V některých moravských oblastech říkají švestce trnka a mají vlastně pravdu. Prababička našich trnek – oficielně slivoní trnek (Primus spinosa), žila podle všeho v Evropě, Asii a na západě Afriky. Když se jí zmocnili Peršané, udělali z ní šlechtěním švestku (neuvěřitelných dva tisíce druhů), ringle a špendlíky. Takže trnkovice může být slivovicí – ale také nemusí. Malé modročerné jakoby ojíněné plody – peckovice – z nichž se pálí, jsou tak trpké, že křiví hubu…, ale krásně.
Své místo našla trnka v pohanském keltském stromoskopu i v mytologii, protože podle některých vykladačů bible byla Kristova trnová koruna uvita z trnkového keře (o tuto pochybenou slávu ale soupeří víc dřevin, z nichž některá ani v Palestině nerostou). Snad i proto ji najdeme mezi léčivými truňky abatyše Hildegardy.
Trnka kouzelnice
Proč ctili trnku Keltové, kteří ji zařadili i do kruhu stromů, které podle dávné víry ovlivňují život člověka? Z dřeva trnek vyráběli zbraně, především obranné kyje. Trnková hůl byla nadána zvláštní mocí, ale protože energie trnky se směruje velmi obtížně, může prý uškodit i svému držiteli. Pokud ale neumíme nebo odmítáme vnímat magickou sílu přírody tak, jako novodobí čarodějové, řekneme nad temným plodem nejspíš jen „…ta je ale trpká“ a „safra, pozor na trny…“. Trnku známe jako prakticky neproniknutelný keř nebo malý strom: když na jaře bíle kvete, je trnková stráň krásná a voňavá.
Co obsahuje
Jsou to flavonoidy (glykosid kamferin a kamferol), kyanogenní alkaloidy, cukry, organické kyseliny, pektiny, třísloviny, pryskyřice. A kdo trnky chválí? Především ti, kteří mají problémy s ledvinami a močovým měchýřem a v této souvislosti i s krevním tlakem. Trnky organismus zbavují přebytečného sodíku a působí proti nadýmání. Protože snižuje propustnost krevních vlásečnic, mírní záněty v cévách. Uplatnění našla trnka i ve středověkých klášterních receptech.
O Hildegardě, jeptišce, která si dlouho nesáhla na nebe
Ve středověku byla abatyše z kláštera v Bingenu velmi ctěna už zaživa a později „tak nějak“ vyhlášena za svatou, ale na oficiální nanebevzetí musela počkat až na kanonizaci svým spolurodákem Ratzingerem – papežem Benediktem XVI. zjara v roce 2012. Narodila se roku 1098 (o tom kde, se vedou spory). Protože měla zvláštní vidění, dali ji v osmi letech rodiče do kláštera, v němž Hildegarda v patnácti přijala svěcení a později se stala matkou představenou. Sepsala svá vidění, encyklopedická díla i verše, zpívané o jednotlivých liturgických svátcích. Ač neznala noty, sama je zhudebňovala. Nás ovšem zajímají především její texty o zdraví a recepty: léčila stravou, rostlinami a kameny. Hildegarda, sama zdraví spíš vachrlatého (ovšem cestovala koňmo ještě po sedmdesátce), lektvary zkoušela na sobě a možná i proto se dožila jednaosmdesáti roků, přičemž ženy v té době umíraly v průměru v pětatřiceti až čtyřiceti letech.
Abatyšin trnkový elixír
Větvičky trnky spálíme. Co zbude, utlučeme v hmoždíři na prášek. Použijeme tohoto prášku 36 gramů, najemno utlučených hřebíčků 24 gramu, mleté skořice 48 gramů, včelího medu 100, přírodního bílého vina 100 gramů a doplníme do litru pramenitou vodou. Vše dobře promícháme a protřepeme, což činíme i před užitím. Byť po lžičkách, spotřeba byla značná: tři čajové lžičky před jídlem, tři polévkové po jídle, to vše až třikrát denně užívat alespoň půl roku, ovšem co dva měsíce s čtrnáctidenní přestávkou. Ač to vypadá divně, prý to v nemocnici, která Hildegardiny recepty užívá, nasazuje její dietu a také podle ní kolem úplňku pouští pacientům žilou, funguje u případů postižení smyslových orgánů a nervového systému revmatismem či podagrou, jakož překvapivě i v počátečních stádiích roztroušené sklerózy.
Kdy co sbíráme a jak sušíme
V březnu a dubnu sbíráme květy a poupata, které sušíme ve stínu v tenké vrstvě. Pokud třeba z důvodů chladného a vlhkého počasí je musíme sušit v troubě, neměla by teplota přestoupit čtyřicet stupňů. Na podzim zase zrají plody: k dalšímu kuchyňskému zpracování by měly být přezrálé nebo dokonce přešlé prvním mrazem, k sušení je ale sbíráme dřív a sušíme na pětačtyřicet stupňů a pak uchováváme v dobře uzavíratelných skleněných nádobách.
Apatyka
Zatímco deset minut vyluhované spařené květy užíváme k očistě krve a opakovaně jako projímadlo, stejně připravené listy pijeme k vyčištění pleti a proti potížím ledvin a vůbec močového systému. Proti průjmu vaříme plody dvě minuty v červeném vínu, osladíme medem a pijeme čtyřikrát denně po decce.
Kuchyně
Na trnkový kompot dáme očištěné a oprané plody vařit na pár minut, scedíme a necháme okapat. Ve třech deci vody svaříme tři sta gramů cukru na kilo trnek, kousek skořicové kůry, několik hřebíčků, trnky a necháme už jen přejít varem. Plody vylovíme, naskládáme do sklenic, šťávu ještě trochu povaříme a po vychladnutí kompot zalijeme. Jako přílohu ke zvěřině nebo červenému masu si připravíme trnky ve víně. Na půl kila plodů budeme potřebovat čtvrt kila cukru a bílé víno. Do malých skleniček dáme po vrstvách opláchnuté trnky a vždy je posypeme cukrem až jsou skleničky plné. Zalijeme bílým vínem, zavíčkujeme a čtvrt hodiny sterilujeme při pětaosmdesáti stupních.
A ještě stromoskop
V něm se o data 22. až 31. března nebo 24. září až 4. října trnka dělí s lískou. Lidé z rozmezí těchto dat jsou prý spíš nenápadní a neradi na sebe upozorňují. Ale pozor na ně! Bývají nadprůměrně inteligentní a s dokonalou pamětí i intuicí. Jsou vstřícní a nesobečtí, ale jen dokud se ve svých partnerech (pracovních, obchodních ale i soukromých) nezklamou – pak dokážou být tvrdí a píchaví jako trnkové větve. Nebývají to zrovna lvi salonů. V životě však bývají úspěšní a společný život s nimi zpravidla bezkonfliktní. (O ostatních dřevinách tak řečeného keltského stromokruhu píšeme ZDE.)