Category Archives: Zahrada

Čas jedlých kaštanů

Posted on by

Ať už tyhle kaštany do našich zeměpisných délek a šířek přinesl kdokoliv, provedl věc záslužnou. Původně jedlý kaštan čili kaštanovník setý rostl v Malé Asii, v Černomoří a snad i na Kavkaze. Odsud ho Římané rozšířili na celé území svého imperia. Ze západního Turecka pronikl do Středomoří. A kde se vzali mohutné kaštanovníky v Británii a Irsku? Za to nejspíš mohou mniši. Dnes v Evropě roste až do podhůří Alp. U nás čas jedlých kaštanů prý nejprve nastal na Moravě a to hraje do karet teoriím o římských legionářích i o tureckých válečnících. Poprvé o jejich cíleném pěstování u nás píše Balbín roku 1679. Jedlé kaštany zaznamenává u Chomutova a Klatov.

Continue reading →

Brambořík – vánoční květina

Posted on by
bíle kvetoucí Cyclamen
Brambořík – vánočné květina, foto HKK

Jejich krása je křehká a příjemná vůně velejemná. Slovo, které nás u bramboříku maně napadne je Něha. A milé na něm je i to, že nejkrásnější je brambořík – vánoční květina právě, když je za okny opravdu pořádně nevlídně. Tato typická rostlina chladu nejintenzivněji kvete právě v čase adventním. Náš domov se díky nim i v zimě rozzáří. Nejsme u nich přitom odkázáni na jednu barvu, volit můžeme mezi odstíny od bílé jako sníh za okny, přes panenkovsky růžovou, přes lososovou až po sytě červenou či bezmála kardinálský purpur. Zajímavé jsou i květy netradičně melírované či s kontrastním očkem.

Continue reading →

Orchideje – drahokamy z pralesa

Posted on by
květy orchideje se zajímavou kresbou
Orchidej Neomoorea irrorata, foto med

Ačkoliv koupit kvetoucí orchideje není během roku složité, nejvíc těchto pralesních květin přichází do našich domovů o vánočních a novoročních svátcích. „Orchidejový festival“ zpravidla končí o svátku svatého Valentýna. Především v zimních měsících lidé oceňuje jásavé barvy, rozčepýřené tvary a u některých druhů i krásnou vůni. Možná je to proto, že za pošmourného počasí krátkých dnů, anebo v kontrastu s ledem, sněhem a krákajícími vránami, je intenzivněji vnímáme jako pozvánku do tropických pralesů dosahujících až na pláž. (Na tom nic nemění fakt, že některým orchidejím se daří v nadmořských výškách, z nichž by se nám točila hlava.) Často prý orchideje podněcují i erotickou fantazii.

Continue reading →

Listovka čili Co se shrabaným listím

Posted on by

podzim

Toulání lesem je krásné. Mezi šikmými pruhy světla a holými kmeny občas plavmo zakrouží padající list. Vůně je vlhká, šimrá chloupky v nose, trochu připomíná hřbitov a propadlé hroby. Tak je cítit tlející listí, houby, plísně a organismy, žijící v půdě. Už jste očichali žížalu? Je to ono – přesně tak voní i vynikající listovka, kterou můžeme vylepšit půdní poměry na naší zahrádce. Nebude nás stát ani moc práce. Příroda na ní tak zvaným studeným procesem tlení promění listí, které jsme shrabali a pravděpodobně by ho jinak spálily sousedům k zlosti na čoudící hromadě. Kouř by se v bezvětří ukládal ve vrstvách na krajinu jako písek na dno řeky. O zázračnou listovku bychom přišli.

Continue reading →

Polský plot jako obrubník

Posted on by
„Polský plot“ je terminus technicus z odborného názvosloví.
Proutěný polský plot, foto med

Po časně středověkých hradištích nám zůstaly tu a tam měkce zaoblené příkopy a valy. V takové časem ohlazené podobě by valnou překážku pro útočníky nepředstavovaly. Některé valy ale nebyly jen sypané, ale měly kamenné jádro. Konstrukcí hrázděných nebo zděných hradeb nezbylo moc. Dřevěné prvky, které ztrouchnivěly nebo shnily, umí archeologové zrekonstruovat podle kůlových jam anebo mladších stavebních analogií přežívajících třeba na vesnicích. My se podíváme, jak bychom na zahradě mohli použít tak zvaný „polský plot“.

