Je tu Advent a také začal prosinec, poslední měsíc roku. V podvečer se již tu a tam rozsvěcují ozdobená adventní okna a vánoční motivy nás tak provázejí doslova na každém kroku. Své občasné příbytky zdobí i chalupáři. Nejjednodušší je použít některou z vánočních květin v pěkné nádobě a nebo kořenáči ozdobeném krejzlíkem z krepového papíru. Pozor ovšem při silnějších mrazech, i mezi dvojitými okny může být kytkám pořádná zima a ty, které vyžadují trvalou vláhu v misce mohou trpět na „studené nohy“ – kterážto výstraha se prakticky týká všech rostlin pěstovaných hydroponicky. Naopak řezaným květinám meziokenní chlad vcelku vyhovuje.
Tag Archives: práce s dětmi
Adventní kalendář
Jdou vám na nervy srakaté adventní kalendáře s čokoládičkami na každý den od počátku prosince až do Vánoc, kterých každoročně nabízejí spousty obchodní řetězce? V podstatě jsou všechny stejné. Adventní kalendáře vznikl na začátku minulého století v Německu. První adventní kalendář se jmenoval „V zemi Ježíškově“. Nebyl ale ještě plněn žádnými sladkostmi, s tím se začalo až po druhé světové válce. Tenkrát se jednalo se o vystřihovánky pro každý den. Později kalendáře připravovali i uznávaní malíři a byla to taková malá umělecká dílka. Jejich smysl byl stejný jako dnes – měly zkrátit dětem dlouhé čekání na Ježíška – vždyť bezmála měsíc do stromečku může být pro děcko čas dlouhý k nepřečkání!
Adventní kalendáře v košíku
Dnes mu říkáme prostě kalendář, ale ten první se jmenoval úžasně poeticky – V zemi Ježíškově! V podstatě se ovšem jednalo o vystřihovánku. Adventní kalendáře slouží k odpočítávání dnů adventu zbývajících k Štědrému dnu. Dospělákům totiž, s vědomím toho, co všechno ještě musí stihnout, prosincové dny utíkají chvatně, zatím co dětem se zoufale vlekou. Adventní kalendáře ale čas pravidelně ukrajují a zpříjemňují jim tak čekání na Ježíška. Krámy jsou nějakých kalendářů plné, ale jsou v podstatě všechny na jedno brdo, proto se v mnoha rodinách adventní kalendáře vyrábějí doma.
Které hračky pro jaký věk?

Nikdy není pozdě navzdory tomu, že datum může být vysoké a Vánoce za dveřmi. Následující souhrnná zjištění odborníků navíc pravděpodobně jinde, než na stránkách Našeho hobby takto přehledně nenajdete. Popravdě řečeno není to bůh ví jak poutavé čtení, ale jeho praktický smysl je očividný. Hračky jsou důležité a ve správném čase dát dítěti správnou hračku zásadní. „Hračkologie“ je úplná věda, ale zkusíme to udělat přístupně. Zvlášť u prvního dítěte můžete být totiž v této věci docela bezradní, nebo se v dobré víře dopustit chyb. Tak které hračky pro jaký věk?.
Continue readingHalloweenské dýně
Dýně neboli tykev patří k nejstarším užitkovým a kulturním rostlinám lidstva. Znali ji již v antice a dnes prožívá nečekanou renesanci jako chutná zelenina i jako materiál k podzimním dekoracím. Dobře vypadají samotné dýně seskupené u vchodu do domu nebo na schodech. A chceme-li zvýšit jejich dekorativní účinek, můžeme některé z nich proměnit na strašidla tak, že je vyřežeme a dovnitř vložíme svíčku. Vzniknou halloweenské dýně.
Den draka čili podzim s létavci
Záznamy o dracích máme z dávné Říše Středu, kde je pouštěli k zastrašení nepřátel, rozhánění ptáků na polích anebo proti bouřkám, ale dost možná si s nimi hráli již dřív ostrované z dnešní Indonésie. Nicméně za vynálezce draků někteří označují filosofy (hle k čemu může být dobrá filosofie!) Mistry Moziho a Lu Bana. Materiálem na jejich draky byly bambus a hedvábí. Kromě náboženských účelů používali Číňané draky k měření vzdáleností, zkoumání síly a směru větru i k předávání zpráv. První Den draka z papíru je poprve popsán roku 549.
