Březen je tradičním měsícem pro jarní řez růží. V teplejších oblastech s ním sice můžeme začít již koncem února, ale na sklonku března by měl být jarní řez růží dokončen i v oblastech nejchladnějších. Čistě teoreticky platí, že všechny větve, které nesly v minulé sezoně květy, by měly být odstraněny. Jenže v praxi to tak udělat nejde, protože keř musí mít možnost vytvořit si z větví kostru – a to u všech druhů růží bez  výjimky.

Rozpoznáváme tři druhy dřeva, které tvoří strukturu růží:

• staré a odumírající větve
• mladé tenké větvičky
• zdravé a silné výhony

Staré větve by měly jít pryč v celé délce, což se dá někdy udělat jen obtížně, protože bývají špatně dostupné. Bezpodmínečně se ale musíme vypořádat s veškerým mrtvým nebo odumírajícím dřevem, protože kdybychom tohle neudělali, založili bychom si na vážný problém, jímž mohou být nejrůznější choroby, které právě odsud mohou vzejít. Pak odstraníme všechny tenké a vytáhlé větve – ty totiž nemají schopnost podpořit další růst a tvorbu nových výhonů. Řez růží ukončíme tím, že zkrátíme zbylé silné výhony o dvě třetiny až k očku směřujícímu ven.

Záhonové růže

Patří mezi ně velkokvěté (čajohybridy) a mnohokvěté (floribundy, polyanthybridy a polyantky), stejně jako růže miniaturní. Nevyvazují se do zvláštního tvaru, nejsou poléhavé, ani pnoucí. U všech starších keříků odřízneme staré pahýly, nemocné dřevo i slabé výhonky. Silné výhony seřízneme o dvě třetiny až k očku směřujícímu ven. A nově zasazené růže zastřihneme asi na 15 cm a dobře je na místě výsadby utěsníme.

Sadové růže

Sem patří kultivary odvozené od růže keltské, damašské, bílé, stolisté a mechovky: zastřihávají se stejně jako většina keřů, a to spíš pro zmlazení než kvůli velikosti květu. U starších keřů kromě odstranění starého a poškozeného dřeva je nutné jen zkrácení starých kvetoucích větví o třetinu až polovinu, s důrazem na zformování pěkného tvaru rostliny. Začíná-li být keř příliš vytáhlý, snížíme počet stonků tak, že jeden nebo dva seřízneme na 15 cm, čímž podpoříme tvorbu nových výhonů z báze rostliny. Nově zasazené keře ale nestříháme.

Stromkové růže

U starších stromkových velkokvětých i mnohokvětých růží odstraníme staré a poškozené dřevo a zkrátíme hlavní kostru rostliny o dvě třetiny tak, aby vznikla úhledná a pravidelná korunka. U nově zasazených růží zkrátíme hlavní stonky vrcholových výhonů na 15–20 cm až k očku směřujícímu ven. Převislé stromkové růže se vytvářejí naroubováním pnoucích růží na vzpřímený kmínek, a proto s nimi musíme zacházet jako s ostatními pnoucími růžemi.

Půdopokryvné růže

Tento typ růží nestříháme, neprospěli bychom jejich účelu, raději je ponecháme jejich přirozenému růstu.

Pnoucí růže pro besídky, pergoly a treláže

Na jaře zastřihujeme jen opakovaně kvetoucí pnoucí růže. Popínavky, které kvetou pouze jednou v létě, zastřihujeme až na podzim. A nově zasazené pnoucí růže zastřižení vůbec nepotřebují. Pnoucím a popínavým růžím věnujeme samostatné ZDE.