Proč zrovna vyvýšený záhon

Posted on 2019/10/09 by nh

V prvním roce rozkládající se zbytky zvyšují teplotu půdy až o osm stupňů a to dělá zelenině dobře. — Vyvýšené záhony, foto med

Pro člověka jemuž jdou ruce dozadu není na významnější zahradní práce vhodná doba nikdy: v zimě, to dá rozum, cokoliv dělat nelze, na jaře je půda dlouho promrzlá, v létě je horko a na podzim furt prší… A když neplatí jedno, najde se druhé, třeba že štípou mouchy. Větší dřina nám ale má budoucí práci usnadnit. Proč zrovna vyvýšený záhon? Protože nabízí lepší pěstební podmínky a navíc se dobře pleje. Nevěřte „ekologickým“ vyznáním lenochů, že příroda si vždycky nejlíp poradí sama.

Continue reading →

Kopečky, terasy a zídky

Posted on 2019/10/08 by nh

Terasování zahrady ve svahu — Zahrada ve svahu, foto Petr Gyárfás

Pro jednoho představuje zahrada produkční plochu. Druhému je místem aktivního sportovního vyžití. A třetí? Pro něj může být prostorem pro snění. A když se všechny tři zájmy sejdou v jedné rodině (a nebo ještě další – řekněme potřeba vyčlenit místo pro hraní a zábavy dětí) a nabízí-li nám zahrada větší prostor, můžeme zóny zahrady od sebe opticky oddělit. Použijeme živé ploty, drobné zahradní stavby, kopečky, terasy a zídky. Modelaci terénu a nebo jeho terasování vyžaduje i svažitý pozemek. Tam by nám ze záhonů při každém dešti zemina i s tím, co jsme do ní zasadili, z kopce utíkala.

Continue reading →

Jak zabít králíka

Posted on 2019/10/07 by nh

Zabít králíka není žádné potěšení, ale není ani nic složitého — Králík, foto archiv

Pokud jsme se rozhodli pro chov králíků, nevystačíme s pravidelnou péčí o ně a případným mazlením chlupatých a ušatých oblin s chvějícími se čumáčky a s velkýma očima. Aby se králík změnil v zdravý a chutný obsah talíře na našem stole, musíme ho zabít. Tak to prostě je. Filozofické rozjímání na téma násilného zbavení života zvířete definovaného jako součást potravinového řetězce odložte až na dobu po obědě. Zabít králíka není žádné potěšení, ale není ani nic složitého, a pokud se tak stane odborně a rychle, ani to nepředstavuje akt, jenž by měl nějak zatížit vaše svědomí.

Continue reading →

Pravičáčtí švábi a co s nimi

Posted on 2019/10/06 by nh

škůdci švábi jsou aktivní ve dne, ale ti, co se rozhodli žít s námi, v noci — Švábi, foto med

Časopis o chování hmyzu Journal of Insects Behavior se rozepsal o pokusech s americkým švábem, který měl na vybranou jakou cestou se vydat ke zdroji vanilkové vůně ve dvou skleněných trubicích. V sedmapadesáti procentech případů se vydal vpravo. Protože i švábi mají mozek, dokazuje to prý, že jejich hmat a čich kontroluje pravá hemisféra. Převažující vliv na řízení organismu jednou polovinou mozku se nazývá lateralizace. Bylo by však zjednodušující ztotožňovat bažení hnusného hmyzu po vanilce s jeho celkovou politickou orientací. Takové hrátky jsou povoleny jen lidem.

Continue reading →

Chléb náš vezdejší (9): středomořský marhoul

Posted on 2019/10/05 by nh

Náš Benešov a naše Nadelhota měly takového rázovitého pekaře, jakým byl Jan Marhoul z útlého románu Vladislava Vančury. Poctivé dříče s rukama po lokty od těsta a s moukou šedivým obočím najdeme jistě i v zemi vlašské či ve Francii. Jenže jejich chleba chutná jinak. Na jih od Alp si prostě potrpí především na chléb bělejší a vonící po jejich. Jako louky pod piniemi, cypřiši a různými trnovníky. Kapou si na tenhle „boží dar“ olivový olej a dobře k němu šmakuje víno. Zkusit si udělat takový středomořský chléb láká určitě každého, kdo má domácí pekařinu jako hobby. Postup je možná trochu neobvyklý, ale v podstatě snadný.

