Chléb náš vezdejší (11): samožitný kváskový z domácí pekárny

Je těžké začít nový rok něčím posvátnějším a přitom všednějším než je chleba. Stůl na němž by chyběl si moc neumíme představit. A protože nářek nad tím, co pod stejným názvem kupujeme ve velkoprodejnách sílí (týká se kvality i ceny), roste též počet samorostlých pekařů. Protože dobrý chleba závisí na použití dobrého chlebového základu, vzniklo dokonce jakési internetové Bratrstvo kvásku (mapka je TADY ). Směnou jako v prvobytně pospolné společnosti nebo jen tak si můžete kvásek, s nímž už někteří pekaři bojící se ztráty zákazníků dělají drahoty, zde opatřit.

Když Naše hobby před víc než dvěma roky zveřejnilo první díl „ pekařského seriálu“ Chléb náš vezdejší, váš zájem o deset pokračování receptů a vychytávek pro pečení jak z žitného tak pšeničného kvásku (jak ho připravit píšeme ZDE) příjemně překvapil. Upéct si dobrý chleba se stalo prestižní záležitostí.

Máme vesměs nevalné zkušenosti s kupovaným chlebem

Přitom je zajímavé, že většina chlebů z mamutích pekáren chuťově vůbec není katastrofální. Naopak – dovedou tam vesměs upéct chleba solidní, což ovšem bohužel platí jen pro pecny co právě vyjdou z pece. Výrobek tuhle dobrou chuť ztratí někdy dřív, než ho koupíme. A do zítřka už prostě nepřežije, což je nonsens, neboť málokdo sní šišku chleba k večeři. Lepší bývá chléb z malých pekáren, ten však zase bývá drahý. Možná jsou za neuspokojivým stavem prostředky, které mají zvýšit trvanlivost, možná složení se snižujícím se podílem žitné mouky a možná použitá technologie, ale fakt je, že domácí chleba má ve všech ohledech, tedy chuti, trvanlivosti i ceně navrch. Jen čas na jeho získání je delší, než zajít do krámu…, ale to je nám jedno, když nás čarování s kváskem a těstem baví.

K čemu je domácí pekárna

Těsto by se samozřejmě dalo zadělat v míse či díži, ale my zpravidla použili domácí pekárnu, leč chlebové pece nemaje, pekli jsme často v troubě. Samozřejmě jak co: na plechu, v hliněném římském hrnci a nebo v litinovém hrnci po starofrancouzském způsobu. Potenciál domácí pekárny tak zůstával v případě chleba plně využívaný jen zřídka a to hlavně v první fázi k přípravě těsta. Dá se v ní vůbec kváskový chléb péci? Určitě ano, poskytne nám i časovou výhodu, jde jen o to si práci zorganizovat. Kváskové těsto kyne pomaleji než drožďové a to musíme zohlednit. Pečení je do značné míry věc osobní a ne každý představu chleba v podobě cihly ustojí. A pak je tu kůrka: v pekárně tak krásně křupavou, lesklou a voňavou jako na klasickém pecnu prostě neuděláte.

Pečeme celožitný chleba

Už jsme přinesli recept na tzv. moskevský chléb (ZDE). Je dobrý, zdravý a dlouho vydrží. Jenže tenkrát jsme ho pekli ve formě. Obvyklé se jedná o různá hranatá korýtka, vyšší srnčí hřbet, dokonce lze použít i bábovkovou formu, z níž ovšem během pečení chléb vykyne tak, že hotový musí stát vzhůru nohama – což je pozoruhodné, dekorativní, ale celkem k ničemu. Pečící nádoba domácí pekárny má nespornou výhodu: protože celozrnná a žitná těsta jsou těžší a lepivější, při manipulaci s nimi se (a kuchyni) tak zoufale nezapatláme, jako pokud bychom je chtěli přemísťovat na kynutí do ošatky a nebo do zmíněných forem.

Cihla z pekárny

  1. Porci žitného kvásku – asi 250 gramů – vložíme do pečící nádoby.
  2. Přilijeme půl šálku vychladlé instantní černé kávy nebo žitovky.
  3. Pustíme míchání a přisypeme asi 200 gramů žitné mouky. Kolik, záleží na tom, jak hustý jsme měli kvásek. Vymícháme řídké těsto a pekárnu vypneme. Takto dokrmený kvásek necháme objem asi zdvojnásobit, což při pokojové teplotě bude trvat nejméně tři hodiny.
  4. Přidáme lžičku medu.Dohustíme žitnou moukou s libovolnými semínky, lžičkou soli a utlučeným jedním hřebíčkem (není nutný a dodává chlebu jemně „perníkovou“ příchut, která nevyhovuje každému).
  5. Zapneme pekárnu a necháme uhníst těsto: mělo by mít podobu celkem tuhé koule, bouchající do stěn pečící nádoby. Můžeme přidat jednu lžíci oleje.
  6. Necháme kynout nejméně dalších pět hodin.
  7. Cihla krásně nakynula. Na hodinu nastavíme program pečení. Pekárnu zbytečně neotvíráme.
  8. Po dopečení necháme trochu vychladnout.
  9. Nakonec chléb bez zbytečných otřesů vyklopíme na mřížku a necháme vychladnout.

Nechte chleba kynout přes noc

Časově se to zdá hodně zdlouhavé, ale vy vlastně neděláte nic, jen natáhnete budík nebo namačkáte kontrolní časy na mobilu. Když začnete v podvečer nakrmením kvásku a dopracováním těsta, můžete nádobu z pekárny vyjmout a přes noc dát těsto kynout pomaloučku do ledničky. Ráno necháte těsto stát v pekárně než se teplota srovná a pak už jen v programu zvolíte pečení.