Popínavé rostliny vyžadují ke zdárnému růstu oporu. Často jim poslouží plot, ale ne všechny rostliny sázíme podél něj. Pořídíme si opěrné konstrukce, které podepřou stonky popínavých rostlin a těm, co je mají slabé, umožní vzpřímený růst. Z výroby konstrukcí nemusíme mít strach: jsme přece šikovní a sama výroba navíc opravdu není složitá – hranolky, laťky, prkénka a další prvky musíme jen správně pospojovat, přičemž si konstrukce můžeme podle potřeby přizpůsobovat.
(2011) *** Dobrá podpěra pro rostliny musí být především dostatečně pevná, neboť rozrostlé rostliny mohou být dost těžké, a co teprve, když se zvedne silný vítr. Přitom by ale konstrukce neměla strhávat pohled od rostlin, které podpírá, jinými slovy neměla by být nijak nápadná. Rozlišujeme je na volně stojící a na ta upevněné na zdi.
VOLNĚ STOJÍCÍ PODPĚRY
Volně stojící podpěry, které zpevňuje ani nechrání zeď, musí být dobře zakotveny, aby je silný vítr nevyvrátil. Tyče a kůly zatlučeme hluboko do půdy, kdežto sloupy k masivním opěrám (například k bráně či pergole – ZDE) zabetonujeme nebo použijeme kovové kotevní hřeby. Dřevo konstrukcí samozřejmě preventivně chráníme impregnací a povrchovou úpravou, aby co nejdéle vydrželo.
Tyče a kůly
Nejjednodušší oporou jsou tyče nebo kůly. Je dobré zatlouci je do země ještě před výsadbou rostlin. Tím se totiž vyhneme případnému poškození jejich kořenů. Jedinou tyčkou podpíráme jednoduché trvalky (třeba ostrožky…), jednoleté zeleniny (rajčata…). Velmi vhodné jsou tyče bambusové, protože z důvodů svého původu celkem ochotně snášejí vlhkost. Pro fazole z nich můžeme vyrobit celou konstrukci k sobě šikmo sestavených tyček, které mají podél hřebene přivázanou delší tyč, jež ji spojuje. K mladým stromkům přidáváme silný kůl, který zatlučeme do dna vykopané jámy ještě před jeho vysazením tak, aby špička kůlu byla pod jámou v hloubce asi 30 cm.
Ohrádkové podpěry
Pro většinu trvalek (pivoňky, chryzantémy, lilie…) jsou vhodnější ohrádky ze tří až čtyř tyčí, kolem kterých natáhneme provázek nebo pásku, které trsy rostlin podpírají. Kromě ze dřeva mohou být i z kovu nebo plastu. Tyto podpěry by měly být vysoké od třiceti centimetrů až po více než jeden metr.
Vigvamy a sloupy
Dobře poslouží i volně stojící podpěra ve tvaru sloupu nebo vigvamu, kterou vyrobíme z tyčí. Vigvamy jsou podpěry ve tvaru jehlanu nejlépe z bambusových tyčí nebo z pevně svázaných lískových prutů. V zahradě s malým prostorem pro rostliny mohou vigvamové tvary porostlé rostlinami napodobovat stromy. Silné dřevěné sloupy vypadají skvěle, když jsou hustě porostlé například pnoucími růžemi, jejichž stonky vyvážeme do spirály.
Živé zástěny
Z výše uvedených podpěr můžeme snadno vytvořit zástěny, které nás ochrání před silným větrem nebo všetečnými pohledy a poskytnou nám stín. V zahradě budou tyto linie zeleného listí nebo barevných voňavých květin vypadat přirozeně. K tvorbě zástěn můžeme použít i palisády nebo tyčkový plůtek, který necháme obrůst šarlatovým fazolem nebo vyšlechtěným chmelem. Zástěnu můžeme vytvořit také z mřížových roštů, po nichž se popínavkám (zimolez…) bude dobře pnout.
PODPĚRY NA ZDI
Chceme-li nechat zeď porůst okrasnými rostlinami (například laločníky, vistáriemi, růžemi, klematisy…), upevníme na ni opěry. Mohou to být vodorovně natažené dráty obalené plastem nebo latě. Dráty uchytíme ve třiceticentimetrových rozestupech nad sebou buď háčky, nebo očky našroubovanými do hmoždinek. Mezi drátem a zdí ovšem necháme pěticentimetrovou mezeru.
Treláže
Treláže se dají koupit hotové v některém z hobby marketů. Mohou mít čtvercová nebo kosočtvercová oka různé velikosti, mohou být ve tvaru čtverce, obdélníku či vějíře pro jedinou rostlinu. Vyrábějí se ze dřeva nebo z plastu (ten už naštěstí ani nevypadá jako plast a hlavně nehnije), ale i z dalších materiálů. Záleží jen na nás, čemu dáme přednost.
Postup upevnění treláže ke zdi
- Treláž nepřisazujeme přímo na zeď, ale s několikacentimetrovým odstupem, který umožní stonkům rostlin prorůstat i dovnitř. Navíc konstrukci pak lze v případě potřeby snadno sejmout.
Latě 40 x 40 mm připevníme ke zdi vruty do hmoždinek. Otvory pro vruty předvrtáme.- První lať umístíme asi 40 cm nad zemí, další pak ve vzdálenosti 90 cm.
- Trelážové latě předvrtáme, aby se nerozštíply.
- K latím treláž připevníme pozinkovanými (nerezavějícími) hřebíky.
- Nakonec zasadíme a volně přivážeme rostliny.
- O nosných konstrukcích pro kytky čtěte také ZDE.