Continue reading →

Den draka

Posted on 2019/10/04 by nh

pouštění draka, foto med — Dítě s drakem, foto med

Záznamy o dracích máme z dávné Říše Středu, kde je pouštěli k zastrašení nepřátel, rozhánění ptáků na polích anebo proti bouřkám, ale dost možná si s nimi hráli již dřív ostrované z dnešní Indonésie. Nicméně za vynálezce draků někteří označují filosofy (hle k čemu může být dobrá filosofie!) Mistry Moziho a Lu Bana. Materiálem na jejich draky byly bambus a hedvábí. Kromě náboženských účelů používali Číňané draky k měření vzdáleností, zkoumání síly a směru větru i k předávání zpráv. První Den draka z papíru je poprvé popsán roku 549.

Continue reading →

Zazimování bazénu, utopený krtek a podobné radosti

Posted on 2019/10/03 by nh

Ptáci, kteří mají jinou perspektivu koukání na náš svět než my, pokud nejsme zrovna balonisty nebo polétavci na rogallu, se v posledních letech nestačí divit tomu, kolik modrých oček (ale i tvarů velmi roztodivných) kolem rodinných domů, chat i chalup vyrostlo. Kdo nemá bazén, jako by ani nebyl. Ale kdo nemá bazén, nemá ani starosti, co s ním v zimě. Takže dnes něco o zazimování bazénu!

Continue reading →

Když zlobí játra, čili chvála na OSTROPESTŘEC

Posted on 2019/10/02 by nh

Mít rád svá játra je to samé, jako mít rád sám sebe. Nikoliv coby Narcis či samožer, ale jako člověk, jenž je rád na světě a svou tělesnou schránku nerozmazluje, ale stará se o ni – právnickou řečí – s péčí správného hospodáře. Játra nám totiž čistí krev a když to nemohou dělat pořádně, protože jsou plná nejrůznějšího svinstva, zežloutneme jak citron. A to je přitom opravdu asi to úplně nejmenší, co se nám může stát. Nápravu případného neutěšeného stavu jater může přinést bylina ostropestřec mariánský. Continue reading →

Co s houbami, které zbyly

Posted on 2019/10/01 by nh

Nebudou to zřejmě žádné úžasné exempláře, těmi jsme se už vytahovali v práci i v hospodě a jejich fotkami otravovali na sociálních sítích kdekoho. Pak jsme snědli, co jsme mohli, něco usušili, naložili a vykvasili na východní způsob. Z tuhých hub jako je třeba lošák, krásnoporka nebo choroš oříš můžeme udělat houbový prášek. Houby na tenko nakrájíme a dobře usušíme. Sušené je umeleme, nebo utlučeme v hmoždíři. Pokud jsme si pro výraznější aroma nasušili i mladý pestřec, trochu ho na prášek utřeme a s ním i černý pepř, nové koření a sušenou celerovou nať a to zamícháme k rozdrceným houbám.

Continue reading →

Práce na zahradě – říjen

Posted on 2019/09/30 by nh

V říjnu ukončujeme sklizeň a pomalu se připravujeme na zimu. Mnohé rostliny nebo jejich cibule potřebují toto období přečkat na nějakém bezmrazém, světlém a suchém místě. Říjen na zahradě je ale i obdobím výsadeb okrasných keřů, růží, ovocných i okrasných stromů a trvalek, neboť stále mají dost času, aby do zimy pevně zakořenily.

Continue reading →

Dá se zauzlovat přání do náramku?