Continue reading →

Práce na zahradě v listopadu

Posted on by

sběr padanek

Podzim se někdy rád dlouho ukazuje ve skutečně nádherných zářivých  barvách. Zároveň nám je ale jasné, že se situace může změnit velice rychle a příchod sněhu a mrazů na sebe nenechá dlouho čekat. V mnoha místech naší země již máme první přízemní mrazíky za sebou. Ty by nás měly inspirovat k urychlenému dokončení posledních příprav zahrady na zimní spánek. 

Continue reading →

Než začneme terasovat pozemek

Posted on by
Opěrná zídka, foto med

Vedle modelace rovného nebo z nějakého důvodu nám nevyhovujícím způsobem zvlněného terénů je úprava svahů terasováním nejčastější prací, kterou musíme na zahradě vykonat. Už jen proto, aby se po ní dalo pohybovat, užívat ji v souladu s našimi zájmy nebo zde racionálně hospodařit. Zvrtnuté kotníky, klouzačky na mokré trávě, a jahodiště, z něhož déšť věčně splavuje zeminu, nadchnou málokoho. Než začneme terasovat pozemek, podíváme se, jak si tu práci usnadnit

Continue reading →

Proč zrovna vyvýšený záhon

Posted on by
V prvním roce rozkládající se zbytky zvyšují teplotu půdy až o osm stupňů a to dělá zelenině dobře.
Vyvýšené záhony, foto med

Pro člověka jemuž jdou ruce dozadu není na významnější zahradní práce vhodná doba nikdy: v zimě, to dá rozum, cokoliv dělat nelze, na jaře je půda dlouho promrzlá, v létě je horko a na podzim furt prší… A když neplatí jedno, najde se druhé, třeba že štípou mouchy. Větší dřina nám ale má budoucí práci usnadnit. Proč zrovna vyvýšený záhon? Protože nabízí lepší pěstební podmínky a navíc se dobře pleje. Nevěřte „ekologickým“ vyznáním lenochů, že příroda si vždycky nejlíp poradí sama.

Continue reading →

Kopečky, terasy a zídky

Posted on by
Terasování zahrady ve svahu
Zahrada ve svahu, foto Petr Gyárfás

Pro jednoho představuje zahrada produkční plochu. Druhému je místem aktivního sportovního vyžití. A třetí? Pro něj může být prostorem pro snění. A když se všechny tři zájmy sejdou v jedné rodině (a nebo ještě další – řekněme potřeba vyčlenit místo pro hraní a zábavy dětí) a nabízí-li nám zahrada větší prostor, můžeme zóny zahrady od sebe opticky oddělit.  Použijeme živé ploty, drobné zahradní stavby, kopečky, terasy a zídky. Modelaci terénu a nebo jeho terasování vyžaduje i svažitý pozemek. Tam by nám ze záhonů při každém dešti zemina i s tím, co jsme do ní zasadili, z kopce utíkala.

Continue reading →

Zazimování bazénu, utopený krtek a podobné radosti

Posted on by

bazén

Ptáci, kteří mají jinou perspektivu koukání na náš svět než my, pokud nejsme zrovna balonisty nebo polétavci na rogallu, se v posledních letech nestačí divit tomu, kolik modrých oček (ale i tvarů velmi roztodivných) kolem rodinných domů, chat i chalup vyrostlo. Kdo nemá bazén, jako by ani nebyl. Ale kdo nemá bazén, nemá ani starosti, co s ním v zimě. Takže dnes něco o zazimování bazénu!

Continue reading →

Práce na zahradě – říjen

Posted on by

práce na zahradě

V říjnu ukončujeme sklizeň a pomalu se připravujeme na zimu. Mnohé rostliny nebo jejich cibule potřebují toto období přečkat na nějakém bezmrazém, světlém a suchém místě. Říjen na zahradě je ale i obdobím výsadeb okrasných keřů, růží, ovocných i okrasných stromů a trvalek, neboť stále mají dost času, aby do zimy pevně zakořenily.

Continue reading →

Zahrádka jako od Semiramis

Posted on by
pěstování zeleniny ve svahu
Terasovité záhony, foto Pascal

Jeden ze sedmi divů antického světa byly tak zvané visuté zahrady královny Semiramis. Historici se shodují na tom, že se jednalo o vysoce složitě terasované pozemky, o rostliny pěstované na sloupech a střechách. Klobouk dolů před starověkými staviteli i zahradníky! Není divu, že to, co z našeho pohledu s omezenými technickými prostředky dokázali, jejich současníci nazvali divem. Terasy, jimiž upravíme svah, nikoho až tak nepřekvapí, ale kaskády můžeme navážkou vytvořit i na zahradách rovných. Okrasná zahrádka jako od Semiramis se stupni osázenými květinami vypadá vždycky dobře. A jejich široký stupeň kde budeme pít čaj vybudujeme s pevným povrchem.

