Tag Archives: pečení

Závin, štrúdl nebo Strudel über alles?

Posted on by

Když se někde vine pořádná fronta, říkáme, že ti lidé stojí ve štrúdlu. Vídeňáci praví, že se někdy i čas táhne jako štrúdl a narážejí tak na technologii výroby tradiční pochoutky. Slovo je to původem rakouské a populární tažený závin na sladko má rodokmen vpravdě c.k. rakousko-uherský. Je totiž pečivem ryze středoevropským, na něž by si mohly nárokovat autorská práva Praha (závin), Vídeň (Strudel) i Budapešť (rétestészta). A bez zajímavosti také není, že pekaři nazývají jeden každý závin štrúdl nohavice.

Continue reading →

Marinády na grilovaná masa a čištění grilu

Posted on by

Když skončí sezona zahradních párty a grilování, bude lépe to, co jsme celé léto úspěšně odkládali „na zejtra“, konečně udělat. Žádné „zejtra“ totiž nebude. Bude zima. A pokud nejsme tak trochu šílení a nebo recesisté, po venkovním grilu do jara ani nevzdechneme. Výmluva, že mastnota a spáleniny gril celkem solidně zakonzervují, je lichá. Řečeno poněkud drsně, leč popravdě – kdo po sobě před zimou neuklidí, je prase. Bude ovšem nejspíš pramálo těch, kteří se do téhle práce pohrnou.

Continue reading →

Houbobraní čili Houbová žemlovka a fleky s hříbky

Posted on by

Sedláci byli proslulí tím, že jim bylo vždycky všechno špatně. Nejde jen o ceny na trhu. Moc nebo málo jim totiž svítilo slunce, případně málo či moc pršelo. Zle bylo, když se neurodilo a ještě hůř, pokud se urodilo moc. To se prý totiž příliš vyčerpala půda. Ale opravdoví houbaři také žijí s přírodou, jenže jsou to jinší braši. Vždycinky něco najdou a když už ne, vědí, že v lese je i tak krásně. A rozhodně si nikdy nestěžují na nadúrodu.

Continue reading →

Rychlý francouzský sypaný tvaroháč

Posted on by

Rychlý francouzský sypaný tvaroháč

Tchyni, která byla proslulá svými přepadávačkami, jsme z tohoto zlozvyku do jisté míry vyléčili. Prostě jsme zahráli mrtvé brouky a neotevřeli. Je v době všudedosahujících mobilů problém se alespoň s malým předstihem ohlásit? Není. A je dobré mít návštěvě třeba ke kafi co nabídnout. Nejen návštěvám však chutná koláč – recept na rychlý francouzský s tvarohem si zkuste třeba jen tak. Z mlsoty, pro chvíli pohody, nebo k zlepšení nálady. Není důvod, aby se nepovedl.

Continue reading →

Tymián a jak voní Provence

Posted on by

tymián

Velmi barvitě popisuje prosluněná skaliska rodného kraje francouzský spisovatel Marcel Pagnol v knize “Jak voní tymián“. Když se tato nenápadná, ale velmi intenzivně aromatická bylina rozvoní v kuchyni a nám se začnou sbíhat sliny, jako by zde s námi ti čtyři seděli. Kdo? Nápadně Gerardovi Depardieu podobný hrbáč, starý Caesar Soubeyran (Yves Montand), nešťastný Daniel Aureol jako Kohoutek Ugolin i pěkná pastýřka koz z filmů “Jean od Florety” a “Manon od pramene” podle další výtečné Pagnolovy knihy “Živá voda“. Netřeba v té chvíli pochybovat o tom, že i umění prochází žaludkem.

Continue reading →

Majoránka – nenápadná, ale nezbytná

Posted on by

majoránka

Majoránka je koření, které patří do babiččiny zahrádky a cizokrajný původ by mu nejspíš nikdo nevěřil. Je s námi tak dlouho, že její latinský název (Majorana Hortensis) nedal spát našim obrozeneckým brusičům národního jazyka, kteří vymysleli pro ni jméno „voněkras“.  Naštěstí se neujalo. Ostatně do kadidla se majeránek nepřidává. Nikde se nedočteme ani o jeho magické moci jako u dalších bylin, a nehřeší ani vyzývavou krásou. Prostě rostlinka ať už po jménu rodu ženského či mužského je příliš obyčejná – jenže zkuste bez ni udělat dobrou jitrnici!