Posted on 2019/09/29 by nh

Tkané náramky z bavlnek nosily nejprve „květinové děti“, které si libovaly ve všem strakatém, jednoduchém a na dotyk příjemném. Jak době hipíků odzvonilo, pozapomnělo se i na tuto jednoduchou techniku původem snad v indiánských kulturách Střední a Jižní Ameriky. Vracejí se ale nejen dobří holubi, ale i jiné dobré věci. Zájem o etnické odlišnosti, jednoduchost zpracování, nenáročnost na materiál a pracovní nástroje a vysoká dekorativnost způsobily, že bavlnkové tkané náramky zdobí i generace dětí a vnuků „mániček“ let šedesátých (a často si říkají, co že to vymysleli za úžasnou novinku).

Continue reading →

České buchty nejen Honza rád

Posted on 2019/09/28 by nh

České buchty mají sice díky pohádkám v erbu lenost, ale spravedlivé to není. Uhníst klasickým způsobem správné těsto trochu práce dá. Naštěstí tuhle fázi za nás udělá domácí pekárna. Důležitá jsou i náplně do buchet. Pár osvědčených receptů na ně dále najdete. Protože se neliší od náplní koláčů, koláčků a rolád, mohou být užitečné nejen tam, kdo mají doma Jendu, tedy Janka čili Honzíčka.

Continue reading →

Vržou mi dveře

Posted on 2019/09/26 by nh

… a ani v barabizně rodiny Adamsů nevržou tak působivě. Na co rádi koukáme v bedně, nebo zvuky šimrající celkem příjemně naši fantazii na dovolené či o prázdninách, v běžném životě brzy začne lézt na nervy. Takže JENOM vržou dveře? Vrzání ztíží možnost soustředění stejně, jako věčně opakovaná věta vrtající do mozku: „Kdy už s tím konečně něco uděláš?“ Dveře oddělují i spojují, a jenom záleží na tom, zda jsou zavřené, otevřené, kdo chce ven, kdo dovnitř a na které jejich straně vlastně stojíme. Jako s předmětem filozofických mudrování se dveřmi můžeme zabývat dlouze a příjemně, zatímco zcela reálné potíže s nimi nám nesporně ztrpčují život.

Continue reading →

Zahrádka jako od Semiramis

Posted on 2019/09/25 by nh

pěstování zeleniny ve svahu — Terasovité záhony, foto Pascal

Jeden ze sedmi divů antického světa byly tak zvané visuté zahrady královny Semiramis. Historici se shodují na tom, že se jednalo o vysoce složitě terasované pozemky, o rostliny pěstované na sloupech a střechách. Klobouk dolů před starověkými staviteli i zahradníky! Není divu, že to, co z našeho pohledu s omezenými technickými prostředky dokázali, jejich současníci nazvali divem. Terasy, jimiž upravíme svah, nikoho až tak nepřekvapí, ale kaskády můžeme navážkou vytvořit i na zahradách rovných. Okrasná zahrádka jako od Semiramis se stupni osázenými květinami vypadá vždycky dobře. A jejich široký stupeň kde budeme pít čaj vybudujeme s pevným povrchem.

Continue reading →

Dýně – tentokrát sladká i slaná

Posted on 2019/09/24 by nh

Divná věc je, když se něco jmenuje máslo a přitom to je – pokud chceme respektovat pravidlo, že marmeláda pochází výlučně z citrusů – skoro normální džem. Termín kaše ostatně také správně znamená pokrm z drcených či mletých obilnin, zatím co ta z brambor by měla být pyré, jakož i méně obvyklá pochoutka z dýně. Následující recepty názorně dokazují, že díky příjemné chuťové nevyhraněnosti nabízejí dýně v kuchyni širokou škálu možného použití.

