Když Slunce dosáhne ve svém zdánlivém pohybu vůči Zemi nejsevernější polohy, nastane letní slunovrat a podle kalendáře začne léto. Na naší polokouli přijde nejdelší den a nejkratší noc. Do podzimní rovnodennosti nám vládnou letní znamení – Rak, Lev a Panna. Za kouzly nejkratší noci: Byliny sebrané o letním slunovratu mají největší moc, voda kudy teče, léčí. O půlnoci naši předkové na kopcích zapalovali ohně. Zaklínáme se Kelty a i germánskou mytologii známe celkem dobře, ale skoro nic nevíme o tom, jak se s tímto dnem vypořádávali staří Slované.

Křesťanští věrozvěsti i železní rytíři s odznakem kříže téměř dokonale z paměti slovanských národů prostřednictvím barvitých oslav Jana Křtitele vytlačili panoptikum slovanských bohů a kultovních postav. Kde se jim to nepovedlo poutavými příběhy o zázracích světců, oblékali staré zvyky do nových ornátů a pokud i tak medová slova selhala, nastoupily oheň a meč. Díky tomu sbíráme střípky z pověstí a folkloru dávných Slovanů, vždy nesvorných a rozhádaných i ve věcech magie, abychom na jejich základě vytvořili nové mýty. Zdá se, že by mohly být stejně poutavé, jako konkurenční legendy. Ale skutečné obrození staroslovanského pohanství, které už mají za sebou novokeltové i následovníci temných severských bohů, nás zřejmě ještě čeká.

Kdo je Kupala?

Nějak se nám dívka tohoto jména z paměti vytratila. Zato dobře pamatujeme její sestru Moranu. Zatímco Morana je zima, Kupala je léto se vším všudy (i trochu rozmarná). Jméno zřejmě souvisí s rituálními koupelemi u pohanů spojenými s oslavou rovnodennosti. Ty se později proměnily ve slavnost křtu ať už ve vodě přírodní, nebo té z kostelní křtitelnice. Kupale (v ženské podobě anebo symbolizované ozdobenou břízou či vrbou) byly věnované písně, které se zpívaly jen této noci. Také dnes nepříliš jasné obřady s věnci. Zatímco nazí muži se jimi zdobili kolem beder, ženy si je zaplétaly do vlasů. Nejdřív tančili kolem ohně a pak následovala hromadná koupel. Smyslem oslav byla touha získání přízně slunečních božstev, zajištění plodnosti lidí, polností i dobytka. Dívka, která představovala Kupalu, fungovala jako energetický zářič. Podle tónu zpráv pohoršených křesťanských letopisců, kterým ze vší té nahoty přecházel zrak, se jí mužští účastnící oslav nejen významně dotýkali…

Oheň a voda

Podobně jako v jiných předkřesťanských tradicích i při slovanských oslavách Kupaly plní významnou roli živly, tedy oheň a voda, hořící hranice a koupel v přírodním toku či nádrži. Symbolickou květinou o letním slunovratu je Černýš hajní (Melampyrum nemorosum). Pokud nevíte, o jakou kytku se jedná, vězte, že je jí podivuhodná bylina, která právě v těchto dnech rozkvétá, vysoká asi čtyřicet centimetrů, přisátá k hostitelské rostlině a mírně jedovatá. Má tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu. Roste v listnatých i smíšených lesích a na jejich okrajích či na křovinatých stráních. Zvláštní je tím, že květ černýše je dvoubarevný – modrý a žlutý – což prý symbolizovalo sňatek bratra se sestrou nebo právě spojení dvou zásadních živlů Kupalinina svátku – vody a ohně. Zřejmě byl Černýš též součástí jejího věnce, toho jediného, v co byla oděna, anebo věnečků, jež Kupalininy družky pak pouštěly po vodě.

Je libo pražmo?

Souvislost s plodností a potažmo i budoucí úrodou zřejmě měl také tradiční slovanský pokrm spojený se slavností Kupaly. Zkuste ho také –  ale co to vlastně je? Jedná se o pražmo, čili zrno z vymnutých nedozrálých klasů obilí, především ječmene, pražené na rozpálených kamenech. My prostě použijeme pánev. Mladé zrno mohou suplovat opražené ječné vločky. Zrno je celkem sladké – ostatně z čeho připravují pivovarníci slad? Nejlepší pražmo vznikne smícháním s mlékem. Ani vylepšení medem – v té době se z brtí vybíral první med – není mimo historickou pravděpodobnost. V dávných dobách ovšem nepatřila toto kaše k běžnému jídelníčku, ale byla pokrmem výlučně obřadním. Jako spousty starých pohanských praktik dávných Slovanů se i pražmy zmocnili křesťanští misionáři a druhou neděli velikonočního postu (latinsky zvaná Reminiscere) nazvali pražnou, a  pokrm, zhotovený pražením obilí, zařadili na doporučený jídelníček.