Stavba týpí (TEEPEE)
Ušili jsme svůj wigwam – týpí a dopravili je na místo táboření. Tím jsme ale neskončili – čeká nás nasekání tyčí a kolíků a potom samotná stavba tohoto originálního indiánského obydlí. Napoprvé to asi nebude nic snadného. Na druhou stranu ale tento stan běžně stavěly dvě Indiánky a práce jim zabrala sotva čtvrt hodiny. Ženy také celé týpí i většinu vnitřního vybavení vyráběly, patřilo to k domácím pracím, kterých se muži neúčastnili, neboť to bylo pod důstojnost bojovníků.
Vánoční dekorace
Do velechrámů konzumu se vplížily již koncem srpna a jen zbytky studu zadržely manažery maxihypersuper marketů, aby v třicetistupňových vedrech pouštěly koledy. Pak tu infekci chytli i menší obchody. Vánoční trh vypukl naplno a v nákupní sháňce a cinkání rolniček (spíš nežli ze saní zdá se znít z bláznovské čepice) se tradiční způsob a hlavně původní smysl svátků zcela ztratil. Pokud ho chceme zase najít a pokusit se o renesanci některých vánočních zvyků, měli bychom si včas připravit přírodní materiál na dekorace. .
Jak uvařit plastelínu a uhníst křídu
Čmárání cihlou a hňácání bláta patří k nefalšovaným dětským rozkoším v době, kdy o dospělém významu toho slova nemají ještě zdání. Kultivovanější podobu kreslení po chodníku dají křídy a nosit bláto domů také není ono. Proto jsou věčně populární nejrůznější modelovací hmoty. Není těžké ani nákladné si křídy i formelu vyrobit doma.
Zkuste slepou ražbu čili slepotisk
Tato speciální technologie ražby se v profesionálním vydání dělá razící formou za vysokého tlaku, a to buď do kvalitního (často ručního) papíru, nebo do dobře vydělané kůže. Tisk je tedy bezbarvý, ale plastický. Nejčastěji se jedná o jednoduchý motiv, ozdobný prvek, ornament či logo. Aby byl slepotisk výraznější a svým způsobem slavnostnější, můžeme ho oživit třeba glitry.
Razítková bramboryáda pro děti čili bramborová tiskátka
Kdysi to byla zcela nenáročná zábava, při dnešních cenách brambor se s trochou nadsázky jedná o docela luxusní kratochvíli. Brambory mají nejen mnoho jmen (namátkou zemák, kobzole či erteple), tvarů, chutí a možností kuchyňského zpracování, ale i vlastností ne k zahození pro jiné způsoby použití. Například se hodí k výrobě nenáročných hraček a k prvním pokusům našich malých o vlastní tvorbu. Zkusme bramborová tiskátka! Když se jim výrobek zrovna úplně nepovede, žádná zásadnější škoda nevznikne, hodíme ho do hrnce a sníme.
Větrohrátky – jako podle katalogu
Jó, Amerika… Tam si potrpí na strakatost a mechanické blbůstky jen tak pro radost. My si (jak ale kdo) radši hrajeme na něco, co nejsme. V neproniknutelných ohradách dokonale zastřižených plotů přece nenecháme uprostřed trávníků bez sedmikrásek vrtět se nějaké nesmyslné strojky! V katalogu ostatně nic takového nebylo… Přiznáváme, že jen z mála procházek s foťákem jsme přinesli odpovídající úlovek a většina dnešních obrázků je zámořské provenience. Není přitom tak těžké, aby houpačka s panáčky poháněná větrem přinesla povyražení dětem, dospělým i kosům a v předzahrádce zaujala nepochybně i kolemjdoucí.
Větrohrátky – větrník nebo vrtulník?
Občas se mezi námi najde šikula, který neváhá volný čas využít k přetváření okolí k bizarnímu obrazu. Podobné úlety mohou být roztomilé i příšerné a nad některými si lámou hlavu i promovaní dušezpytci. Jeden čas byla například móda na podivnosti a na zahrádkách vznikaly kopie reálných staveb i fantastické hrady, culily se na vás zástupy gypsových trpaslíků, na potocích klapaly mlýnky a k nebi čněly stožáry s točícími se vrtulemi. Leckdo své hobby zdůvodňoval chutí udělat něco pro děti, ale většinou za podobná zdůvodnění ukrýval vlastní hravou povahu. Není úžasné, když se vlastnoručně zhotovený větrník nebo vrtulník začne sám vrtět, točit nebo klapat?
