Když ho příčně rozkrojíte, objeví se vám hvězda, která v magii nese vždy silné poselství – to podle toho, zda stojí na jednom nebo dvou cípech. U rozpůleného jablka to ovšem nepoznáte. Když do něj kousnete, budete osvěženi, zaženete hlad a v soustu obsažené jednoduché cukry probudí vaši energii. Jablko, které utrhnete z větve a nesete si ho v kapse, zároveň může po snědení průjem či zácpu proměnit téměř ve svůj opak, tedy zmírnit zažívací potíže. Má v sobě antioxidanty, takže brání imunitu, a odevzdá nám i relativně málo kalorií.
(2018) *** Jablka jsou továrna na ovocné kyseliny a cukry. Z minerálů obsahují především draslík, hořčík, vápník, železo, fosfor a mangan. S vitamíny to ovšem navzdory vžité představě v jablkách nijak valné není. Jablíčka dále snižují krevní tlak a hladinu cholesterolu. Nastrouhané jako obklad zmírňují záněty kůže. A užitečné jsou i trpce kyselá pláňata z nichž nám trne v ústech a krčíme nos: když je nakrájíme na tenké plátky a usušíme, můžeme je používat na osobitý čaj, jímž čistíme krev a úspěšně snižujeme horečku.
Jabloň v šeru věků
Jablek je spousta druhů – jen v Česku máme povolených přes šedesát. Naše domácí odrůdy jako třeba Malináč, Matčino či Hřebíčkové snad nejsou tak fešná na pohled jako dovezení cizinci, ale v chuti si s nimi nezadají. O užitečnosti jabloně v plané formě obývající světlejší okraje lesů lidé nepochybovali už v mladší době kamenné. Když ji začali cíleně pěstovat a šlechtit (jako obvykle v tom měli prsty Egypťané), rychle vystoupala na žebříčku stromů důležitých k jejich životu.
Posvátný strom
Například u Keltů se jabloň dostala mezi sedmero posvátných stromů: přidala se k bříze, olši, vrbě, habru, lísce a samozřejmě dubu. Římané založili jablečné sady v Británii a jejich bohyně Pomona měla v referátu plodnost a lásku. A náš Blaník má různou podobu: u mýtické Anglie leží ostrov jabloní Avalon, kde se zrodil zázračný meč Excalibur. Tady Artuš se sestrou Morganou pod voňavými stromy čeká, až se zvedne ostrov obklopující mlha a bude povolán zpět do Británie zachránit zem od největšího nebezpečí.
Nevtíravá vůně jablek
Zelené jablko je vlastně značka a poté, co vědci dokázali jeho vůni syntetizovat, jde chemicky připravená vůně zelených jablek už leckomu krkem, protože nás pronásleduje všude – dokonce už i ve vůních majících zastřít nelibý pach záchodu. Ovšem zvýšená a pravidelná konzumace jakýchkoliv jablek vede k tomu, že typické aromatické složky z jablek začneme z těla vylučovat kůží a vlasy. A to je milé a příjemné. Takže až jablíčko dojíte, dobře vyladěni můžeme přejít k trošce magie.
Lidé ze znamení jabloně
Narození podle keltského stromoskopu v čase nadvlády jabloně (tedy ve dnech 22.června – 4.července a 22.prosince – 1.ledna) bývají podle keltského stromoskopu na jednu stranu hloubaví, na druhé schopní vykročit kdykoliv za jakýmkoliv dobrodružstvím. Milují knihy a uplatnit se mohou ve vědě. Rádi by všemu přišli na kloub – logickým hádankám, ale též mystickým záhadám – což je složité, protože analytickým zkoumáním se asi nezjistí, kde bydlí Bůh. Snaha neustále něco objevovat ovšem neprospívá jejich rodinným vztahům. Časem se ovšem unaví a pak mohou být celkem spolehlivými životními partnery). Přátel mají spoustu, protože jsou vstřícní a nebývají lakomí. Zaměstnavatelé s nimi mohou mít problém, protože pracují dobře, ale pokud jim práce přijde jednotvárná, stanou se protivnými remcaly. Pokud se nějakými organizačními změnami a nebo novými úkoly nepodaří zaujmout, pak o změně místa nebudou mluvit, ale prostě odejdou. Nejsou to v pravém slova smyslu osudoví rozervanci, ale neklid je v nich a následně i v těch, s nimiž se stýkají.
Jablko v dávných mýtech
Tu otřepanou historku o Ráji, jablku, proradném hadovi, zvědavé Evě a moulovi Adamovi slyšel v nějaké podobě snad každý. Malíři z křesťanského kulturního okruhu proto také jablka z rajského stromu malují. Někdy i jako granátová, která s našimi jablky mají nemnoho společného. Původní židovská bible – Tanach tvrdí, že rajským stromem byl fíkovník. Nicméně jablka se objevují v celé řadě dalších kultur. Například keltští kněží a také jejich panovníci nešli po smrti do nebe, ale na bájný Avalon – Ostrov jablek. Není vám to povědomé z pokračování seriálu o Arabele? Strom se zlatými jablky, prochází spektrem pohádek mnoha národů. Je třeba si je složitě zasloužit, získat v nebezpečném souboji a nebo prostě ukrást. Jen namátkou – Herakles a jablka Hesperidek, či zlatá jablka nesmrtelnosti bohyně Iduny.
Místo krve a vína
Pokud jde o magické praktiky, tam všude můžeme šťávu vymačkanou z jablka použít. O keltské rovnodennosti se jablka vloží do velké nádoby s vodou. To má znázornit cestu duše k vzdálenému Avalonu a k nesmrtelnosti. Zkuste plovoucí jablko uchopit zuby (ne každé totiž pluje stopkou vzhůru), nebude to snadné. Kdo ze svobodných to zvládne první, první se ze společnosti také vdá a nebo ožení. Dobrá hospodyňka se pozná podle toho, že v souvislém pásu dokáže tenounce oloupat jablko. Nemyslete si, chce to šikovnost a soustředění. Kdo se nebojí trochu si kuchyň zasvinit, hodí takovou dlouhou slupku přes levé rameno a pak zkoumá, jakému písmenu je po dopadu smotek podoben – stejně by mělo začínat i jméno budoucího partnera.
Koleda, koleda…
Štědrovečerní krájení jablek na řezu odhalí čtyři či pět jadýrek, tedy zlověstný kříž a nebo hvězdičku. To je magický pentagram. Jen tak mezi námi, aby vám vzhledem k stavbě jaderníku vyšlo něco jiného, než hvězda, a nebo jste nějaké jadérko přeřízli, museli byste být už safra smolaři! Úžasné sny a divné vidiny může samozřejmě mít i člověk jinak ke kouzlům ne moc vstřícný. Stačí to přehnat s jablečnou kořalkou. Ale když on je ale ten calvados tak dobrý…