme příjem dusíkatých látek a zvýšíme obsah draslíku, abychom zlepšili kvalitu i chuť plodů.
• Okolo Medarda (8. 6.) začíná období, kdy mohou být naše brambory a rajčata napadeny plísní bramborovou (Phytophthora infestans). Napadené rostliny je nutné ošetřit celé, i povrch půdy pod nimi. Listy postřikujeme z obou stran.
• Zahradní odpad před uložením do kompostu odkládáme do provizorních sil. Vrstvu vždy po 20 cm posypeme 100 g dusíkatého vápna.