Vede se vám bídně? Pak se obraťte na Jupitera: v bohatém portfoliu odznaků tohoto všemocného boha je i šťovík, ta prachobyčejně působící a nepůvabná rostlina z příkopů a vlhkých luk. K zlepšení vaší situace může podle kouzelníků přispět právě šťovík a nebo kyseláč (což je jedno a to samé. To se jen vědci tak zcela neshodnou, jak se má ten Rumex správně česky jmenovat). Jarní detox bez šťovíku funguje ne dostatečně. Je to bylina zrozenců ve Střelci a v Rybách a živlů Ohně a Vody.
(2012) *** Na pracovní stůl umístěte misku s vodou, dejte do ní magnet a několik lístků kyseláče, a zapalte žlutou svíci umístěnou tak, aby se její svit odrážel ve vodě. Prý vám hned bude líp a prašule se jen pohrnou. Jak se říká, když teče do bot, má se zkusit všechno, ale o účinnosti této metody u nás určité pochybnosti přetrvávají. Tak si ze šťovíku alespoň odstředíme lžičku šťávy pro zdraví, protože to má váhu i pokud nám trik s magnetem a svíčkou neklapne a my se přece jenom budeme muset jít pást. Ale třeba váš problém není výjimečně v penězích, ale prostě v sobě zřejmě máte moc jedu. A to je dobré všechny usazené zplodiny z těla radikálně vypláchnout. Proto dnes nebudeme vařit (ostatně šťovíkové recepty jsme nabídli ZDE a další jarní nápady pro pojídače kopřiv ZDE), ale obohaceným pitným režimem ulevíme především játrům a ledvinám.
Šťovík
Ani v kuchyni ho nepoužíváme často. Jednak by nám zevšedněl, jednak podobně jako rebarbora nám „žere“ vápník z kostí. Když si v jakékoliv podobě šťovík dáme, je dobré jeho příjem vyvážit mlékem, jogurtem, tvarohem či smetanou. Pokud z listů odšťavníme lžičku šťávy a její kyselost nás nezkroutí do vývrtky, pročistí nás. Tak ho ostatně podle Řeka Dioskurida Anazabarského už v prvním století po Kristu používali proti průjmům, horečkám a bolestem zubů. Oxalát čili šťavelan draselný je cenný jen v syrové podobě.
Ředkvičky
Na jarních záhonech má ředkvičku (ZDE) bezmála každý, roste rychle, nedělá problémy a brzy místo uvolní třeba letničkám. I v krámech je v sezoně za rozumnou cenu. Použijeme ji na jarní detox. V zimě nám mohla ztučnět játra a teď potřebujeme z nich ten tuk nějak odbourat. K tomu nám mohou pomoct právě obyčejné ředkvičky, které prospějí také štítné žláze a žlučníku. Umí desinfikovat sliznice úst, žaludku a střev. Upraví žaludeční šťávy – což ocení ten, kdo má zácpu či průjem. Dále ředkvičky uvolňují rýmu – mají na to v sobě dost vitamínu C a B, selen, síru, železo, draslík, hořčík, vápník a také kyselinu listovou. Ovšem všeho moc škodí. Proto to, co nám vyteče z odšťavňovače, ředíme jinou šťávou, třeba z karotky. Nebo jednu lžíci přidáme na skleničku čisté studené vody ráno před jídlem. To samé zopakujeme večer (což můžeme udělat i se šťovíkovou šťávou – s tou ale jen jednorázově).
Pampelišky
Zjara nás pampelišky těší neuvěřitelně žlutou barvou a dík dlouhým stonkům se báječně hodí na věnce. V této době je to kytka křehká a zdaleka ne tak hořká, jako během roku. Na šťávu na jarní detox použijeme listy a dokonce i první květy. Stonek s listovou růžicí odřízneme nad zemí, jako když chceme rostlinu vyštípnout z trávníku, a odšťavníme. Co se obsahu pro zdraví zajímavých látek týče, jsou v pampelišce minerály – vápník, draslík, železo, fosfor, hořčík, dále vitamíny A, B, C, a také chlorofyl, což je směs blahodárná právě pro naše přetížená játra. Dále nám pampeliška pomáhá při léčbě virových a zánětlivých procesů a neutralizuje kyselé prostředí v těle. Detoxikace jejím prostřednictvím nás zbaví oparů, bolesti hlavy, kloubních obtíží, vysokého tlaku a všech těch protivenství která shrnujeme pod pojmem jarní únava.
Kopřivy
Stejně jako pampeliška, obsahuje i kopřiva důležité minerály – vápník, fosfor, železo, sodík, draslík, hořčík a selen. Nechybí vitamíny A a C. Z organismu odbourává kyselinu močovou, což ocení jistě nejen podagristé. Podobně jako na pampelišku by měli myslet na kopřivu diabetici, protože snižuje hladinu krevního cukru. Syrovou kopřivovou šťávu pijeme jako kořaličku. To znamená denně jednorázově panáka, ne víc. Nejlepší je čerstvá, ale odšťavněné množství nám v ledničce vydrží tři dny. Až dvakrát denně si ale můžeme dát kopřivový koktejl na dobrou krev. To ve dvou deci vody rozmixujeme hrst mladých listů ze špičky rostliny, scedíme přes plastový cedník, přidáme šťávu z jednoho citronu a rozmícháme s medem a lžičkou panenského olivového oleje. Toho ostatně pár kapek pomůže ze všech jmenovaných šťáv předat našemu tělu složky, které se rozpouštějí jen v tuku. Jinak by námi jen tak bez užitku prošly.