Severovýchodní Polsko je pro české návštěvníky poněkud z ruky, ale stojí za to. Mělo neúprosnou vojenskou logiku spojit zdejší pohraniční pevnosti carského impéria silnicí, po které by se daly tvrze zásobovat a jimiž by v případě potřeby přimašírovaly posily. Strategická silnice měla spojit hraniční pevnosti v Grodně, Osowci a Lomži. Na mapě to vypadá, že v generálním štábu (nebo snad car osobně) na mapu přiložili pravítko a z bodu do bodu vedli čáru. Tak vznikla na dnešním území Biebrzanského národního parku rovná silnice překračující po nasypané hrázi bažinu. Nápad se zrodil nejspíš za cara Alexandra III., skoro dvoumetrového medvěda s plnovousem a duší vojáka, který měl pro západní hranice své říše slabost. V nedaleké Bialowieži si dokonce nechal vystavět dřevěný palác.
Continue readingTag Archives: Polsko
Krakovský preclík a hostina u Wierzynka
Města Krakov nebo Vratislav jsou bezmála hned za českými či moravskými pohraničními horami. Proto je jasné, že se jejich historie s tou zdejší často proplétala – v dobrém i ve zlém. Zamíříme do Krakova, který byl dlouhá léta polským hlavním městem a sídlem krále. Tomu odpovídá jeho výstavnost. Atmosféra zdejších hospod i smysl pro humor jsou nám v řadě ohledů blízké. Jaroslava Haška nám tady sice zavřeli pro potulku, ale kde ne? Jak chutná krakovský preclík a hostina u Wierzynka.
Continue readingDo krakovského židovského města a na blincesy
Učí se už v české i polské základní škole, že tím, kdo první písemně zaznamenal jména dvou důležitých měst ve střední Evropě – Prahy (Fraga) a Krakova (Karakoro) – byl Ibrahim ibn Jakub. Proslul jako kupec, lékař a chalifův vyslanec k císařskému dvoru. Krakov ležel na levantské obchodní stezce z Norimberka přes Prahu, Vratislav a Krakov do Lvova. Pokračovala dál do benátských kolonií na pobřeží Černého moře. Ibrahimovi židovští soukmenovci měli monopol na obchod se solí, olovem, mědí, suknem a pivem. Města s židovskými ghety, kde se usadili nebo v nichž zřídili obchodní stanice (faktorie), z obchodu samozřejmě bohatla.
Continue readingO krakovských synagogách a varnišky
O krakovských synagogách a varnišky: Z písemných pramenů víme o obchodních cestách židovských kupců do dnešního Krakova už v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Hodně jejich souvěrců sem přišlo koncem devátého století po velkém pogromu, který postihl jejich obec v Praze. Kronikář Kosmas píše, že tenkrát byla polovina pražských židů násilně pokřtěna a druhá se odstěhovala do Polska a do Maďarska. Dodnes se v krakovské Kaziměři, kde se židovská čtvrť nacházela, dochovalo sedm synagog. A protože mezi pražským a krakovským židovským městem je mnoho souvislostí, pojďme se s nimi alespoň letmo seznámit.
Continue readingČeští lvi v polské Vratislavi
Žaludská sedma obecně není zrovna nejpříznivější kartou. V tomto případě výjimka potvrzuje pravidlo. Na mariášové kartě (Piatnik je tiskl v letech 1920 – 1931) je totiž vyobrazena jedna z nejkrásnějších evropských středověkých radnic. Na ostrovech a říčních nánosech mezi meandrujícím tokem Odry a jejími četnými přítoky totiž vzniklo město Vratislav. V starých mapách ho najdeme jako Breslau, na současných jako polskou Wroclaw. Čeští lvi v polské Vratislavi – jednou ze součástí městského znaku je český dvouocasý lev. Ve městě se s ním setkáte nejen na radnici. Protože zajímavá a pěkná Vratislav leží poměrně blízko naší hranice, stojí nepochybně za návštěvu.
Continue readingTumský ostrov ve Vratislavi
Kutálí se knedlík krajinou, polními cestami se kutálí, po břehu Odry skáče, od shluku chýší ze vsi Dubí k pyšně do nebe namířeným věžím a cihlovým štítům kostelů na mnišském ostrově se kutálí, koulí se knedlík k Vratislavi a honí ho Konrád. Čí Konrád a jaká Vratislav? A co za knedlík? – Záhada. Ale jen pro toho, kdo nectí kouzlo starých příběhů. S městem, které má jako součást znaku českého dvouocasého lva, Vratislaví (polsky Wroclaw a německy Breslau), je jich spojená spousta. Tumský ostrov ve Vratislavi.
Continue readingMazury a Stara szkola na podzim
Spor o to, kdy jsou Mazury a Stara szkola nejkrásnější, asi nerozhodneme. Odkazujeme proto jen na naše texty o jarním příletu čápů, kdy zdejší louky nejvíc voní (ZDE), o letních toulkách a koupání (ZDE), i o zimních radovánkách, hlavně plachtění na ledě (ZDE). A abychom kalendář neošidili, doplňujeme dnes náměty pro strakatý mazurský podzim. Důležité je ovšem mít přívětivou základnu. Zvolili jsme rodinný hotel „Stara szkola“ (ZDE) na břehu jezera Harsz.
Polské toulání
Sousední země pro naše teplo a mořemilovné občany nepatří mezi turistické taháky, což je ovšem škoda. Polsko nám může nabídnout spoustu zajímavých míst i dějů, protože naše historie občas zcela mimoběžná se jindy prolínala a dokonce neuralgicky uzlovala, což nám dává možnost podívat se na nás samé jinýma očima. A pak je tady fascinující příroda: o něco chladnější zadumané moře, pralesy a také několik nejpozoruhodnějších jezerních oblastí v Evropě, které zde vznikly v dobách, kdy ledovec válcoval starý kontinent, aby se zastavil až o naše hraniční hory. Jeďte se podívat do Krajiny velkých jezer, na polské Mazury – ten výlet bude určitě stát zato.