Dostali jsme pytel angorské vlny. Měkounká, heboučká, jen barva taková nijaká béžová. Výhodou daru bylo i to, že vlna ještě nebyla smotaná do klubíček, její obarvení se proto samo nabízelo. Na první barvení jsme zvolili umělá barviva, jež by měla být, při dodržení předepsaných postupů, zárukou solidního výsledku. Ale příště jsme  se rozhodli jít i do rizika a zkusit „babičkovské“ přírodní barvení.

(2011) *** Vlna v klubkách se barvit nedá, musí se nejprve smotat do přadének, která na několika místech volně svážeme. Motáme buď na pevný karton, na opěradlo židle nebo na vlastní loket, kdy přízi vedeme přes loket mezi palec a ostatní prsty. Jedno přadýnko na barvení by mělo obsahovat 50 – 100 g (ne víc).

Praní

Jakmile máme všechnu vlnu smotanou do přadýnek a nejméně na třech místech svázanou, přistoupíme k dalšímu kroku – praní. Vlnu namočíme do lázně teplé asi 30 stupňů Celsia, do které jsme přidali prostředek k ručnímu praní vlny. Jemným promačkáváním vlnu vypereme. Nemneme ji, aby nezplstnatěla. Poté vlnu opatrně přendáme do vlažné máchací lázně a jemným mačkáním z ní odstraníme prací prostředek.

Moření – stabilizátor barvy

Mořidlo je látka, která ustaluje barvu na vlně nebo textilu. Bez něj barva dlouho nevydrží a brzy ji vypereme do velmi bledého odstínu. Každá surovina vyžaduje jiné mořidlo, například barvíme-li bavlněnou látku, jako mořidlo přidáváme do barvicí lázně sůl. U vlny postupujeme trochu jinak – mořidlem je zde ocet a používá se do vodní lázně ještě před samotným barvením. V praxi to znamená, že jako poslední máchací lázeň pro vypranou vlnu připravíme roztok 10 litrů vody a 200 ml octa. Vlnu zde necháme mořit alespoň dvě hodiny, klidně však až do druhého dne.

Příprava barvicí lázně

Připravíme si velký hrnec, ve kterém budeme barvit. Napustíme do něj vodu, do které vlijeme barvu, dobře rozmíchanou podle návodu výrobce. Na vlnu pochopitelně musíme koupit barvu na vlnu a ne na bavlnu, protože ta nám nechytne. My jsme použili značku Duha, se kterou máme podle prvorepublikového hesla Duha – šatů vzpruha. Máme s ní celkem dobré zkušenosti a cenově je přijatelnější.

Jako na vajíčka

Ještě levnější jsou potravinářské barvy, které vlnu obarví obstojně – na jiný textil už tolik vhodné nejsou. Potravinářské barvy jsou například barvy na velikonoční vejce a dostaneme je v drogerii. (S potravinářskými barvami se dají dělat i jiné věci – jednou jsme byli svědky happeningu, kdy si parta lidí v restauraci obarvila potravinářskými barvami pivo – každý půllitr jinou barvou, jeden modrou, druhý zelenou, fialovou a tak dále. Smysl byl v reakcích nově příchozích hostů. A ani pivu se koneckonců tak moc nestalo.) Dokonale rozpuštěnou barvu na vlnu jsme vlili do vlažné vody v hrnci. Z octové vody vytáhneme přadýnka, jemně z nich vymačkáme co nejvíce vody a vložíme je do barvicí lázně. V návodu se dočteme, na jaké množství vlny stačí jeden sáček, a toto dodržujeme. Chceme-li sytější odstín, dáme dvojnásobnou dávku.

Barvení

Barvicí lázeň s vlnou začneme zahřívat, a to až k varu. Vlna var velmi dobře snáší.  pouze, pokud ji budeme intenzivně míchat. To je důležité: vařící se vlnou se snažíme co nejméně hýbat, spíš ji jen docela pomalu pošťuchujeme vařečkou, abychom ji ponořili pod vodu.Tak vaříme na malém ohni asi půl hodiny, řídíme se návodem a zamýšlenou intenzitou barvy. Pak horkou vodu částečně slijeme a ve zbytku necháme vlnu zcela vychladnout. Pokud by nás napadlo nalít na horkou vlnu studenou vodu, můžeme ji rovnou vyhodit. Srazí se a zplstnatí, že už ji nikdo nerozmotá. Až vlna dokonale vychladne, vymácháme ji v tolika vlažných vodách, dokud bude pouštět barvu. Opět si dáváme pozor, abychom vlnu nemnuli. Vodu z přadýnek opatrně vymačkáme, částečně vysušíme ve starém ručníku a necháme rozprostřenou nebo visící vyschnout. Suchou obarvenou vlnu nakonec smotáme do klubíček.

Experimentování

Takto si vlnu obarvíme na nejrůznější koupené barvy, můžeme ovšem také experimentovat s mícháním a získat originální odstíny. Nebo obarvíme půlku přadýnka určitou a druhou polovinu jinou barvou. Lze též přadýnka smotat do hrnce a polít různými barvami. Tyto experimenty většinou dopadají dobře. Zajímavou vlnu získáme tak, že různě barevnou tenoučkou přízi klademe k sobě (3–5 nití) a smotáváme do klubka. Získáme tak silnou vlnu na teplé zimní oblečení. O tom, jak využít k barvení přírodní materiály, což je vhodné pro některé alergiky, a ač je  neskonale zdlouhavější, dává zajímavý efekt, píšeme ZDE a ZDE.