Kód Anna: betonový Mauerwald čili Mamerki

V Mauerwaldu - Mamerkách

Když se v červnu 1941 dalo do pohybu sto osmačtyřicet divizí s třemi miliony vojáků, mozek a nervový systém tohoto do té doby největšího válečného stroje pracovaly v ostře střeženém lesním komplexu mezi mraky komárů. Dodnes se z něj zachovala udivující stavebnice betonových krychlí. Mamerki najdeme na břehu jezera Mamry, druhého největšího na polských Mazurech. Nedaleko ústí nikdy nedokončený famózní Mazurský kanálu, který měl jezero spojit s Baltem. Město betonových bunkrů čili Velitelství  branných sil Třetí říše neslo kryptonym „Anna“.

Continue reading

Goldap: myslivna tlustého Hermanna a Robinson

Další polské putování po temných stezkách dvacátého století v Mazurském pojezeří (ZDE) nás může zavést i do pohraničního města Goldap. Cestu je dobré podniknout autem, protože z penzionu STARA SZKOLA v Harszi (píšeme o něm ZDE)  je to sem na kole přece jen trochu z ruky. Navíc po cestě se lze zastavit v zubří oboře u Boreckého pralesa a u záhadné PYRAMIDY – hrobky rodiny Fahrenheitů (ZDE), která je cílem výprav psychotroniků, záhadologů a luštitelů původu řady s ní spojených stále matoucích jevů.

Continue reading

Mikolajki mezi mazurskými jezery

Kouzlu stovek plachetnic pomalu připlouvajících a odplouvajících z přístavu, stejně jako lenivému životnímu tempu korza se spoustou krámků, kavárniček a restaurací, člověk snadno propadne. Stane se prostě lenivou součástí jezerní krajiny věčně zrcadlící v mihotavém zrcadle jen míjení mraků. Čas mu plyne zvolna – pokud ovšem není zrovna jachtařem a nečeká na dobrý vítr do plachet.

Continue reading

Na temné stopě

Jsou lidé, kteří jezdí za sportem a koupáním, jiní obdivují přírodní útvary, stará města, do hledáčku loví zvířata či napichují vážky, a jsou i sběratelé adrenalinových zážitků a dobrodružství. Většinou chceme od všeho něco. A jako existují milovníci horrorů a nepochopitelného, zvláštní druh turistů magicky přitahuje doba hnědého moru. Poutníci po koncentrácích, bunkrech, bojištích a hřbitovech s mrazením v zádech (které může být dokonce příjemné, když nic nehrozí) prolézají hromady betonu, z něhož trčí železné pruty.

Continue reading

Mysteriozní Mazury čili Ejhle, pyramida!

Geometrický v přírodě prakticky neexistující tvar pravidelného mnohostěnu vždycky vzrušoval lidskou představivost, ať už se jednalo o stavby z Egypta, Mexika a nebo Číny. Nejinak je tomu zajisté i s pyramidami evropskými: jednu velmi zajímavou pyramidu najdeme v oblasti Velkých Jezer na polských Mazurech, v dávném Východním Prusku, v lese bezmála na ruské hranici. Je s ní spojena hrůzostrašná legenda, v níž roli hraje šest mrtvol, a sedmou je majitel a budovatel podivuhodné hrobky přitahující do krajiny pod nízkým východopruským a dnes polským nebem podle některých badatelů vesmírnou energii.

Continue reading

Výlet do Mazur

Říká se jí Krajina velkých jezer a rybáři tu žili už před patnácti tisíci lety. Sami si prý říkali „Lidé, žijící nad vodou“, a svou zem nazývali Witland. O těchto pohanských kmenech Prusů, Litevců, Lotyšů, Livů, Žmudínů, Kurů a Estů, souborně baltských národech, se ale v kronikách už od desátého století hovoří jako o Prusech. Křesťanství sem v křížových výpravách na mečích přinesli počátkem třináctého věku němečtí řádoví bratři jež sem pozval polský kníže Konrád Mazoviecký. S křižáky území kolonizovali i pobožní rytíři z Čech i zemí západní Evropy. Místní se začali míchat s příchozími a tak to šlo po staletí – třeba po morové epidemii z počátku osmnáctého století, která skosila třetinu zdejších obyvatel, přišli další kolonisté až ze Švýcar, Francie, Skotska i královského Polska.

Continue reading

Na Westerplatte

O nejsevernější výběžek gdaňského přístavu se zřejmě dobře válčí. První se zde roku 1734 v době obležení města nějaký čas bránily francouzské posily. Ty se poté, co král Stanislav Leszczyński v převleku za sedláka utekl před Rusy do Královce, z písčiny stáhly. Nejvýrazněji se Westerplatte do historie zapsalo sedmidenní hrdinnou polskou obranou poloostrova před Němci na počátku druhé světové války. Pak byl odsud po třídenním odporu na konci války evakuován oddíl německé pěchoty před dotírajícími jednotkami sovětské 76. gardové divize.

Continue reading

O gdaňských pirátech a Posledním soudu

Ve starém městě přístavu, který se, jak šel čas, psal prusky Gyddanizc, německy Danzig, latinsky Gedanum a nakonec polsky Gdaňsk, mnohokrát lehl popelem a mnohokrát byl nakonec cihla po cihle obnoven, najdeme nejen zajímavou architekturu. V Pomořském muzeu je vystaven i oltářní triptych ceněného renesančního malíře Hanse Memlinga znázorňující Poslední soud tak, jak o něm píše Apokalypsa.

Continue reading