
Ačkoliv noc je toho dne kratší než vzdech, zapalovali naši pohanští předci ohně na kopcích. V posvátných hájích zdobili prameny či studny ve vsi. Po řekách pouštěli věnce. Pohanské slavnosti letního slunovratu byly (aby to tak nebylo do očí) křesťany posunuty k svátku svatého Jana Křtitele (24.6.) jemuž voda také patří. Proto proudy dál unášely upletené věnečky a rozsvícená světla na vodách byly mihotavou vzpomínkou na prastaré zvyky v novém rouchu. Protože v racionálním století jedenadvacátém se stále více věcí nám stává nepochopitelnými, utíkáme se opět k magii. Podle novodobého druidismu nazýváme letní slunovrat mimo jiné Alban Heruin, tedy „Světlo břehu“.
Dávná věření a rituály

Slunce to jsou i ptáci ohniváci symbolizovaní do výše vyhazovanými zapálenými povřísly. Není také páv svým pronikavým křikem volající slunce takovým ohnivákem? Domy a pole obcházeli lidé ve směru hodinových ručiček, mumlali zaříkávání proti nepřízni počasí i čarodějnicím a žehnali budoucí úrodě. Hledali také zlaté kapradí s kouzelnou mocí otevírat poklady. Sbírali sedmero (a někde devatero) léčivých bylin. Pomazat si ruce popelem z posvátných ohňů prý dodá pažím sílu. „Správné“ barvy pentlí pro tento den: zelená, žlutá a oranžová. Nechybí ani svatojánské luční kytky, kapraď a dubové ratolesti. Kdo nechce lézt po kopcích, slaví u studánky, a kde nepálí ohně, aby v budoucnu bylo dobře, v okně zažehne svíci. Novodobí následovníci Keltů toho dne stejně jako jejich pravzory se nemírně nalévají pivem, které k oslavám patří. Podle všeho ho má rád i keltský sluneční bůh, jenž se jmenuje Belenos, což znamená „Zářící“.
Může na těch čárách něco být?

Svátek je prostě svátek a vůbec nejde o to, že toho dne severní konec zemské osy je nejvíc přikloněný ke Slunci, takže jeho paprsky dopadají v poledne kolmo na obratník Raka. Až do rovnodennosti čas patří právě Rakovi a pak znamením Lva a Panny. Podle keltských kněží, druidů, začíná zase Měsíc koní, což nahrává cestování. A že na všech těch čarováních může něco být, naznačují i současné výzkumy. Menhir Kamenný pastýř nacházející se u Klobuk na Slánsku vědci zevrubně prozkoumali a přeměřili. Při zjišťování geomagnetického pole v době letního slunovratu našli anomálii – magnetická korona tohoto kamene je v okamžiku východu slunce posunutá zhruba o jeden metr směrem na východ!
Co říká keltský stromoskop

K bříze jako svému erbovnímu stromu jsou připsáni pouze lidé, kteří se narodili přesně v den letního slunovratu, tedy 21. června. Nelžou. Nekradou. Je na ně spolehnutí. Spolužití s nimi může těžké, protože chybami druhých umenšujeme ty vlastní. Zrozenci z břízy jsou inteligentní a mají velkou fantazii. Talent se u nich snoubí se skromností a úctou k mravním hodnotám. Vnímavost k umění ale jen zřídka promění tak, aby se stalo jejich chlebem. V dnešním světě působí trochu jako zjevení a němá výčitka lidem ostatním. Proto se těší úctě, ale ne oblibě – jejich sklon moralizovat a vést nudná kázání je většině z nás protivný. U starých Keltů byla bříza stromem mateřské lásky a vyřezávali z ní kolébky.
Tip
Když na bílý svitek kůry napíšeš jméno toho, po němž tvé srdce touží, o novoluní je spálíš a popel vhodíš do pramene, víc snad pro svou lásku udělat nemůžeš. Březovými metličkami se z těla vyháníme zlé duchy, kteří způsobují nemoci. A kde se našinec v máji líbá pod rozkvetlým stromem, vystačí si Kelt s mladou břízou.