Continue reading →

Podzimní rovnodennost a olivovník

Posted on 2019/09/23 by nh

Olivovník se od nepaměti těšil na jihu Evropy úctě doprovázené často bázní přímo posvátnou — Staré olivovníky, foto med

Olivovník se od nepaměti těšil na jihu Evropy úctě doprovázené často bázní přímo posvátnou a, podobně jako pod dubem na severu našeho kontinentu, se v jeho stínu konaly náboženské obřady, soudy a důležitá shromáždění. Na olivovníku rostou užitečné olivy, na dubu žaludy (proto symbolizuje mužský princip a zdobí se jím válečníci) a také na něm parazituje čaromocné jmelí. Keltští druidové se svými legendárními zlatými srpy měli dub v mimořádné oblibě především v době úplňku a starožitní Podzimní rovnodennost a olivovník Řekové chránili a z jeho dřeva dovolovali vyrábět jen kultovní předměty. Symbolizuje harmonii – rovnováhu světla a tmy.

Continue reading →

Základní nářadí v malém bytě

Posted on 2019/09/22 by nh

Kdo si chce doma zařídit dílničku, bude asi s následujícími řádky hrubě nespokojen, ale ony mu nejsou po pravdě řečeno určeny. Jsou pro toho, kdo chce vědět, co potřebuje pro řešení běžných situací, které mohou v domácnosti nastat. S každou blbinou není potřeba hned otravovat souseda. Na druhé straně věci, které nebudeme víceméně pravidelně používat, je zbytečné shromažďovat a zakrámovat jimi náš často nevelký byt. Základní nářadí se nám vejde do šuplete.

Continue reading →

Nachlazení, útočí chřipka, skarabeus a co na to Číňani

Posted on 2019/09/21 by nh

Rýma z nachlazení tady byla snad od stvoření světa. A co teprve když útočí chřipka. To jí nás zdolat rýma pomůže! Své o nachlazení věděli už pravěcí Egypťané. Svědčí o tom údaje v nejstarším lékařském spise, jaký známe. Ebersův papyrus je přes dvacet metrů dlouhý. Píše se v něm o vnitřním lékařství, chirurgii, těhotenství, zubařině, léčivých jílech, bylinkách, amuletech i magických formulích zaklínačů. Jakož i o našem nachlazení. Protože některé části papyru jsou opisem lékařských prací vzniklých před rokem 3400 před našim letopočtem, je to rozhodně nejstarší písemný doklad lékařských snah, který známe. Na sedm set léků přináší osm set receptů. Ovšem ne všechno na papyru umíme správně přečíst – některé hieroglyfy jsou zřejmě názvy předpisů a léčebných postupů o nichž dnes už nic, ale vůbec nic nevíme.

Continue reading →

Dršťkovka pravá a z bedel pro vegoše

Posted on 2019/09/20 by nh

Zvláštní vlastností této polévky je její schopnost nechat ke svým chuťovým vlastnostech (o barvě a vůni ani nemluvě) obojetným jen opravdu málokoho: buď je dršťkovka vaše bezmála k zbláznění, nebo patříte k lidem, kteří opravdu, ale opravdu dršťkovou polévku nemusí. A pak je zde ještě jedna skupina, jejíž příslušníci jsou „odpírači z důvodu svědomí“ a vegetariánský způsob stravování přijali jako náboženství. Dalším pak držkovka voní lákavě, ale nejsou schopni přijmout do svého žaludku něco, co bylo součástí žaludku krávy.

Continue reading →

Pět švestek, švestkové knedlíky a švestková povidla

Posted on 2019/09/19 by nh

„Sbal si svých pět švestek a vypadni!“ je dnes slušnější forma posílání kohosi kamsi, vcelku pomíjející to, že pět švestek je majetek pranepatrný. A „nachytat na švestkách“ znamená přistihnout při činu – a nemusí jít zrovna o zcizení právě oněch pěti švestek. Švestka je v našem jazyce přítomna stejně jako v národní kuchyni. A také v naší divadelní klasice: nejmenuje se snad Švestka jedno z dramatických děl Járy Cimrmana? Jmenuje. A je pro valnou část našinců rovnocenným pokladem jako léty vybroušený způsob na výrobu slivovice či recepty na švestkové knedlíky, povidla nebo pikantní kvašené švestky.

Continue reading →