Continue reading →

O zající, mrkvi a mrkvovém velikonočním dortu

Posted on by

Kde se vzal mezi symboly Velikonoc zajíc? Je podle všeho dalším zástupcem pohanských časů v křesťanské tradici. Germánská bohyně jara Eostre má zaječí hlavu a jejím názvem se v Anglii označují Velikonoce. Pod upraveným jménem Ostara ji ctí i novopohanští čarodějové během jejich jarního sabatu. I některá keltská božstva nesou v ruce zajíce. Eostre prý proměnila ve vánici zmrzlého ptáčka v zajíce a on jí pak vždy zjara vděčně snášel vajíčka. Je to divné, ale proč ne – na druhém konci světa takové věci konec konců klidně dělá ptakopysk.

Continue reading →

Výběr zahradního grilu na zahradu

Posted on by

Zahradní gril se prodral do běžného vybavení k posezení na zahradu. Venkovní posezení s přáteli a zároveň příprava chutných pokrmů, jejichž vůně se line do daleka, nenechá nikoho chladným. Jaký zahradní gril si pořídit, aby splnil vaše očekávání? Zaměřte se hlavně na kvalitu, která zaručí dlouhou životnost a vyhnete se tak pořizování nového grilu každý rok.

Continue reading →

Chléb náš vezdejší (11): samožitný kváskový z domácí pekárny

Posted on by

Je těžké začít nový rok něčím posvátnějším a přitom všednějším než je chleba. Stůl na němž by chyběl si moc neumíme představit. A protože nářek nad tím, co pod stejným názvem kupujeme ve velkoprodejnách sílí (týká se kvality i ceny), roste též počet samorostlých pekařů. Protože dobrý chleba závisí na použití dobrého chlebového základu, vzniklo dokonce jakési internetové Bratrstvo kvásku (mapka je TADY ). Směnou jako v prvobytně pospolné společnosti nebo jen tak si můžete kvásek, s nímž už někteří pekaři bojící se ztráty zákazníků dělají drahoty, zde opatřit.

Continue reading →

Dub Peruna hromovládného a žaludový dort

Posted on by

Dub svými kořeny zpevňuje hráz rybníka.

Stromy hrály v životě našich předků významnou roli, proto je ctili v posvátných hájích a z šumu jejich listů předvídali budoucnost. Nejvýznamnějším byl u starých Slovanů dub, který zároveň představoval mužský princip. Ženským symbolem byla lípa – strom plodnosti. Bříza dávala oživující sílu, jeřabina odháněla zlé síly. Západní Slované navíc ctili lísku a lískové ořechy máme potvrzené jako významnou obětinu. Olše a vrba plnily roli „zlých stromů”, protože patřily nevyzpytatelným vodním démonům. Kůlem z osiky se pak bylo možné bránit upírům a vlkodlakům.

Continue reading →

Koleno čili Hokejista se zelím

Posted on by

V dobách, kdy se lidé víc než podle obrazovky museli v aktuálním sportovním dění orientovat ušima, byl jednou z legend rozhlasového zpravodajství Gabo Zelenay. Jeho hokejové přenosy, v nichž dokázal s kulometnou kadencí představit situaci „u modré“ stejně přesně jako dnes televizní technika a svůj report ještě nabít zjitřenými emocemi, rozhodně pomohly i poznání slovenské sportovní terminologie v Česku. Dalším úžasným Slovákem byl Jožo Golonka, který za společný stát hrál sto čtyřiatřicetkrát a soupeřům nasázel dvaaosmdesát gólů: tomu říkali fanouškové i spoluhráči Žiletka – proč asi?

Continue reading →

Chléb náš vezdejší (10): český pivní, vlašská ciabatta a jeden rychlý kvásek

Posted on by

Nepochybně se jedná o velmi různorodou nabídku a také kvásek, který použijeme, bude rozličný. Protože Italové si potrpí spíš na pečivo bílé (pro pořádek nicméně zmiňme také žluťoučké, ale pro nás chuťově poněkud nezvyklé výrobky z kukuřičné mouky), na naši variantu jejich ciabatty si připravíme pšeničný kvásek. Pokud jsme si dobře osvojili přípravu toho žitného, nebude to pro nás pranic složité, spíš jen otrava pro netrpělivé, že to tak dlouho trvá, nicméně i tady Naše hobby nabízí trik, jak čas ošulit.

Continue reading →