Continue readingSkládáme papírové lodičky
Na prázdniny či prostě chvíle volna se každý těší, ale pokud máte na hlídání malého brášku, který už neví coby, může jít sourozenec na nervy, stejně jako vlastní potomci, když dlouho prší a nejde vystrčit nos. Zábavnost hraní kvartet či Pexesa je přece jen omezená. S otázkou, jak děti zabavit, mohou mít i prarodiče, kteří by si měli trénovat paměť. Co zkusit papírové skládanky? Stačí mít čtvrtku papíru či stránku novin a zkusit si vzpomenout, jak jen to bylo…
Rozbité talíře a kouzlo mozaiky
Mít doma „Itálii“ s křikem a létajícími talíři vyhovuje jen určitému typu jedinců, ale když se sejdou takoví dva, hádky si jistě užijí a ještě mohou okolí zásobovat zajímavými střepy. Pro nás by samozřejmě bylo lepší, aby třískali talíře barevné či zdobené, ale i čistě bílé můžeme dobře využít v mozaice. Tou ozdobíme leccos – květináči počínaje (ZDE) , přes servírovací tác či podložku pod horké hrnce, až po osobité lavičky na zahradě.
Bugina pro kluky čili Držte si klobouky
Takový křik se vznášel nad prudce se svažující asfaltovou cestou, po níž se řítila prkénka na kuličkových ložiscích. Jejich uširvoucí zvuk připomínal tanky řadící se k přehlídce. Kluci na těchto bezmotorových „bobech“ samozřejmě žádné klobouky neměli, to se ale tak tenkrát říkalo: „držte si klobouky, pánové, jedeme do zatáčky…“ Dnes klukům postavíme „buginu“ bez motoru. Nejlepší bude, když při tom budou pomáhat – nejen že někde postojí, něco podrží. Budou si pak vozítka víc vážit. Na jízdu si samozřejmě nevezmou klobouk, ale cyklistickou nebo lyžařskou helmu.
Zpráva pro mlsné děti: Perchta je za dveřmi
Stále blíž svátkům zakopáváme na každém kroku o parohaté soby, o něž je jinak ouvej i v zoologických zahradách a všudepřítomné jindy milé koledy nás tahají za uši. Blikající Impérium reklamního dědka Santy v kostýmu od Coca Coly chystá úder: jen se těš, bezdomovče Ježíšku na seně v cizím chlévě. Už se nám plete, co skutečně staročeská, případně staromoravská tradice je, a co není. Třeba Perchta. A nebo například pojmenování adventních nedělí. Víte, kde se vzalo?
Pískoviště pro děti

Zejména menším dětem poskytne hromada písku herní prostor, který mnohé z nich považují za nejpřitažlivější z celé zahrady. Většinou zde vydrží delší dobu, aniž by se neustále dožadovaly naší pozornosti. Tak proč jim tu radost (v kultivovanější podobě, než jako na staveništi) neposkytnout? Vyrobit pískoviště pro děti přece není vůbec nic složitého – ale lze ho koupit i jako stavebnici ze dřeva nebo plastu.
Continue readingSlaměný anděl

Móda vánoční ozdoby mění, ale generacemi prověřený styl je zde stále. Stromeček zdobený slaměnými dekoracemi, voňavými perníčky, jablky, ořechy, voskovými svícemi a červenými mašlemi dokáže navodit hřejivou atmosférou a to je asi důvod, proč obliba dekorací z přírodních materiálů trvale – navzdory často krátkodechým módním trendům – rok od roku roste. Slaměný anděl bude vyhovovat tvůrčím povahám, k výrobě postačí svazek stébel a trocha šikovnosti.
Continue readingSlaměné hvězdičky
Ke staročeským vánočním zvyklostem, které jsou již takřka zapomenuty, patřila přítomnost slámy na štědrovečerním stole. Sláma, jež symbolizovala betlémskou stáj, se kladla na ubrus nebo pod něj, někde dokonce i na podlahu pod stůl, aby rodině přinesla štěstí a bohatství. Sláma, kterou chceme symbolicky použít, by měla být zlatavé barvy, čistá a bez listenů. A máme-li jen trochu šikovné ruce, vykouzlíme ze stébel hvězdičky, které štědrovečerní tabuli zkrášlí. Nebo je zavěsíme na stromeček v přírodním stylu mezi červená jablíčka, ořechy a perníkové figurky.