Ejhle, jaro je tady, protože síly Dne a Noci se vyrovnaly. Správné datum si uměli z pohybu hvězd spočítat i Keltové, kteří v naší kotlině a úvalech kdysi žili a svátek jarní rovnodennosti nazvaný Alban Eilir, čili Světlo Země, slavili obarvenými vejci zdobenými typickou spirálou nebo vajíčky symbolicky znázorňovanými kruhem s tečkou uvnitř. Židovský Pesach a křesťanské Velikonoce pak přijdou v neděli po prvním jarním úplňku. Doba rovnováhy času, s níž se co rok setkáváme jen dvakrát, je dobrý důvod pro zhotovení magické panenky a rozprávění o čarování. Jaro totiž znamená navíc znovuzrození, vejce jsou znakem plodnosti a láska přeje kouzelníkům.

(2012) *** Spousta magických úkonů se vždy dotýkala záležitostí milostných. Čarodějnická špajzka obsahuje přemíru poněkud nechutných přídavků do jídla a pití, působících jako afrodisiakum – a nebo naopak. Víra v jejich účinnost byla veliká, takže ji máme zaznamenánu v soudních spisech dokonce ještě na začátku dvacátého století. A dnes – kdo ví? Osoby se slabším žaludkem nechť následující odstavec přeskočí, protože nelze vyloučit, že jim jmenované ingredience již byly podány.

Čarodějnická almara

• Chlupy z diskrétnějších míst na těle nastříhané na kousky radily vesnické ježibaby přidávat do jídla či spálit na prach a vmíchat do pití. Pramínek vlasů do kroužku stočený nepatřil milému pod polštář, ale pod prostěradlo. Ale použít v některých případech bylo možné i chlupy zvířecí: tak u Stráže nad Nežárkou ještě roku 1910 si vejminkářka od sousedky vyžádala dva fousy z jejího kozla. Šlo totiž o dceru, která v domě zůstala na ocet. Potenciálnímu ženichovi byly tajně podány kozlí chlupy zapečené v koblize a tak nakonec vdavky proběhly… Zaručeným nápojem lásky je víno, do kterého byl vyždímán šátek, jímž si dívka vytřela zpocené podpaždí. Naopak mládenec, který ve vlastní podpaždní jamce opotil jablko a nabídl je dívce, mohl si poté, co do něj zabořila zuby, být výsledkem jist. A jak ještě jinak upoutat pozornost vyhlédnuté dobré partie? Na Milevsku k tomu sloužila krev z netopýra mládenci přidaná do piva.
• V Pardubicích zase měla roku 1588 soud paní Dorota, žena Adama Žerchleby z Holic, která radila manželce Jana Drštky z Chvojence, aby si tato ostrouhala nehty a dala je manželovi sníst s vejci, čímž by ho zabavila pro ni obtížné nedostatečnosti. Stalo se ovšem, že některá ženská měla problém spíše opačný s přílišnou náruživostí pantáty a hospodáře. I na to se něco mezi čarodějnickými potravinovými doplňky našlo: jen bylo nejdřív třeba oběšenci odřezat za úplňkové noci varlata, dobře je usušit a pak v hmoždíři roztlouct na prach. Toto antiafrodisiakum se podávalo v pití. Tak na zdraví… a dnes už dost!
• Pokusit se oblafnout osud vlastní či bližního lze ovšem i bez možné újmy žaludku. Tomu slouží magické panenky, které vyrobit není žádný problém. Jejich příbuznost s volty woodoo a nebo africkými fetiši je zřejmá i když je navlékneme do šatečků připomínajících svéráz českých či moravskoslezských krojů. Nepůjde však tentokrát o žádné propichování jehlou, leč výlučně o magii bílou, nabitou pozitivními emocemi. Protože se jedná o kouzelné předměty docela mrňavé, je možné mít je na poličce, ale nosit i jako talisman (magický účinek mají i vlastnoručně uzlované  a od srdce darované náramky o jejichž výrobě píšeme ZDE) .

Letem historickým světem

Už staří Egypťané si libovali v čarování s panenkami a jejich kněží s nimi prý způsobili smrt faraona Ramesse III. Řekové zase panenkami kolossoi poutali moc nebezpečných duchů. Strach z moci afrických amuletů byl takový, že bílí otrokáři jejich vlastnictví trestali smrtí. Výskyt nejrůznějších magických panenek je potvrzen i ve středověku, nejčastěji se jednalo o figurky voskové. Ostatně z vosku je i milostné Pražské Jezulátko, za nímž k nám táhnou latinoameričané jak vosy na přezrálou hrušku. V době, kdy se dá koupit všecko, jsou k mání i magické panenky, ale za jejich účinnost bychom nedali ani zlámaný troník, protože má-li co fungovat, musíte to udělat sami rukama, hlavou a srdcem a nespoléhat na dovoz z Hong Kongu.

Jenže co je na co?

Jedna věc je panenka (nakonec si povíme o jejím ušití), druhá její poslání a jak ji pro ně vybavit. Panenka pro lásku má mít prvky oblečení v barvě červené a jako rostlinu petržel a kámen baryt. Dost důležitá panenka pro získání práce je v zeleném a cítit je hřebíčkem a nebo zázvorem. Její kámen je sněžný obsidián a sodalit. Také na ni můžete přišít drobnou minci. Máte-li sami potíže se zdravím (ale každou panenku můžete i věnovat), udělejte jí prosté bílé šaty. Vonět by měla po citronu a jako kámen použijte krevel. Lidé tvořiví by pro neomezený příliv inspirace měli mít magickou panenku ve žluté či oranžové říze s feferonkou a znakem slunečního kola.

Tuzemské modely

A pak tu máme ještě ryze tuzemské panenky s celkem výmluvnými atributy. Původně vznikaly v oblastech, kde se pěstoval len. Nejsou větší než 5 až 7 cm, protože se šily z nejmenších odstřižků látek. Mají osm hlavních mocí: ta s kytkou nese lásku, s miminkem rodinnou pohodu, s košíkem hojnost, a s rancem štěstí, a panenka s kapesníčkem utírá slzy smutným lidem. Panenka se svíčkou vrací ztracenou víru, s koštětem vám ze života vymete všechno špatné, a ta s otýpkou přinese peníze.

Jak se šije magické panenky

Vyhraje, kdo věří

Už máte panenku hotovou? A jak plní zadání? Když nevalně, nabízíme vysvětlení: naši čarodějové jsou tak rozhádaní a neshodnou se ani, jaká barva a jaký kámen k čemu slouží. A nedostatek kvalifikovaných zaříkávačů v Česku je tak velký, že najít toho stoprocentního rovná se zázraku. Chyba ale může být i v nás – třeba nejsme dost pevní ve víře. Ale ve věcech lásky je konec konců přece jen přijatelnější zkusit to s hadrovou pannou v červeném, než spoléhat na ostříhané nehty, upocené jablko a netopýří krev.