Continue reading →

Podzimní rovnodennost a olivovník

Posted on by
Olivovník se od nepaměti těšil na jihu Evropy úctě doprovázené často bázní přímo posvátnou
Staré olivovníky, foto med

Olivovník se od nepaměti těšil na jihu Evropy úctě doprovázené často bázní přímo posvátnou a, podobně jako pod dubem na severu našeho kontinentu, se v jeho stínu konaly náboženské obřady, soudy a důležitá shromáždění. Na olivovníku rostou užitečné olivy, na dubu žaludy (proto symbolizuje mužský princip a zdobí se jím válečníci) a také na něm parazituje čaromocné jmelí. Keltští druidové se svými legendárními zlatými srpy měli dub v mimořádné oblibě především v době úplňku a starožitní Podzimní rovnodennost a olivovník Řekové chránili a z jeho dřeva dovolovali vyrábět jen kultovní předměty. Symbolizuje harmonii – rovnováhu světla a tmy.

Continue reading →

Pět švestek, švestkové knedlíky a švestková povidla

Posted on by

švestky

„Sbal si svých pět švestek a vypadni!“ je dnes slušnější forma posílání kohosi kamsi, vcelku pomíjející to, že pět švestek je majetek pranepatrný. A „nachytat na švestkách“ znamená přistihnout při činu – a nemusí jít zrovna o zcizení právě oněch pěti švestek. Švestka je v našem jazyce přítomna stejně jako v národní kuchyni. A také v naší divadelní klasice: nejmenuje se snad Švestka jedno z dramatických děl Járy Cimrmana? Jmenuje. A je pro valnou část našinců rovnocenným pokladem jako léty vybroušený způsob na výrobu slivovice či recepty na švestkové knedlíky, povidla nebo pikantní kvašené švestky.

Continue reading →

Jahody a jak na jejich pěstování

Posted on by

jahody

Lahodné plody, červený symbol začínajícího léta, můžeme mít i na té nejmenší zahrádce. Dokonce i na balkonu či terase. I lidé, kteří dávají přednost výhradně okrasným zahradám, někde pro jahodník kousek místečka přeci jen najdou. Jahody a jejich pěstování je možné bezmála všude. Dokonce i ve výšce až 700 metrů nad mořem.

Continue reading →

Rok chrousta

Posted on by
Chrousti okusují listy stromů.
Chroust, foto med

Hloubání nad nesmrtelností chroustů je synonymem k vcelku neplodnému obíráním se nicotnostmi na úkor řešení reálných problémů. Někdy jsou jako takoví badatelé označováni i zasnění zevlouni tlukoucí lelky. Pravdou však je, že masové objevování se a opětné mizení chroustí populace. To je podmíněné divným životním cyklem těchto nemotorných brouků příčinu k úvahám o jejich nesmrtelnosti zavdává (jak zmiňují kroniky) již od středověku. Chrousti se zpravidla objevují v květnu a nastává tedy Rok chrousta.

Continue reading →

Čas malin zralých a návrat malinovky

Posted on by

Sodovkáři, kteří se tetelili hrůzou, že coca a pepsi cola je svorně zcela převálcují, si mnou ruce. Výroba klasického malinového nápoje s bublinkami zase trhá rekordy a začali ji proto hospodským nabízet i některé pivovary. Na chuť malinovce přicházejí i generace, které už nemají sladký červený voňavý a do nosu trochu štípající nápoj spojený s vesnickou babičkou, prázdninami a zavařováním. Legrační přitom je, že maliny z našich zahrad často proměněných v relaxační prostor s grilem a bazénem skoro zmizely. Sice nevyžadují moc práce, ale nejsou zřejmě pro naše sídla patřičně reprezentativní. Škoda.

Continue reading →

Práce na zahradě – prosinec

Posted on by

Závěrečný měsíc roku bývá spojen s nástupem zimy a sněhovými srážkami. Prosinec na zahradě nám práce moc nepřinese, ale s rukama v klíně bychom sedět neměli. Pokud mrzne, můžeme v teple dílničky čistit, promazávat a opravovat zahradní nářadí. V bezmrazých dnech prořezáváme dřeviny, přehazujeme kompost a kontrolujeme, zda je všechno v pořádku. Ozdobou zahrady jsou v tomto období zejména jehličnany a cesmína a keře s barevnými plody nebo kůrou.

Continue reading →